Milá paní spolková kancléřko Angelo Merkelová.

Čas vánoční je časem zklidnění duší a přemýšlení. Hraju si v tomto čase se svou vnučkou a přemýšlím, kde bude za pět-deset let. V jaké Evropě bude žít? Při přemýšlení nad budoucností Evropy nelze nemyslet i na Vás. Jste nejsilnější evropskou osobností, v jejíchž rukou je do velké míry i budoucnost mé vnučky. K oslovení mě inspirovalo Vaše vystoupení na nedávném sjezdu CDU. Osobně se neznáme, ale jsem Jozef Banáš, ten slovenský spisovatel, kterému jste v květnu 2011 poslala dopis, v němž mi poděkujete za román Zóna nadšení (Jubelzone). Váš dopis mě upřímně potěšil a mám ho schovaný jako vzácný artefakt. Zóna nadšení je příběh německého mladíka Thomase a jeho slovenského přítele Josefa. Thomas a já jsme přáteli dodnes, přestože naše přátelství bylo na třicet sedm let přerušeno. Přerušilo ho opětovné stažení železné opony, které následovalo po sovětské invazi do tehdejšího Československa. Obsadila nás nevítaná vojska, která byla v mé i ve Vaší zemi proti vůli jejich občanů.

Dnes je moje země bez cizích vojsk. V té, jíž jste kancléřkou, je však stále bezmála šedesát tisíc cizích vojáků. Rozuměl jsem důvodu jejich pobytu v době, kdy byla ve Vaší bývalé NDR sovětská vojska jako součást Varšavské smlouvy. Dnes je Varšavská smlouva mrtvá, ale vojáci USA a Velké Británie u Vás nadále jsou. Proč? Předpokládám, že znáte slova prvního generálního tajemníka NATO lorda Barona Ismaye, kterými zdůvodnil pobyt cizích vojsk v Německu: „To keep Americans in, the Russians out and the Germans down.“ (Držet Američany uvnitř, Rusy venku a Němce dolů.) Dnes jsou již Rusové venku, a tak logicky zbývají jen dva důvody pobytu cizích vojsk na německém území – „držet Američany uvnitř a Němce dolů“. Možná je i jiný důvod pobytu Američanů u Vás, jen nás, prosím, nepřesvědčujte, že jím je ruská hrozba, kterou nás neustále straší média hlavního proudu.