Kampaň pro eurovolby finišuje. Který kandidát vás oslovil nejvíce? (anketa zůstane až do dne voleb)Anketa
Na úvod lídři kandidátek odpovídali na znalostní otázky. Radek John špatně odpověděl na otázku, kdo požádal o vstup České republiky do EU. John má za to, že to byl Miloš Zeman, ale ve skutečnosti to byl Václav Klaus. Jan Keller věděl, že pro vstup ČR do EU hlasovalo v referendu 77 % procent obyvatel. Ivan Bartoš správně spočítal počet hvězd na vlajce EU (kterou měli všichni kandidáti před očima), je to 12.
Ondřej Liška nevěděl, že mezinárodní smlouvy EU se ukládají v Itálii, odhadoval Francii. Kolik členských států EU platí eurem? Petr Hannig odpovídal špatně. Zemí je osmnáct, ale Hannig řekl, že jde o sedmnáct států (načež si povzdechl, že zapomněl na nejnovější Lotyšsko).
Petr Mach odpovídal na otázku, ve kterých zemích je povinná volební účast do europarlamentu. Jsou to 4 země, ale Mach odpověděl, že povinná účast není v žádné zemi. Na otázku špatně odpověděl i Jan Zahradil, který uvedl, že v tuto chvíli čekají na vstup do EU čtyři země, ale ve skutečnosti jich je pět.
EU selhala, EU je bezzubá
Následně dostala prostor první čtveřice lídrů kandidujících na čele kandidátních listin politických stran a hnutí do Evropského parlamentu. Tématem byla bezpečnost a společná zahraniční politika EU. Diskutovali o ní Radek John, Jan Keller, Ivan Bartoš a Roman Škrabánek, kteří si na úvod vylosovali čísla jedna až čtyři.
John hned v úvodu poznamenal, že Unie selhala hned na počátku ukrajinské krize, když „dala ruce pryč“ od původní dohody s ukrajinským exprezidentem Viktorem Janukovyčem. EU by se podle Johna měla připravit na to, že její hranice může překročit až milion válečných uprchlíků.
Keller poznamenal, že pomalé dohadování o společné obranné a zahraniční politice podle jeho názoru nezmění ani ukrajinská krize. „Setrvačnost bezpečnostní a zahraniční politiky poběží nadále, bez ohledu na to, zda se naplní katastrofické prognózy kolegy Johna, nebo ne,“ prohlásil Keller. EU by podle lídra kandidátky ČSSD měla postupovat velmi obezřetně. Rozpaky Keller vyjadřoval i nad pozicí šéfky Catherine Ashton, vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. „Já jsem gentleman, tak nevylučuji, že by mohla ve funkci nadále pokračovat,“ poznamenal diplomaticky Keller. O neúspěchu politiky EU ve vztahu k Ukrajině hovořil i Ivan Bartoš.
„EU selhala, EU je bezzubá,“ prohlásil pak lídr hnutí Úsvit přímé demokracie do eurovoleb. Selhala prý proto, že Rusko si ze sankcí EU nic nedělá, místo toho uzavřelo dohodu s Čínou o dodávkách plynu, čímž se do jisté míry odpoutalo od závislosti na EU. Škrabánek následně varoval před rozšiřováním EU, dvojnásobné opatrnosti je podle jeho názoru třeba, pokud se mluví o rozšiřování na východ. „EU má řadu svých vlastních problémů, které by v prvé řadě měla řešit,“ podotkl Škrabánek. Měl na mysli především ekonomické problémy jednotlivých zemí. Zásadním problémem je především vysoká zadluženost některých členů.
Podle Bartoše by měly být nově přijaty do EU především země, které plní tzv. Kodaňská kritéria, pokud je neplní, o rozšiřování by neměla být řeč. John byl mnohem tvrdší, když poznamenal, že EU zkrátka nemá prostředky na pomoc Ukrajině. „Já považuji za tragické, že se v minulém období nesešli všichni čeští europoslanci a nedohodli se na obhajobě českých zájmů,“ uvedl John. Česko by si takto mělo vyjasnit i otázku vztahu k Ukrajině. „Europoslanci jsou představiteli všech občanů EU a jako takoví by spolu měli spolupracovat,“ uzavřel blok otázek na téma Ukrajina Bartoš.
