Debatu o česko-německých vztazích uspořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Nadací Hannse Seidela. V pondělí v podvečer si na toto téma v Malostranské besedě před zhruba dvacítkou posluchačů povídal ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman, novinář Petr Brod, který působil několik let jako redaktor německého deníku Süddeutsche Zeitung v Mnichově a jeho zpravodaj v Praze, a Pavel Fischer, bývalý ředitel politického odboru prezidenta Václava Havla a ředitel agentury STEM.
Diskutovalo se i o nevyznamenání Jiřího Bradyho. Psali jsme ZDE.
Nejprve se k česko-německým vztahům vyjádřil lidovecký ministr kultury Daniel Herman, který letos v květnu rozvířil vody veřejného mínění, když jako historicky první člen české vlády vystoupil na sjezdu sudetoněmeckého krajanského sdružení a vyjádřil lítost nad excesy, které provázely poválečný odsun Němců.
„Domnívám se, že česko-německé vztahy jsou na dobré úrovni. Daří se uzdravovat minulostní jizvy,“ pochvaloval si Herman, podle něhož se minulost nedá odestát. Co se stalo, stalo se, ale my prý musíme jít dál.
„Je třeba navazovat a prohlubovat to, co funguje,“ radí politik s tím, že vzájemně se velmi potřebujeme. „Čistě teoreticky bychom mohli být jednou ze spolkových zemí, protože naše ekonomika je navázána na ekonomiku Spolkové republiky a myslím, že tomu také vděčíme za celkem velmi úspěšný hospodářský rozvoj,“ podotkl Herman.
Naše vztahy s Němci podle jeho názoru nijak zvlášť nekalí ani rozdílné postoje k uprchlické krizi. Herman vyzdvihl, že Česká republika v rámci Visegrádské čtyřky, která patrně způsobuje kancléřce Merkelové bolení hlavy svojí neochotou spolupracovat na řešení migračního problému, hraje roli jakéhosi mostu v západní Evropě, což ministr považuje za zajímavou přidanou hodnotu.
„Česká republika je vnímána jako výběžek západní kultury na východě. Rozkročení mezi Západem a Východem. Naše strategická poloha byla možná někdy prokletím, ale na druhou stranu je to šance a toho bychom měli rozhodně využít,“ objasnil Herman.
Zkazky, že bychom se přikláněli spíše k Budapešti než k Berlínu, ministr odmítá. „Pokud mohu sledovat jako člen vlády diskusi na různá témata, tak rozhodně ne. Naše vláda je jednoznačně proevropsky orientovaná, pilíře naší zahraniční politiky jsou pevně založené v EU a NATO a ani jeden z koaličních partnerů to jakkoliv nezpochybňuje. To je velmi důležité,“ objasnil Herman.
Petr Brod, který jako novinář působil řadu let v Německu, vysvětlil, že široká německá veřejnost nevěnuje tolik pozornosti Česku a tomu, jak se jeho politická reprezentace staví k migrační krizi. „Takže to musíme brát střízlivě,“ vyzval Čechy.
Podobně jako ministr kultury si ani Brod nemyslí, že by naše vztahy s Německem šly do kopru. Česko-německé vztahy včetně těch politických jsou podle jeho názoru na dobré úrovni. Případné rozčílení kancléřky Merkelové nad některými aspekty politiky Visegrádské čtyřky přirovnává Brod k hádkám, které se čas od času objeví v každém dobrém manželství, a tudíž je radí nebrat nijak tragicky.
Ředitel agentury STEM Pavel Fischer podotkl, že průzkumy veřejného mínění, které STEM provádí, ukazují na zlepšující se vnímání Německa českými občany. V některých otázkách, jako jsou krize eurozóny či migrační krize, je ale prý znát mírné ochladnutí. Veliké ochladnutí Čechů pak průzkumníci naměřili v případě kancléřky Angely Merkelové. „Byla mezi lídry hodnocena mimořádně vysoko, ale v souvislosti s politickou krizí kolem migrantů tam vidíme větší propad, který se ale už zastavil,“ vysvětlil Fischer.
Psali jsme:
Čelí kancléřka Merkelová podobnému ochladnutí veřejnosti i doma v Německu? „Její popularita klesla, ale ne tak silným způsobem, jak by se to dalo případně očekávat,“ říká Petr Brod.
Podle jeho zjištění si Merkelová udržuje dost významnou pozici v žebříčcích popularity a také uvnitř své strany – CDU. A uvnitř sesterské CSU se prý zatím neobjevil nikdo, kdo by významnou měrou mohl její autoritu nahlodat. „Ano, když se o těch věcech diskutuje, občas se objeví jméno spolkového ministra financí Wolfganga Schäubleho jako případného kandidáta na kancléřství,“ uznal nicméně novinář.
Ve veřejném prostoru se podle Broda zdůrazňuje názorová neshoda v řadě bodů mezi Horstem Seehoferem, předsedou bavorské CDU a bavorským ministerským předsedou, a Angelou Merkelovou. Ani jeden z nich prý nezakrývá, že se v určitých bodech neshodnou. Dospěli ale k určitému modu vivendi, který jim umožňuje i nadále být součástí spolkové koalice. Navíc Bavorsko, i když mělo původně v úmyslu razantnější kroky vůči postupu spolkové vlády ve věci přijímání migrantů, nakonec podle Broda vycouvalo a i ono se podílí na integraci migrantů, jak jen to jde.
