Milada Horáková byla vzdělaná dáma a tušila, že poválečná vláda komunistů nemusí vést k ničemu dobrému. Přesto se rozhodla svou zemi neopustit, a naopak velmi intenzivně usilovala o její poválečnou obnovu. Bohužel se ukázalo, že budoucnost neviděla dost černě. Možná stejně jako Jan Hus před šesti sty lety. Co mají tyto dvě osobnosti společného? Jde o jednotlivce, kteří stáli proti mohutné mašinerii moci, vytrvali, ale zaplatili za to životem.
„Je opravdu tak nemístné hledat paralely mezi těmito dvěma příběhy? Není Husův boj víc bojem za právo na nadřazenost svědomí před doktrínou než úzce náboženským sporem? Nemá heroický zápas Milady Horákové stejný přesah – nahlížíme legitimně její odkaz, zredukujeme-li ho na střet dvou politických koncepcí?“ ptá se ministr.
Šéf resortu kultury zdůrazňuje, že Milada Horáková může být a měla by být naším morálním vzorem. Její smrt nebyla zbytečná, ukázala totiž zrůdnost komunistické vlády v naší zemi. Toto zlo zůstane zlem, ať se radikální křídlo současných komunistů snaží říkat cokoli, jakkoli ho omlouvat. A na to bychom neměli zapomínat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
