Historicky první přímá volba podle kardinála ukázala, jak lidé umí nakládat se svobodou slova, jak málo či mnoho jsou ovlivnitelní médii a jakou míru nadhledu a tolerance prokazují ve chvíli, kdy vítězí někdo jiný, než komu dávají svůj hlas. Někteří z nich přitom prý bohužel zapomínají, že volby vyjadřují vůli spoluobčanů. Ať se jim to líbí, nebo ne.
U prezidenta Duka očekává, že bude člověkem na svém místě ne proto, že byl dobrým politikem, představitelem strany či ministrem, ale že ze straníka vyrostl státník. „Stává se přece hlavou státu, je prezidentem všech, tedy i těch, kdo jej nevolili a komu nesedí jeho dosavadní stranické názory a politická rozhodnutí,“ dodává Duka.
Občané by měli být na svého prezidenta hrdí
A jakých kvalit by měl podle jeho názoru prezident nabývat? Především by se prý měl stát hlasatelem pozitivního myšlení, nikoliv sarkastickým kritikem a stěžovatelem. Útoky nejen na svou osobu by měl umět s nadhledem přejít a velkorysost by mu měla být vlastní. „Má být autoritou, která se vší vahou a vážností dokáže varovat ve chvíli, kdy hrozí nebezpečí na politické scéně, kdy je ohrožena demokracie, nikoliv jeho představy či politické náklonnosti. Dobrý prezident by měl usilovat o to, aby občané státu byli hrdi na svoji zemi,“ přibližuje Duka svou představu ideálního prezidenta.
Takový prezident pak musí podle názoru kardinála jednat a mluvit tak, aby na něj občané byli hrdí. „Dejme mu šanci a modleme se – my věřící – a držme palce – ti ostatní – aby se tato proměna politika ve státníka povedla,“ přeje si Duka.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: nem