Po skončení svého oficiálního programu s arménskými státními představiteli si český prezident v Jerevanu odpočinul v kavárně s vyhlídkou na horu Ararat a celé město. V rámci toho poseděl s českými novináři, kteří ho na cestě doprovází a zodpověděl několik otázek.
První odlehčený dotaz směřoval na známé Rádio Jerevan a zda si prezident vzpomíná na některý z jeho vtipů. Zeman reagoval pohotově. „Ano a řeknu vám ho rusky, protože tenkrát Rádio Jerevan také mluvilo rusky,“ zmínil prezident a přeloženo do češtiny vzpomněl na následující vtip: Otázka, soudruzi, kdy bude líp? Odpověď: Už bylo.
Valachová naletěla Šabatové
Následovala otázka na krok ministryně školství, která chce zrušit výchovný ústav v Chrastavě na Liberecku. „Myslím, že paní ministryně Valachová v dobré vůli naletěla paní ombudsmance Šabatové, jejíž rady se vyznačují tím, že kdokoli je přijme, ten se dopustí chybného rozhodnutí,“ rýpnul si prezident.
Redaktorku TV Nova zajímala také reakce na vyjádření šéfa odborů, který v souvislosti s OKD označil ministra financí Andreje Babiše za žida a skrblíka. „Každý ministr financí je skrblík. Kdyby nebyl skrblík, tedy že by nešetřil, tak nemá co dělat ve funkci ministra financí. A pokud jde o označení žid, tak to pokládám za trochu nevhodné,“ nesouhlasil Zeman.
Fotogalerie: - Zeman v Arménii
_636009989770831723.jpg&id=113959)
Český parlament by měl uznat genocidu Arménů, navrhuje Zeman
Další otázku přerušil sám prezident tím, že se nezdráhal dle svých slov na terase a čerstvém vzduchu zapálit oblíbenou cigaretu. Blesk zajímal pohled hlavy státu na pohotová zamítavá stanoviska k návrhu na uznání masakru Arménů v roce 1915 za genocidu. Předseda sněmovny Hamáček měl říci, že historii mají hodnotit historici, nikoli politici.
„Setkám se s panem Hamáčkem po svém návratu z Arménie a řeknu mu jako prezidentské doporučení, že si myslím, že český parlament by neměl být zbabělejší než německý parlament, který obdobné usnesení přijal nedávno, ale také než parlamenty dalších celkem deseti členských zemí Evropské unie. Kromě toho Ruska, Švýcarska a Kanady. To máme asi čtvrnáct případů, které by předcházely tomuto rozhodnutí českého parlamentu. Nicméně samozřejmě záleží na tom, zda některý z poslanců takovou rezoluci nepředloží,“ vysvětlil Miloš Zeman.
Čím si český prezident zamítavé stanovisko právě třeba předsedy snemovny vysvětluje? Může za tím být obava o zhoršení vztahů s Tureckem? Tak zněly otázky ParlamentníchListů.cz.
„Já samozřejmě nevidím do myšlení pana předsedy Hamáčka, určitě se ho na to zeptám. Znovu ale opakuji, že český parlament by měl chápat jakousi solidaritu s Armény už proto, že český národ byl v případě vítězství Velkoněmecké říše odsouzen ke genocidě. Do jisté míry jsme to už zažili za heydrichiády a kdyby došlo k jinému výsledku této války, tak znáte dobře, že citovaný Heydrich byl ten, kdo ve svém neveřejném projevu mluvil o tom, že jsme odsouzeni k vyhubení,“ sdělil jasně prezident republiky.
Kolem termínu genocida právě v arménském případě panuje celá řada rozporů, Turci zpochybňují počet obětí jeden a půl milionu. Jakým způsobem si obecně vykládat termín genocida? ptal se reportér ParlamentníchListů.cz v Jerevanu hlavy státu.
„Nabídnu vám protipříklad. V Evropě bylo zejména v plynových komorách vyvražděno šest milionu Židů. Přesto někteří Židé v Evropě zůstali. Budete tedy tvrdit, že v Evropě nešlo o genocidium, protože někteří zůstali? Trváte opravdu na tom, že genocidium je genocidium pouze tehdy, je-li vyvražděna úplně celá populace? Je to řečnická otázka, ale myslím, že si umíte odpovědět sám,“ doplnil prezident Zeman.
Nabídka mírových rozhovorů v Praze
Došlo rovněž na téma Náhorního Karabachu, neboť během tiskové konference obou prezidentů ve středu po poledni bylo zmíněno, že by se v Praze mohly konat rozhovory Arménie a Ázerbájdžánu, které se o Náhorní Karabach přou. Na území nedávno po letech na krátko opět propukly ostré boje. Z porušení dlouholetého příměří se obviňovaly obě strany.
Návrh na zprostředkování rozhovorů v Praze dodalo prezidentovi Ministerstvo zahraničních věcí. „Abych se nechlubil cizím peřím. Ale klidně jsem to akceptoval. Ministerstvo k tomu v podkladech, které mi pravidelně při zahraničních cestách předává, uvedlo, že obdobná jednání už v Praze mezi Arménií a Ázerbájdžánem probíhala v letech 2002 – 2005. Jak vidíte, já narozdíl od pana ministra Zaorálka mám vstřícná stanoviska, takže když jsem tento návrh dostal, rád jsem mu vyhověl,“ sdělil Zeman.
Podotkl navíc, že tuto nabídku dobrých služeb nikomu nevnucujeme, pouze navazujeme na předchozí tradice. Proto je prý návrh zcela na místě. V reakci na další dotaz ČTK Miloš Zeman upřesnil své zítřejší setkání s představitelem Jezídského etnika. Podle Zemana mezinárodní společenství Jezídům nepomohlo. „Pokud jsem správně informován, pomohly mu kurdští Pešmergové, kteří toto společenství osvobodili na té uzavřené hoře a já si této pomoci velice vážím. Pokud jsem správně informován, Jezídové o toto setkání požádali sami a mně bylo potěšením tomu vyhovět,“ dodal prezident Miloš Zeman na konci prvního dne oficiálního programu v Arménii.
Ve středu ještě českého prezidenta čeká státní večeře na pozvání zdejšího prezidenta Serža Serkijana. Ve čtvrtek pak hlava státu posnídá s arménským předsedou vlády, oficiálně se rozloučí s prezidentem Sarksijanem a posledním bodem programu bude návštěva známé likérky Ararat, kde se vyrábí slavný stejnojmenný koňak. Poté již prezident Zeman s doprovodem odletí do makedonského Ohridu.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
