V současnosti čelíme v Evropě největšímu přílivu uprchlíků za posledních několik desítek let a názory politických uskupení, zemí EU a EU samotné, jak k této krizi přistupovat, se v mnohém liší. Do řešení se zapojily i mezinárodní a neziskové organizace, dokonce i náboženští vůdcové, jako je například papež František. Kdo v tomto výčtu však citelně chybí, je soukromý sektor.
Soukromý sektor je v současnosti neuvěřitelně pestrý a má ve světě ohromnou moc. Je tedy třeba, aby i nadnárodní korporace, které jsou rozprostřené po zemích celého světa, přiložily ruku k dílu a věnovaly svou pozornost současné situaci. „Abych pravdu řekla, lídři průmyslu napříč všemi sektory by se měli angažovat od samotného začátku,“ tvrdí Marcusová.
Zatím nastala jen jediná výjimka, kterou je Federace německého průmyslu (BDI), jež se nedávno jasně a rozhodně vyjádřila o výhodách, které uprchlíci pro soukromý sektor znamenají. K tomu i navrhla změny v německých zákonech a regulacích včetně možnosti rychlého zapojení uprchlíků do pracovního procesu. Pokouší se také zajistit, aby uprchlíci, kteří získají práci, neměli možnost být deportováni.
„Nyní je na čase, aby se vyjádřily obchodní asociace dalších zemí,“ apeluje Marcusová a zmiňuje například francouzskou MEDEF či Konfederaci britského průmyslu. „Jaké legislativní změny podle nich budou třeba, aby tyto organizace mohly pomoci vládám a Evropské unii s řešením uprchlické krize a zajištěním dlouhodobé stability?“
„Výzva, jak se všichni shodnou, netkví jen v tom, zvládnout přijetí ohromného množství lidí a žádostí o azyl,“ říká Marcusová a dodává, že bude třeba položit základy nového systému k integraci uprchlíků do pracovního procesu v jednotlivých zemích. „Dlouho vyčkávat znamená přijít o důležitou příležitost k zapojení se do společné strategie, která bude fungovat jak pro soukromý sektor, tak pro vlády i celé společnosti.“
Brzké zapojení soukromého sektoru mu pak umožní ovlivnit přijímací, vzdělávací i integrační procesy, a pomoci tak utvářet budoucnost místo neustálého stěžování si na to, jak jednotlivé vlády selhávají v řešení situace. Lídři soukromého sektoru by tak mohli pomoci „identifikovat dovednosti a schopnosti, které v jejich sektorech nejlépe využijí, zakládat výukové programy a brát uprchlíky do učení“.
„Výhody jsou zřejmé. Uprchlíci, kteří přicházejí do Evropy, jsou často mladí, dobře vzdělaní, schopní a dychtiví rychle se integrovat do společnosti. Jsou lékem na stárnoucí populaci s nízkou porodností a mnozí z nich jsou připraveni pracovat. Ve spolupráci s veřejným sektorem pak ten soukromý dokáže zajistit, aby se jim dostalo kvalifikace a práce, kterou potřebují,“ vysvětluje Marcusová.
Soukromý sektor také hraje velkou roli v přístupu společnosti k uprchlíkům. Například fotbalové kluby z celé Evropy nejenže přispívají penězi, dokonce podnikají „konkrétní kroky pro vytvoření lepší atmosféry“ pro přijetí. Například Bayern Mnichov pořádá pro uprchlíky jazykové lekce.
„Ne všichni uprchlíci však chtějí v Evropě zůstat napořád. Jednoho dne se možná vrátí do své domoviny,“ tvrdí Marcusová a dodává, že když k tomu dojde, budou společensky, dovednostně a ekonomicky vybaveni k tomu, aby se jim podařilo postavit svou zem na nohy, a zároveň si ponechají svoje evropské konexe, čímž umožní jednodušší spolupráci mezi Evropou a jejich domovem. „I když se ta odměna zdá na hony vzdálená, pokud do uprchlíků investujeme dnes, zítra se z nich mohou stát silní, stabilní obchodní partneři,“ říká Marcusová.
„Evropská uprchlická krize je stále vnímána jen jako politický problém hlavně proto, že ji tak média zobrazují,“ poznamenává Marcusová a dodává: „Ale uprchlická krize je i problém privátního sektoru. Pokud se k ní dnes postaví čelem, může ji změnit na příležitost pro všechny.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
