Xaver Veselý na úvod zabředl do minulosti a „spacákové revoluce“ v ČT. Pro Bobošíkovou byl dle jejího vyjádření nejsilnější okamžik, když odcházela jako ředitelka zpravodajství. „Procházela jsem takovým revolučně naladěným špalírem nebo, dá se říci, davem, který skandoval velmi nepěkná slova, zároveň tam ve vrátnici byly různé významné osobnosti, které také nešetřily nevybíravými slovy.“ Ale nejhorší podle ní bylo, když nasedla do auta: „Ti lidé se sesypali na to mé auto a začali do něj bušit a kopat. To byl opravdu okamžik, kdy jsem cítila znechucení, a přiznám se, že jsem se i trochu bála.“ Uvedla, že tehdejší ředitel ČT Hodač zdravotně zkolaboval a vzhledem k tomu, jak se o něm psalo a mluvilo, byl několikrát odmítnut, než byl přijat v Motole.
„Revolucionářům“ prý rozuměla od začátku, ale měla jiné názory na to, kdo měl v ČT rozhodovat: „Já si stále myslím, že ve veřejnoprávní televizi mají zprostředkovaně skrz volbu mediálních rad rozhodovat občané, a nikoliv ti, kteří si myslí, že jim ta televize patří.“ Současný systém volby rady tedy považuje za dostatečný. Veselý se zeptal, zda tehdy udělala nějaké chyby. Bobošíková to připustila, ale to hlavní, že stála na straně zákonnosti a občanů, podle ní zůstává nezměněno. Se „vzbouřenci“ prý nebyla dohoda: „Já se obávám, že ze strany těch, kteří nejprve říkali, že jsou proti, pak najednou z toho udělali rychle stávku, protože stávka je krytá zákonem a nese to s sebou určité náležitosti, poté si začali vynucovat nový zákon, takže tam snaha o dialog nebyla. Alespoň jsem ji tam neviděla.“ Překvapily ji prý postoje některých lidí, kterým byla údajně svoboda slova svatá, jako Václava Havla či Karla Schwarzenberga.
Současnou ČT tolik nesleduje, ale vnímá kritiku vůči ní. „Z toho, co vidím, nemám pocit, že by to bylo místo, které šíří informace pro svobodnou pluralitní tvorbu názorů každého občana,“ popsala kulantně zpravodajství veřejnoprávní televize. „Pokud jde o úhel pohledu, tak ta televize není příliš mnohobarevná,“ dodala.
Na dotaz diváka doplnila, že tehdejší senátor Ruml také při revoluci přespával ve spacáku. „Pan Žantovský, tuším že tehdy také senátor, tak ten se tam velmi hlasitě angažoval, mával senátorskou průkazkou a dožadoval se pozornosti,“ dodala o Michaelu Žantovském. Právě v tomto období podle ní začala mizet pluralita názorů a svobodně mluvit nemohli všichni.
Rozhovor proběhl v neděli, tedy ještě před vyhlášením vzniku Trikolóry Václava Klause mladšího, ale přesto padla otázka na tuto stranu, zda má šanci uspět. Bobošíková konstatovala, že o tom rozhodnou voliči, ale za ní by bylo dobře, kdyby hnutí uspělo, protože se do něj vkládají velká očekávání, a kdyby tomu tak nebylo, tak by se dle Bobošíkové pravicová politika dlouho zvedala z prachu. Padla i otázka, zda byla oslovena, aby se projektu zúčastnila, což Bobošíková popřela a dodala, že to vzhledem k politickému vývoji ani neočekávala.
Další dotaz byl, zda bude Jana Bobošíková znovu kandidovat za KSČM na prezidentku a zda nelituje své předchozí kandidatury za tuto stranu. Odpověď na tuto otázku zněla ne a ne. Dodala, že tehdy za KSČM kandidovala, aby Václav Klaus starší byl prezidentem i ve druhém období, a že chápe, že se to některým zdá nesrozumitelné.
Ing. Jana Bobošíková
Koncesionářské poplatky prý platí s pocitem pokorného občana, který respektuje zákony.
Zazvpomínala i na Vladimíra Železného, který jí po revoluci svěřil moderování pořadu Sedmička na Nově. Byl prý fenomenální ředitel. „Dodržujte zákon, zvyšujte sledovanost,“ byla jeho zásada. Na profesní spolupráci s ním vzpomíná ráda.
Z publika přišel i tento dotaz: „Vidíte podobnost mezi tehdejší televizní krizí a demonstracemi pořádanými Milionem chvilek?“ Podobnost je podle moderátorky v osobách, v obsazení, v heslech, a hlavně ve snaze poštvat co nejvíce lidí proti těm, kdo jsou jmenovaní na základě parlamentních voleb: „Opět jsou tam umělci, opět jsou tam plná náměstí, opět není jasné, kdo to všechno financuje. Opravdu ta snaha zvrátit cosi, co bylo demokratickým způsobem ustaveno, tak tato podobnost tady je.“
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Padly také dotazy na Václava Klause staršího, mladšího a Miroslava Kalouska. O bývalém prezidentovi moderátorka prohlásila, že se zasloužil o polistopadovou transformaci. U mladšího se prý uvidí, zda má v torně maršálskou hůl. A o Kalouskovi řekla: „Pan Kalousek je politik, velmi obratný, jak se zdá, tak vydrží, přežije všechno, je to obratný řečník, co k tomu dál říci, má své voliče, lidé ho volí.“ Xaver veselý poznamenal, že čím dál méně. Bobošíková dodala, že si v průzkumech všimla, že je to pod 5 %, ale máme si prý počkat na volby.
Na adresu svého rozhovoru s Markem Wollnerem uvedla, že ho zná ještě z ČT, i atmosféru v této televizi. „Moc mě nepřekvapil,“ ohodnotila ho krátce.
Také řekla, že zaregistrovala útoky na poslance Feriho i člena RRTV Jakla, a prohlásila je za nepřijatelné, ale mrzí ji, že se oběma neměří v médiích stejným metrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
