Merkelová odsoudila akce ruských vojenských sil v Sýrii v průběhu své návštěvy Turecka, kde v pondělí jednala s prezidentem Erdoganem a premiérem Davutogluem o migrační krizi. Merkelová v prvé řadě svým tureckým partnerům slíbila, že Evropa bude přijímat další uprchlíky a přerozdělovat je v rámci členských států EU. Poměrně tvrdě se potom opřela do Ruska, které zkritizovala za jeho vojenské operace na území Sýrie. „Jsem zděšena a šokována utrpením ve městě Aleppo, na kterém nese vinu především ruská strana podporující prezidenta Asada,“ prohlásila k radosti svých tureckých hostitelů kancléřka.
Merkelová dále vyzvala Rusko, aby dodržovalo rezoluci 2254 Rady bezpečnosti OSN, již samo podepsalo. „V této rezoluci se zainteresované země zavázaly, že bezodkladně zastaví veškeré útoky na civilisty a civilní cíle,“ připomněla německá kancléřka na tiskové konferenci, která se konala bezprostředně po skončení jednání. Vedle toho vyzvala Ankaru ke zlepšení situace uprchlíků v zemi a apelovala na tureckou vládu, aby byly tři miliardy eur poskytnutých Evropskou unií k těmto účelům ihned použity. „Musíme už konečně vidět nějaké hmatatelné výsledky. Dětem ze Sýrie nepomůže, když jim řekneme, že jsme poslali peníze. Děti chtějí mít ve městě postavenou školu co nejdříve.“
Ke kritice Ruska se včera přidal také prezident EU Donald Tusk, když varoval, že ruské nálety v Sýrii zhoršují celý konflikt a zvyšují v konečném důsledku také počet uprchlíků mířících do Evropy. „Rád bych se po německé kancléřce přidal ke kritice Ruska také já osobně. Přímý důsledek operací ruských sil znamená, že získává brutální Asadův režim opět pevnou půdu pod nohama. Naopak umírněná syrská opozice se dostává do těžkostí a tisíce dalších lidí opouštějí své domovy a míří na evropský kontinent. Tvrdý postoj bývalého polského premiéra k Rusku však není ničím překvapivý. Již v průběhu ukrajinsko-ruského konfliktu patřil mezi evropskými politiky k těm vůči Moskvě nejméně smířlivým.
Celé vyjádření Tuska v angličtině je ZDE.
Své znepokojení nad ruskými nálety v Sýrii, které údajně znatelně zhoršují migrační krizi, vyjádřil včera také šéf NATO Jens Stoltenberg. Kladně reagoval také na volání Německa a Turecka po zapojení NATO do řešení migrační krize. Logicky o mnoho méně přátelská byla v reakci na kritiku kancléřky Merkelové Moskva. Kreml se včera proti jejím tvrzením ostře vymezil. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov vzkázal Merkelové a všem stranám, „aby vzhledem k delikátnosti situace v Sýrii pečlivě zvažovaly svá slova“.
Prezidentův mluvčí dále poznamenal, že navzdory stížnostem Západu a syrské opozice Rusko žádné důvěryhodné informace o zvyšujícím se počtu civilních obětí po ruských náletech k dispozici nemá. „Je rovněž zajímavé, že v minulosti jsme podobné znepokojující hlasy neslyšeli po barbarských činech teroristů, kteří napadli syrský režim,“ argumentoval Peskov, který se však zároveň odmítl vyjádřit k tomu, jestli budou Rusové v náletech i nadále pokračovat. Možná trochu překvapivě ruskou přítomnost i nadále vítá bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carla del Ponte.
Celé vyjádření Carly del Ponte v angličtině najdete ZDE.
„Ruská intervence je správná věc, protože se tak dostává Islámský stát do většího tlaku,“ prohlásila v rozhovoru pro švýcarskou veřejnoprávní televizi RTS s dodatkem, že by ovšem měli Rusové přece jenom dělat větší rozdíl mezi skutečnými teroristy a umírněnou syrskou opozicí. Minulý týden del Ponte sdělila internetovému serveru swissinfo.ch, že by bylo vhodné vytvořit speciální mezinárodní tribunál pro válečné zločiny, který by se zabýval zvěrstvy spáchanými v Sýrii a Iráku. „Nevěřím ale, že by to bylo možné před tím, než bude dosaženo příměří,“ konstatovala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
