Moravec musel ohlásit: Miloše Zemana podporuje skoro 42 procent voličů, další o tom uvažují

19. 11. 2017 13:23

Václav Moravec zahájil další Otázky zhodnocením volebních šancí jednotlivých prezidentských kandidátů. Moderátor ČT je znám tím, že se především k současnému prezidentovi Miloši Zemanovi staví kriticky, ale tentokrát hned na úvod pořadu konstatoval, že Miloš Zeman má podle průzkumu pro ČT podporu bezmála 42 procent voličů. Při nižší volební účasti by prý Zeman mohl vyhrát už v prvním kole.

Moravec musel ohlásit:  Miloše Zemana podporuje skoro 42 procent voličů, další o tom uvažují
Foto: Hans Štembera
Popisek: Moderátor pořadu OVM Václav Moravec

V Žižkovské věži proti sobě usedli předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Aleš Gerloch a předseda komunistů Vojtěch Filip. Než je Moravec pustil ke slovu, představil divákům předvolební průzkum šancí jednotlivých prezidentských kandidátů. „Nejvyšší volební podporu má Miloš Zeman. Podporu mu vyjadřuje bezmála 42 procent voličů. Další tři procenta voličů jeho volbu zvažují,“ oznámil Moravec. Ukázal to průzkum agentur TNS Kantar a Median pro ČT.

Anketa

S kým byste nejraději šli na pivo?

hlasovalo: 5261 lidí

Naproti tomu Jiří Drahoš má podporu asi 30 procent občanů a dalších deset procent lidí zvažuje jeho volbu. Třetí v pořadí je Michal Horáček s podporou 16,5 procenta, přičemž jeho volbu zvažuje dalších 12 procent voličů. Až čtvrtý je Mirek Topolánek, jehož pevné voličské jádro prý čítá jen čtyři procenta. Dalších 9,5 procenta voličů zvažují volbu Mirka Topolánka. Stojí přitom za pozornost, že až pro tři čtvrtiny respondentů je kandidátem nepřijatelným, zaznělo také v ČT.

Rychetský a Gerloch se poté shodli na tom, že ti prezidentští kandidáti, kteří prohrají, nenapadnou přímou volbu prezidenta a budou ctít vůli voličů. Těmito slovy reagovali na dotaz, zda někdo může prezidentskou volbu soudně napadnout už proto, že se mezi prezidentské kandidáty dostal již zmíněný Mirek Topolánek. Tomu podepsali prezidentskou kandidaturu někteří senátoři, kteří podepsali kandidaturu i jiným uchazečům, a není jasné, zda senátoři měli právo podepsat kandidaturu jedinému uchazeči nebo více zájemcům o boj o Hrad. Podle Vojtěcha by ale bylo namístě zpřesnit formulaci zákona, aby se o tuto otázku příště nevedl spor.

Moravec poté připomněl slova prezidenta Zemana, který při cestách po krajích konstatoval, že by úplně zrušil možnost kandidovat na prezidenta s pomocí podpisů několika poslanců či senátorů. Podle představ prezidenta by na Hrad měli kandidovat jen lidé, kteří získají podpis 50 tisíc občanů. Rychetský se však postavil jasně proti Zemanově myšlence.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„Celá Ústava České republiky je koncipována jako ústava parlamentní demokracie. Snaha zbavovat parlament pravomocí a přenášet je někam jinam, mimo, se mi v žádném případě nejeví moudré,“ konstatoval předseda Ústavního soudu ČR. Gerloch doplnil, že úvaha počítající s hlasy senátorů a poslanců vycházela z toho, že zákonodárci také byli zvoleni občany, které zastupují a v parlamentu za ně mluví, takže i prezidentský kandidát, který se obrátil o podporu na senátory, má za sebou i hlasy tisíců občanů.

Předseda komunistů Vojtěch Filip se v této otázce postavil po bok druhých dvou hostů. „Pokud jde o tento názor Miloše Zemana, se kterým v řadě věcí souhlasím a v řadě věcí nesouhlasím, tak tady velmi nesouhlasím, protože by to bylo oslabení parlamentu,“ řekl Filip. „Ve společnosti je pěstován odpor k politickým stranám, úplně nesmyslně, to je velmi nebezpečné,“ varoval dál.

