„Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard si položil otázku, kolik toho pro vyřešení dluhové krize musí udělat Řecko a kolik jeho věřitelé. Tato otázka dle mého názoru vybízí k další otázce, která by měla znít, kolik toho Řecko již udělalo, a nabídlo vůbec svým věřitelům nějaké výsledky?“ ptá se Galbraith a poukazuje na skutečnost, že v květnu 2010 souhlasila řecká vláda s fiskálními úpravami ve výši 16 % HDP v příštích třech letech. „Ve výsledku se země vloni posunula z rozpočtového deficitu k vyrovnanému rozpočtu, což je zdaleka nejrychlejší vývoj v rámci všech evropských států.“
„Blanchard rovněž připomněl, že Řekové v roce 2012 souhlasili s tím, že vytvoří dostatečný přebytek financí, aby tak mohli omezit své zadlužení a zavedou řadu reforem, jež povedou k vyššímu růstu. Tyto takzvané reformy zahrnovaly snížení veřejných výdajů i mezd, prodej státního majetku a hluboké penzijní škrty,“ píše Galbraith a dodává, že předpoklad MMF, Řecka a ostatních věřitelů, že tato opatření nastartují růst, se nepotvrdil. „Naopak to vedlo k ekonomické katastrofě a MMF tak ve svém odhadu naprosto selhal. Všechno tohle přece musí vědět i Blanchard,“ upozorňuje Galbraith.
Podle Galbraitha by požadavek věřitelů na přebytek ve výši 3,5 % HDP znamenal pro Řecko v letošním roce další hluboký ekonomický propad. „Místo aby tuto skutečnost vzal Blanchard realisticky v potaz, tak vyzývá ke snížení výdajů na penze o 1 % HDP a předpokládá, že by takové snížení nemělo nijak vážně ohrozit ani nejchudší vrstvu důchodců. V jiné pasáži svého textu přitom přiznává, že další výdaje byly osekány až na kost. Přesto tyto masivní škrty nevedly k ničemu pozitivnímu, a bylo tomu přesně naopak. To samé by se stalo po dalších škrtech ve výdajích na penze. Opět by to odnesli ti nejchudší,“ má jasno Galbraith.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Výdaje na penze nyní tvoří až 16 % z HDP, protože řecká ekonomika za posledních šest let klesla o 25 %. Bez pěti let plných úsporných opatření by byla řecká ekonomika o 33 % vyšší a penze by tvořily jen 12 % z HDP. To jsou jednoduché matematické výpočty. Blanchard navíc vyzývá řeckou vládu, aby přišla se skutečně důvěryhodnými opatřeními, ale neměl by MMF učinit to samé? Snížení výdajů na důchody by totiž bylo možné i bez dalších škrtů. Stačil by k tomu ekonomický růst ve výši 4 % pro příští dva roky. Opět to nejsou žádné složité počty a Mezinárodní měnový fond by to měl dobře vědět,“ konstatuje Galbraith.
Za klíčový problém považuje Galbraith vypořádání se s řeckým dluhem, který odrazuje potenciální zahraniční investory. „Takový obrovský daňový závazek říká investorům, aby do země vstupovali jen na vlastní nebezpečí. V každém okamžiku totiž mohou být jejich tvrdě vydělané zisky zdaněny, aby byli uspokojeni stále hladoví věřitelé. Dluhový převis představuje omezení ekonomického růstu. To je také důvod, proč každá dluhová krize dříve či později skončí restrukturalizací nebo na výchozí úrovni. Blanchard se v oblasti ekonomie veřejného dluhu vyzná. Dobře ví, že řecký dluh nebyl udržitelný ani v jednu chvíli za posledních pět let. V tomto bodě se ostatně Řecko s MMF shodne,“ uvádí Galbraith.
Galbraith je přesvědčen, že Řecko ve skutečnosti nabízí důvěryhodné řešení, které v praxi může fungovat. „Za prvé, půjčme z Evropského stabilizačního mechanismu 27 miliard eur do řeckých bondů, které Evropská centrální banka (ECB) nesmyslně koupila před pěti lety. Za druhé, použijme zisky z těchto bondů na splácení půjčky od MMF. A konečně za třetí, nechme Řecko v programu ECB kvantitativního uvolňování, což Řekům umožní dostat se zpátky na trhy,“ navrhuje Galbraith a souhlasí s názorem Blancharda, že je nejvyšší čas pro obě strany přikročit k závažným rozhodnutím. „Ovšem Řecko už tak učinilo a nyní je na řadě MMF, který by měl v prvé řadě přiznat, že jeho opatření vynaložená na řešení řecké krize skončila katastrofou. Stejně tak by si měli přiznat věřitelé, že řecký dluh musí být restrukturalizován,“ uzavírá Galbraith.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