Kolegyně tady straší, vzkázal Telička komunistce Konečné
Ve druhém bloku proti sobě zasedli Kateřina Konečná, Luděk Niedermayer, Ondřej Liška a Pavel Telička. Diskutovali o ochraně spotřebitele - předvedené především na roamingu, tedy volání do zahraničí. Před EU prý ale stojí ještě jedna výzva ve věci ochrany spotřebitele. „Zatím se totiž pokoutně vyjednává dohoda mezi USA a EU, která by mohla hodně ohrozit ochranu spotřebitele,“ představila ji hned na úvod Konečná.
Jde prý např. o téma arbitráží, léků či geneticky upravených potravin. „Česká republika má poměrně širokou zkušenost s arbitrážemi, a pokud tato smlouva vstoupí v platnost, pak se bude muset rozpočet České republiky pro tuto oblast velmi navýšit,“ varovala Konečná.
„To, co tady říká kolegyně Konečná, je z větší části strašení, protože jednání mezi USA a EU se teprve rozbíhají,“ reagoval Telička. A ze studia se ozvalo nesouhlasné bučení. V obecné rovině má ale Telička za to, že musí existovat rovnováha mezi ochranou spotřebitele a hospodářským rozvojem.
Niedermayer má za to, že podepsání dobré dohody mezi USA a EU bude ku prospěchu obou stran. Ve sporu mezi Pavlem Teličkou a Kateřinou Konečnou se Niedermayer postavil na stranu Teličky. „U takovýchto dohod platí, že dokud není dojednáno vše, není dojednáno nic,“ upozornil Niedermayer. Jednání podle jeho názoru probíhají pod demokratickou kontrolou. Liška to ale vidí trochu jinak. „Evropský parlament bude moci smlouvu buď přijmout, nebo ji odmítnout, ale jinak do ní nebude moci zasahovat,“ upozornil Liška.
„Evropský parlament by měl pokračovat ve zvyšování ochrany spotřebitele,“ ozval se poté znovu předseda zelených. Podle jeho názoru jde především o ochranu v oblasti potravin. „My například chceme prosadit to, aby byly omezeny látky jako ftaláty a parabeny,“ uvedl Liška. Do toho ale vstoupil Telička, který má za to, že by zde byla efektivnější samoregulace. „Pro mě jako spotřebitele je už dnes problematické vyznat se v informacích, které jsou na výrobcích označeny,“ poznamenal Telička. Další rozšiřování těchto informací považuje za nadbytečné. S tím však Liška nesouhlasil. Podle jeho názoru je třeba občany více chránit, a to především proti korporacím, které usilují o maximalizaci zisku.
Niedermayer k tomu poznamenal, že výrobci se musí vyrovnávat s různými právními úpravami v jednotlivých státech a někdejší viceguvernér ČNB by ocenil, kdyby se tady zvýšila role EU v tom smyslu, aby se pravidla ochrany spotřebitelů v oblasti potravin více sjednotila.
Hannigova estráda: Muž se zdravým rozumem vidí do budoucnosti
Třetí blok byl blokem ekonomickým. Platit eurem, nebo korunou? O této otázce debatovali Pavel Svoboda, Petr Hannig, Petr Mach a Jan Zahradil. „Pokud nechceme, aby se v Evropě znovu opakovaly řecké scénáře, tak bude dobré, aby Evropská komise dozorovala národní rozpočty,“ poznamenal na úvod tohoto bloku Svoboda.