V současné době tak Brod nevidí žádné markantní ohrožení pozice Angely Merkelové, která by měla vést CDU/CSU příští rok do parlamentních voleb. Jedním dechem ale dodává, že co není, může být. Novinář upozorňuje, že kancléřčino rozhodování stran migrační krize narazilo v německé politice na odpor, její argumenty navíc nejsou částí společnosti přijímány, neboť ta se domnívá, že to, jak kancléřka postupovala v létě loňského roku, bylo svévolné.
Sama Merkelová své jednání vysvětluje okolnostmi, kterým musela čelit. Jednala prý kromě jiného pod tlakem rakouské vlády – měla urgentní telefonáty od rakouského kancléře, který říkal, že se Rakousko nemůže samo vyrovnat s tím, že Maďaři přesouvají migranty na jeho území.
„Její jednání se často vysvětluje příliš jednodimenzionálně. U ní hrály roli jak politické, tak mravní důvody. To je třeba vždycky zdůrazňovat. Ona vidí Německo jako zemi, která se také tím, že přijímá osoby ohrožené nejrůznějšími druhy násilných konfliktů, vyrovnává se svojí minulostí,“ vysvětlil Brod kancléřčiny pohnutky.
Psali jsme:
Vnímání kancléřky Merkelové v Česku ovlivňuje podle Broda ruská propaganda, která je u nás stejně silná jako na Západě. S jediným rozdílem: ještě nemáme přímou ruskou propagandu v češtině, protože Rusko zatím prý nepřešlo na to, aby budovalo rozsáhlý aparát ve všech možných jazycích. „Bohužel nám ji obstarávají někteří naši ústavní činitelé, takže ruská propaganda tady nepotřebuje příliš podpořit,“ rozesmál novinář publikum.
„To, že se náš prezident a jeho předchůdce nechají vozit na konference, jež zcela slouží ruské propagandě; jako ta na Rhodu, kterou, jak víme, organizuje bývalý kágébák a přítel prezidenta Putina, něco vypovídá o tom, do jaké míry jsou někteří čeští politici ochotni sloužit účelům ruské propagandy nebo vycházet vstříc ruským zájmům. Nevím, zda jsou za to přímo placeni, ale oni sami ve svém vidění světa nalézají značný souzvuk s tím, co dělá ruské vedení nebo v poslední době také Čína. Sami od sebe k tomu prostě přispívají,“ konstatoval Brod.
Psali jsme:
Fischer míní, že sice máme díky internetu informace na dosah ruky, ale je mylné si myslet, že víme, co se kde děje. „A v tomto světě se pak bavit o něčem, co není interní problém EU, ale co pramení z těžkého konfliktu za hranicemi EU, jako je syrský konflikt, opravdu vyžaduje velkou bezpečnostní a strategickou znalost, kterou nemůžete nabýt tím, že si čtete, co se tam zrovna děje. Proto si myslím, že o migrační krizi nemůžeme dostatečně mluvit, pokud ji odpojíme od toho, co se děje v Sýrii. Pokud to spojíme dohromady, tak se začneme děsit, protože ten problém nezmizí do zítřka nebo příštích voleb, ale bude s námi příštích patnáct let,“ nemá Fischer dobré zprávy.
V případě uprchlické krize v Evropě mu otevřel oči bývalý italský premiér Enrico Letta, který mu vyprávěl o zkušenostech s migranty a říkal: „Neumíte si představit, co je to za zkoušku, když máte plné pobřeží mrtvých migrantů, bijete na poplach a ostatní členské země zavírají hranice z obavy, aby ti živí k nim nepřeběhli,“ popsal Fischer čtyři roky starý rozhovor. Letta také mluvil o tom, jak Berlín neodpovídal, Paříž neodpovídala, Vídeň neodpovídala, Brusel to nezajímalo a jak na to zůstala Itálie sama a problém rostl.
Někdejší spolupracovník Václava Havla upozorňuje, že migrační krizi nelze vyřešit na národní úrovni, protože ji to mnohonásobně převyšuje. Proto radí, aby se členské země EU neuzavíraly do sebe a snažily se pochopit, co se děje v ostatních zemích. „Balkán byl uprchlickou krizí mimořádně rozhýbaný a Angela Merkelová to možná udělala právě proto, že věděla, že Balkán by se možná dostal do vážné krize, kdyby neudělala nic,“ dal Fischer příklad takového jednání.
Brod ještě na závěr upozornil, že loni, když vrcholila migrační krize, takové významné instituce jako Svaz německého průmyslu shodně říkaly, že pro Německo je to dobrý vývoj, zvláště z demografického hlediska. Nedaří se však prý nově příchozí dostatečně rychle dostat do pracovního procesu, a tak třeba syrští lékaři a jiné dobře kvalifikované síly leží ladem – a zároveň si mnohé východoněmecké oblasti stěžují na nedostatek lékařů na venkově.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Štěchová
