Mohl by se dnes opakovat Mnichov 38? Historik ukazuje na Macronovy výhrůžky i odchod Británie z EU
29.09.2018 10:48
Historik a předseda Společnosti Edvarda Beneše Pavel Carbol se pro dnešní MF Dnes vyjádřil k výročí mnichovské dohody. Od jejího podpisu dnes uplynulo 80 let. „Jak bychom asi podobnou situaci ustáli v dnešních podmínkách?“ ptá se.
Foto:
pevnosti.kvalitne.cz
Popisek: Signatáři mnichovské dohody
reklama
„Prezident Edvard Beneš učinil na konci září 1938 ono osudové rozhodnutí, které opřel o dva argumenty. Vnímal, že sami proti všem se efektivně bránit nemůžeme a Československo by bylo alibisticky označeno za startéra nového válečného konfliktu. Dalším minusem byla téměř třímilionová komunita československých Němců. Většina z nich by podle Beneše ve svém fanatismu téměř s jistotou rozpoutala občanskou válku s cílem pomoci Hitlerově agresi,“ podotkl Carbol.
Následně se zeptal, jak jsou na tom hlavní aktéři tehdejších vypjatých mnichovských událostí dnes. „Hlavním nezvedeným spojencem byla v září roku 1938 Francie. Země, která byla pro meziválečné Československo zčásti opravdu srdeční záležitostí. Inspirovala tvůrce naší tehdejší ústavy, tvorbu armády i politického systému jako takového. Právě její podíl na diktátu z Mnichova bolel asi nejvíce. Dnes můžeme atraktivně spekulovat, jak vnímá Čechy a Slováky, respektive střední Evropu, francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho administrativa. Ten, jakožto jeden z hlavních evropských lídrů, nevnímá prostor, ve kterém žijeme, zrovna v pozitivních souvislostech. Kritizuje vedení středoevropských států za odmítavý postoj k přerozdělování ilegálních migrantů,“ podotýká Carbol.
„Vkrádá se proto otázka, zda i přes tak zásadní neshody ohledně migrace by Macronova administrativa v případě potřeby vstoupila kvůli nám do války. Je přece jedním z našich hlavních spojenců v NATO. Nedopadlo by to stejně jako tehdy? Nenastala by zase ‚změna časů‘? Nebyla by civilní košile bližší než vojenský kabát?“ ptá se Carbol.
A spekuluje i o roli Velké Británie. „Britové zřejmě zůstanou spojeni nadále s větší částí Evropy jen členstvím v NATO. Otázka je, zda jim posléze ani toto členství nezačne vadit a jestli by byli schopni dostát svým spojeneckým závazkům i u těch zemí, o kterých ‚nic moc nevědí‘,“ uvedl.
„Přes všechny spojenecké podrazy však platí jedno z hesel ze září 1938: ‚Byli jsme a budem!‘ No a my jsme a vedeme stále polemiku, zda jsme se bránit, byť marně, měli, nebo ne. Co myslíte?“ uzavřel Carbol.
Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