Jan Zahradil měl za to, že národní státy mohou své ekonomiky ovlivňovat ještě poměrně výrazně. „Já jsem přesvědčen, že ty národní vlády mají v rukou většinu nástrojů k tomu, aby mohly pracovat se svými rozpočty,“ podotkl. Je prý pravda, že Brusel se snaží o určitou unifikaci a té je podle Zahradila třeba vzdorovat tak, aby nevznikl evropský superstát. Proto také prosazuje model, ve kterém je Evropská komise do jisté míry podřízena představám národních států a ne Evropskému parlamentu. Zahradil varoval před tím, aby se na Evropskou komisi nahlíželo jako na jakousi kvazivládu.
„Prosím, všimněte si toho, že pan Zahradil je proti demokratizaci Evropy,“ zaútočil okamžitě Svoboda. Zahradil si to ale nenechal líbit. Podle vlastních slov respektuje především vůli voličů vyjádřenou v demokratických volbách národních vlád, a pakliže bude Evropská komise pod kontrolou těchto vlád, demokratický moment zůstane zachován.
„Evropská unie se úplně změní,“ rozkřikl se ve studiu Hannig nad tématem, protože ve Francii i v dalších státech zvítězí euroskeptické strany. Podle jeho názoru je třeba vrátit se k rozvolnění evropského projektu. „Po těchto volbách budou v EP úplně jiné frakce, my vidíme do budoucnosti,“ rozjel se Hannig. Jeho strana prý především nechce euro, protože euro všechno zdraží, ale platy a důchody zůstanou stejné.
„Vy to asi chcete vrátit z té estrády k závažným tématům,“ reagoval na Hannigovo vystoupení Mach. Ten na jedné straně ocenil přednosti evropského volného trhu, ale zároveň je třeba odstranit to, čemu jeho strana říká „euronesmysly“. „My vidíme konkrétnosti, pokud jsme nuceni zavřít cukrovary, tak ti cukrovarníci přijdou o práci,“ uvedl příklad Mach. Do protikladu postavil např. Švýcarsko, které v EU není a má podstatně menší nezaměstnanost.
Proti tomuto výkladu se ale jasně vymezil Pavel Svoboda, který poznamenal, že za deset let našeho členství v EU narostl jak počet pracovních míst, tak narostla ekonomická síla obyvatel, počítáno na hlavu.
Finále: Zahradil se dočkal bučení
V supervolebním finále proti sobě opět zasedlo všech 12 lídrů. Každý z nich dostal třicet vteřin na to, aby řekl několik vět voličům. „Představte si, že se nám podaří zabránit euronesmyslům evropských úředníků. Nejlepší obrana je útok, tímto útokem jsou volby,“ hřímal ve studiu na závěr John. Keller varoval před nadvládou korporací, které podle jeho názoru zabrání především frakce evropských socialistů. Šéf Pirátů Ivan Bartoš se se svým slovem do časového limitu nevešel a Václav Moravec jej utnul.
„Chceme sociální a mírovou Evropu,“ uvedla Konečná. Hlas pro KSČM bude podle jejího názoru i stopkou pro ty, kteří zkomplikovali aktuální situaci na Ukrajině. Niedermayer ve svém závěrečném proslovu uvedl, že můžeme být zároveň dobří Češi, ale také zodpovědní Evropané. Tento model prosazuje TOP 09 a Starostové.
„EU stojí na křižovatce,“ upozornil Liška. Buď se prý vrátí k půtkám mezi státy, nebo bude společně čelit diktátorům a bude se bránit vydírání skrze ropu a plyn. Druhou možnost považuje Liška za správnou. Ve stejném duchu se vyslovil Pavel Svoboda z KDU-ČSL.
„Mám sen o svobodné Evropě, kde můžeme volně obchodovat, volně cestovat. Bohužel, dnes tomu tak není,“ zahájil své vystoupení Mach, který to chce změnit. Jan Zahradil pak uvedl: „Dámy a pánové, my říkáme deset až patnáct let to samé a jsem rád, že teď to po nás opakují jiní, počínaje Radkem Johnem a konče tady Petrem Machem,“ ukázal na svého souseda. Pak voličům doporučil, že je vždy lepší volit originál nežli kopii, z publika se však dočkal bučení.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