Pokud bude tento trend pokračovat, může se nám stát, že každá další sněmovna bude natolik fragmentovaná, že vládnout v ní bude velmi obtížné a jednotlivé vlády odmítnou jakkoli respektovat, co dohodly vlády předchozí.

Referendum? Tak možná jednou za deset let by bylo dobré hlasovat

Rychetský s Gerlochem se posléze shodli na tom, že by čeští zákonodárci měli spíše šetřit změnami ústavy, byť nějaké změny lze podle jejich názoru provést. Filip okamžitě doplnil, že jednu změnu potřebujeme – potřebujeme zákon o obecném referendu. Rychetský však okamžitě upozornil, že v případě referend je třeba být velmi opatrný. SPD Tomia Okamury sice tvrdí, že by bylo dobré přistoupit na švýcarský model referend, ale tuto myšlenku Rychetský jasně odmítl, protože Švýcarsko má jinou historickou a politickou zkušenost než my.  

Pokud bychom vůbec měli přijímat zákon o obecném referendu, pak by to mohlo být referendum, v němž občané potvrdí zákon, který předtím schválila sněmovna, nebo naopak uloží poslancům jednat o nějakém konkrétním zákoně. Tyto modely referend fungují např. v severských zemích. „To jsou dvě možnosti, které jsou využívány velmi výjimečně. Ten nástroj mají ty země ve svých ústavách a jednou za deset let ho použijí,“ prohlásil Rychetský.

Filip uznal, že tento argument má svou logiku a bude třeba připravit celou řadu pojistek, aby byla ochráněna práva menšin, které mohou být tím či oním referendem dotčena. To však podle Filipa neznamená, že by lidé nemohli hlasovat např. o našem členství v EU a v NATO.

Hosté se v obecné rovině shodli na tom, že jsou věci, o kterých lidé mohou hlasovat, třeba o otevírací době v obchodech o víkendech a nedělích. To je totiž téma, které přijde důležité velkému počtu občanů, takže o to bude zájem.

V závěru pořadu se hosté věnovali otázkám ustavení sněmovny a vlády. Mít vládu je podle Rychetského naprosto zásadní. Žádná ústava nepředpokládá, že by ten stát mohl být byť jen dvě hodiny bez vlády. „Jak zjednodušeně říkám, vláda odpovídá za to, že když otočíte kohoutkem, tak teče voda, že když stisknete vypínač, tak se rozsvítí světlo,“ uvedl předseda Ústavního soudu ČR.

Zatím však Rychetský zůstává v klidu. „Pokud se podíváte do Německého spolkového sněmu, tam ta ustavující schůze trvá 57. den. U nás ustavující schůze ještě ani nezačala a my už tady máme paniku. My tady máme vládu, ta vláda má důvěru a zatím se nic neděje,“ zdůraznil Rychetský.

Jinou věcí podle předsedy Ústavního soudu je, že spolu politici ve sněmovně málo mluví. Vítěz voleb si myslí, že může postavit vládu sám, jenže nemůže. Česká ústava byla podle Rychetského postavena tak, aby vznikaly vlády koaliční. K ustavení koalic je však třeba spolu hovořit a v tom nám schází politická kultura. Ale tu nezískáme žádnou změnou zákona.

K sestavování vlády se vyjádřil také Vojtěch Filip. Zatím prý není vůbec jisté, jak se KSČM postaví k menšinové vládě hnutí ANO. „My možná odejdeme ze sálu, možná budeme hlasovat pro, možná se pokusíme přesvědčit ostatní strany, abychom odešli všichni a ANO si samo vyjádří důvěru,“ nastínil možné scénáře Filip. Podstatné podle šéfa komunistů bude, aby sněmovna začala fungovat, aby byl schválen rozpočet na příští rok a aby pokračovalo povolební jednání.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO Marta Kubišová vydala zásadní politické prohlášení

14:05 VIDEO Marta Kubišová vydala zásadní politické prohlášení

Zpěvačka Marta Kubišová se postavila na stranu prezidentského kandidáta Michala Horáčka a nenechala …