Chcete, aby této zemi vládl Andrej Babiš?Anketa
Listopad 1989 byl podle Jakeše spíše souhrou náhod, kdy se skupině komunistů zvrtl puč proti vedení strany. „Jmenovitě to byli generál Alojz Lorenc (tehdejší šéf StB - pozn.red.) a Rudolf Hegenbart. Jenže se jim to vymklo. Chamtivost po moci otevřela cestu ke státnímu převratu,“ myslí si dnes Jakeš.
Kromě toho prý ve straně byla řada „kohoutů“, kteří toužili být generálním tajemníkem. Ladislav Adamec, Miroslav Štěpán, rovněž Lubomír Štrougal, který se prý nikdy nesmířil s tím, že se v roce 1987 dostal do čela strany Jakeš a ne on.
„Listopad zinscenovala StB. Žádní disidenti - Havlové, Vondrové - na tom nemají zásluhu, ti jen převzali moc. A stejně se museli opírat o komunisty. Bez Čalfy by nebyli s to nadiktovat ani jedno vládní usnesení,“ mává rukou. Čalfa se podle něj dal cele do jejich služeb, dokonce brutálně zastrašoval poslance, aby zvolili Havla prezidentem.
Před listopadem prý komunisté opozici, reprezentované Chartou 77, nepřikládali velký význam. „To bylo tisíc šest set lidí, jejichž základnou byl zahraniční rozhlas,“ vzpomíná. „U nás žádná reálná opozice nebyla, to byli takoví žvanilové, kteří se nechali živit ze západních peněz, scházeli se a dělali šum za pomoci cizího rozhlasu,“ dodává Jakeš. Význam odmítá přikládat i skupině ekonomů z Prognostického ústavu. „Dokonale si prostudovali kapitalismus, druzí houby věděli, a pak tady s těmi svými moudry byli jako králové. To oni po listopadu nastolovali kapitalismus se všemi jeho krásami,“ připomíná.
Československé komunisty podle něj zradil Gorbačov, a jeho spojkou v Československu měl být pravděpodobně Miroslav Štěpán, který v posledních měsících před listopadem dělal víceméně vlastní politiku. „Gorbačov si možná ani neuvědomuje, co s perestrojkou rozpoutal. Nastolil rozkladný systém,“ rozčiluje se dnes bývalý generální tajemník.
Nebylo to prý poprvé, kdy sami komunisté přispěli k rozkladu systému. „Píšu teď knížku o poválečném vývoji, a je třeba si přiznat, že obrovskou ránu komunistickému hnutí zasadil Chruščov odhalením Stalina. Na dvacátém sjezdu přivedl na svět antistalinismus, revizionismus,“ říká dnes Jakeš.
Podle něj taková slova špinila práci milionů lidí a sloužila nepříteli. Podobně se prý díval i na procesy padesátých let u nás. Lidé, kteří stáli před soudem, podle něj chtěli obnovovat kapitalismus. „Z Horákové se dnes dělá hrdina, ale ona se skutečně těšila na příchod americké armády a dělala všechno pro to, aby tady vznikla základna, jež by ji vítala,“ horlí bývalý funkcionář.
On sám v té době působil v regionu a vzpomíná, jak každý den, včetně víkendů, přemlouval lidi ke vstupu do JZD. Občas to prý muselo jít i „po zlém“, aby byl splněn úkol zajištění výživy lidu. „Když někdo nesplnil dodávky a při prohlídce se u něj našlo padesát metráků pšenice, tak šel do vězení,“ připouští. „Všichni ale nakonec ocenili, že jsou v JZD. Začali žít, mohli jet na dovolenou, přestali být otroky svého hospodářství,“ vykládá.
Prozradil například i to, že ve vedení strany si skutečně všichni důsledně tykali a oslovovali se „soudruhu“, ale jinak se mezi nimi přátelství nepěstovalo. Jen jednou prý doma navštívil nemocného Gustáva Husáka, který byl velký státnický formát. Vzpomínal i na Leonida Brežněva, který byl prý velmi emotivní, a když na podzim 1968 na schůzce s československou delegací mluvil o tom, jak mu Československo leží na srdci, nefalšovaně se prý rozplakal.
O lidech z roku 1968 se vyjádřil spíše pohrdavě - Dubček a Smrkovský podle něj byli ovládáni tiskem, zatímco František Kriegel byl „takový protestní člověk“. Normalizace, která jejich éru vystřídala, byla podle něj největším vzepětím našeho národního hospodářství v dějinách. „Přišli lidi, kteří tomu rozumněli a dělali to poctivě."
Komunismus toho prý lidem hodně dal. „Po únoru se znárodňovalo, ale pak se to vyrovnalo,“ myslí si bývalý generání tajemník. Podle něj byla v myšlence komunismu zcela zásadní spravedlnost, bez které není ani svoboda.
autor: jav