Ministři většinou zčásti uspěli s požadavky na zvýšení rozpočtu

2. 8. 2017 15:29

Ministři při sérii letních jednání s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) většinou alespoň částečně uspěli s požadavky na navýšení rozpočtů svých resortů. S návrhem ministerstva financí se zatím ale výrazně rozchází například představy ministerstev pro místní rozvoj a práce. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září.

Ministři většinou zčásti uspěli s požadavky na zvýšení rozpočtu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Ministerstvo práce žádá proti navrhovanému rozpočtu o čtyři miliardy korun na výdaje navíc, třeba na platy v sociálních službách, dotace či na ochranu ohrožených dětí. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) svůj původní požadavek 6,5 miliardy korun snížila. Pilný řekl, že se obě strany přiblížily ke kompromisu, konečná suma to ale není a bude se o ní dál jednat. Podle navrhovaného rozpočtu by výdaje ministerstva práce měly v příštím roce činit 593,09 miliardy korun.

Po jednání s předsedkyní Asociace krajů ČR Janou Vildumetzovou (ANO) navíc dnes Pilný uvedl, že Marksová může poslat krajům 822 milionů korun z nevyčerpané rezervy úřadu práce na zvýšení platů v sociálních službách. Je to prý její rozhodnutí. Marksová ale už dříve řekla, že peníze, které nevyčerpal úřad práce, by měly zůstat na úřadu práce.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) pak trvá na tom, že její resort má dostat o 4,3 miliardy Kč navíc. Z původního požadavku slevila zhruba o 2,3 miliardy. Šlechtová si stěžuje na to, že v návrhu nejsou peníze na rekonstrukci místních komunikací pro malé obce, na investiční dotace pro bydlení seniorů ani na provoz monitorovacího systému. „Takže ho možná od ledna vypneme, protože prostě nemáme peníze,“ zdůraznila.

Ministerstvo zdravotnictví snížilo požadavky na navýšení rozpočtu na dvě miliardy. Částka ještě není dohodnutá, podle ministra Miloslava Ludvíka (ČSSD) je „ořezaná na kost“ a blíží se kompromisu. Na jednání šel s žádostí o navýšení plánovaných 6,947 miliardy korun o dalších 3,708 miliardy. Ministr životního prostředí Richard Brabec dojednal navýšení rozpočtu MŽP na příští rok o 210 milionů korun, původně požadoval 280 milionů korun. Také on to označil za rozumný kompromis.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dostal od Pilného přidány dvě miliardy, ministerstvo by tak bez evropských peněz na příští rok mělo mít 20,3 miliardy korun. Jurečka dodal, že resortu stále chybí čtyři miliardy korun, které se bude snažit najít i ve zdrojích státního podniku Lesy ČR nebo národního podniku Budějovický Budvar.

Rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu bude vyšší o zhruba 1,5 miliardy Kč proti původnímu návrhu 35,6 miliardy Kč. Ministr Jiří Havlíček (ČSSD) je s vyjednáváním spokojen částečně. „Pokud jde například o výdaje na průmyslový výzkum a vývoj, tak tam jsme doposud úspěšní nebyli,“ dodal. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán u Pilného vyjednal 100 milionů korun navíc. Půjdou především na justiční čekatele.

V řádech stamilionů korun nad navrhovaných 13,2 miliardy korun by se mohl rozšířit také rozpočet ministerstva kultury. Prioritou jsou podle ministra Daniela Hermana (KDU-ČSL) platy zaměstnanců v kultuře, památky a živé umění. Jednání budou ještě pokračovat. Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) se s Pilným dohodl, že zhruba 1,7 miliardy korun původně určených na zamítnutý kariérní řád učitelů zůstanou zřejmě součástí rozpočtu školství na příští rok. Štech by je chtěl použít na zavedení některých prvků kariérního řádu, který Parlament neschválil. Podle dosavadního návrhu mělo ministerstvo školství na příští rok dostat zhruba 160 miliard Kč. Resort chtěl původně 172 miliard Kč.

S ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) se Pilný dohodl na tom, že výdaje na obranu do roku 2020 stoupnou na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Původní návrh počítal s pomalejším růstem. Rozpočtu ministerstva obrany na příští rok má být 57,9 miliardy korun. Ministerstvo požaduje ještě o 3,8 miliardy více.

Pilný se domnívá, že kvůli sestavování rozpočtu by bylo rozumné, aby se sněmovní volby v Česku konaly na jaře. Podle něj před volbami rostou požadavky na výdaje státní pokladny, je i časový tlak. Vláda musí dolní komoře návrh státního rozpočtu předložit do konce září. Není pravděpodobné, že by ho poslanci stihli do říjnových voleb schválit.

Vláda v červnu schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Dodatečné požadavky ministerstev byly zhruba 111 miliard korun.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: čtk

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Příšerně vytočený Okamura v TV uzemnil novinářku ze Slovenska. Stálo to za to

13:01 Příšerně vytočený Okamura v TV uzemnil novinářku ze Slovenska. Stálo to za to

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně …