Prezidentská volba a migrace byly hlavními mediálními tématy uplynulého týdne. „V úterních Událostech, komentářích nám bylo velice triumfálně z německých zdrojů sděleno, že zatímco v roce 2015 bylo evidováno v Německu 900 tisíc žadatelů o azyl, tak v roce 2017 jich už je pouze 190 tisíc. Toto bylo prezentováno jako obrovský úspěch německé politiky, jako velké plus pro paní Merkelovou a celou eurounijní elitu, abych tak řekl. A že se tedy jakoby v kontextu nemáme čeho bát, protože jich je každý rok o několik stovek tisíc méně. To je typický příklad toho, jak se manipuluje s čísly, což je jedna z nejčastějších manipulací, kdy se vytáhne z nějaké statistiky osamocený údaj a na něm se potom postaví absolutní tvrzení,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že při podávání zmíněné informace byla zamlčena jedna podstatná věc.
Tou je, že nemáme nejmenší tušení, kolik nových příchozích migrantů a odkud do Německa nebo jinam přišlo. „Ty už nikdy nikdo nespočítá, protože Schengen neexistuje, počítají se jen žadatelé o azyl. Ale protože mnozí migranti poznali v letech 2015 a 16, že je azylové řízení velice komplikované, tak o něj ani nežádali. Prostě proto, že vědí, že by ho nedostali, když nesplňují podmínky, nejsou z tzv. nebezpečných zemí či z válečných zón. Proto je počet migrantů, kteří se pohybují po Evropě, neznámý a nikdo ho nedokáže odhadnout. Lže se nám v přímém přenosu a jen se můžeme ptát, jestli hlavním lhářem je jen německý zdroj, nebo je větším lhářem Česká televize, která si není schopna položit stejnou otázku, jakou si kladu já. Kdyby si ji položila, tak by to stálo za velmi důkladný pořad, za nějakou analýzu, která by byla tou službou veřejnosti, kterou by ta Česká televize měla vykonávat podle zákona. Jenže to je jen další důkaz toho, jak se na Kavčích horách nepracuje,“ poukazuje mediální analytik.
Budeme nuceni poskytnout azyl každému, koho Brusel či Berlín určí
K tématu migrace přidává ještě postřeh ze středy, kdy v nočních zprávách České televize ve 23 hodin rozumoval velice zeširoka po telefonu Martin Rozumek, prezentovaný jako ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. „Několikrát opakoval, že je na služební cestě v Itálii a že vždy, když je v zahraničí, tak se strašně stydí za naše politiky, za naše protimigrační stanoviska, za to, jak všude v Evropě jsou úžasní, nejlepší a jenom my jsme ti nejhorší. Sebemrskačství z jeho telefonátu jenom cákalo. Poučoval nás, jak bychom se měli chovat vůči migrantům a že bychom měli odmávnout bruselským úředníkům jednotnou migrační politiku. Ale co to znamená jednotná azylová politika? To znamená, že budeme nuceni poskytnout azyl každému, koho Brusel, Berlín nebo někdo jiný určí, že je hoden azylu,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Z toho vyplývá, že bychom v tu chvíli už nepotřebovali vlastní vládu ani naši cizineckou policii. „Vlastně bychom nepotřebovali vůbec nic, protože o podstatných věcech, o tom, kdo u nás dostane politický azyl, se bude rozhodovat jinde a podle pravidel, která si v duchu Lisabonské smlouvy určí stanovená většina v Evropské unii a nebude se nás ptát na názor. Naopak když budeme mít názor jiný, dopadneme stejně jako v aktuálním případě, kdy Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žalobu proti Česku kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. To je velice bizarní situace, na které je velice dobře vidět, jak nesvobodný ten evropský chomout je a do čeho jsme vlastně svou hlavu strčili,“ připomíná mediální odborník.
Mluví za nás Rozumek v barvách neziskovky placené Sorosem
Nejstrašnější na tom podle něj je, že k nám o tom z veřejnoprávní obrazovky promlouvá právě Martin Rozumek či jiný pan XY. „Jsou desítky, stovky NGO, které se zabývají pouze takzvanou pomocí uprchlíkům. Už jsem o tom v souvislosti s Českou televizí několikrát hovořil, že tu a tam nám pustí do vysílání nějaké Europeum, dále Prague Security Studies Institute, který zakládal Havel s Albrightovou někdy kolem roku 2000 po tom, co jim dali prostory na Pohořelci. Na stránkách těchto neziskových organizací všude najdete logo Open Society Fund George Sorose, je to všechno z jednoho zdroje. Kladu si jedinou otázku, když máme Ministerstvo zahraničních věcí, máme zahraniční výbory v obou komorách Parlamentu, proč nás o tom poučují lidé jako nějaký pan Rozumek. Jakým právem za nás mluví?“ podivuje se Petr Žantovský.
Psali jsme:
Dostáváme se tak do situace, kdy o podstatných věcech mají rozhodovat lidé, kteří k tomu nemají žádný mandát. „Vždyť neprošli žádným volebním bojem, neprošli žádným hlasováním, nejsou to tedy demokraticky zvolení a mandátem obdaření lidé, ale zato mají sebevědomí a také nepochybně dostatečně velké množství peněz, aby nás mohli z veřejnoprávní obrazovky tímto způsobem mistrovat. Jak si vůbec může Česká televize dovolit k tak zásadní věci, jako je jednotná azylová politika, přizvat jednoho jediného hosta po telefonu, nějakého jedince z nějaké NGO, kterého dokonce možná platí zahraniční mocnost? Na stránkách těchto NGO jsou loga americké ambasády, takže kdo tedy bude rozhodovat o naší azylové politice? Nějaké neziskovky placené Sorosem a americkou ambasádou? No to tedy přestáváme býti Českou republikou a jsme plnýma nohama kolonií,“ míní mediální analytik.
Kandidáti měli v prvním kole jediný program: Zeman ne
Druhým tématem se dostává k přímé volbě hlavy státu. „Mám před sebou Hospodářské noviny, které se ve víkendovém vydání 12. až 14. ledna plně věnovaly prvnímu kolu prezidentské volby. Na názorové stránce vidím šest příspěvků a všech šest je samozřejmě proti Zemanovi. Tři jsou citace ze zahraničních zdrojů. Pražský dopisovatel německého listu Die Welt uvádí, že Miloš Zeman je ve skutečnosti republikánský monarcha. Zpravodaj serveru BBC News zase tvrdí, že hlasování je považováno za jakési referendum o současném prezidentu Miloši Zemanovi a dalším směřování České republiky. No a pražský dopisovatel britského deníku The Guardian přidává, že případná porážka Miloše Zemana může od základů změnit českou politiku a vážně ohrozit budoucnost premiéra Babiše, jehož přežití je na současné hlavě státu závislé. To jsem potřeboval slyšet od dopisovatele Guardianu, ten tomu rozumí asi jako já jaderné fyzice, to znamená vůbec,“ poznamenává Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Když se začetl do komentářů samotných redaktorů Hospodářských novin, tak zjistil, že jeden vedle druhého jsou postaveny na jediném principu – Zeman ne. „Nakonec jsme to viděli i v té volbě, že v prvním kole byl jeden Zeman a osm Antizemanů. Někdo byl méně Antizeman, třeba pan Hannig, do jisté míry i pan Topolánek nebo pan Hynek, někteří byli čistě jen Antizeman jako pan Hilšer a neměli absolutně co dalšího nabídnout. Nic podstatného jsme se od nich nedozvídali, jen to, že Zeman ne. Hospodářské noviny jsou soukromé, patří panu Bakalovi, to znamená, že je to stranický list TOP 09 doslova a do písmene. Lze z toho dovodit, že to je názor TOP 09, tedy pana předsedy Pospíšila, pana emeritního předsedy Kalouska, paní Langšádlové, paní Pekarové a podobných takových osobností, že Zeman ne. Ale opět jsme se nedozvěděli, kdo a proč ano,“ upozorňuje mediální odborník.
Nadšení Slováků z prezidenta Kisky od voleb už povadlo
Jedním z redakčních komentářů byl příspěvek Adama Černého, předsedy Syndikátu novinářů. „Velice tam velebí pana Kisku. Nynější slovenský prezident je podle něj přesně to řešení, kterým bychom měli postupovat i my. To znamená vybrat si nějakého člověka úplně mimo politiku, úplně mimo jakékoli souvislosti, který nemá žádnou zkušenost s politikou a nemá žádnou jinou magii než charisma nebo hodně peněz. Nebo cokoli, to už je jedno, ale to je ta správná cesta, alespoň nás o tom přesvědčuje pan Černý. No pokud vím, tak pan Kiska se vrátil na Slovensko ze Spojených států, kde působil v nějakých službách. A pokud vím, to, že vyhrál prezidentské volby, bylo dáno především tím, že lidé nechtěli za prezidenta Fica, ale jen proto, že prezident má na Slovensku velmi malé, ba formální, pravomoci, jenom takové procedurální,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Všechny exekutivní pravomoci má u našich sousedů v rukou předseda vlády. „A na Slovensku si v tu chvíli nepřáli v čele vlády nikoho jiného než právě Roberta Fica, i když on sám nějakou představu o svém nástupci měl. Slováci ji však nesdíleli. Ptal jsem se tehdy po volbách mnoha lidí na Slovensku, hlavně svých známých, o nichž jsem věděl, že nejsou kiskovci, koho tedy volili za prezidenta. No a oni většinou odpovídali: ‚Kisku, protože nechceme, aby nám tu o exekutivě rozhodoval někdo jiný než Fico.‘ V tu chvíli měl Fico velkou veřejnou podporu, která mu paradoxně znemožnila zvolení prezidentem. Jestli si to takhle nějak představuje pan Černý, to nevím, ale když se dnes bavím se Slováky, tak jejich nadšení z pana Kisky zdaleka není takové, jako když ho volili,“ podotýká mediální analytik.
Kvóta 2600 migrantů není problém, teď se k tomu Drahoš nehlásí
Za podstatné ale považuje to, že o Jiřím Drahošovi – tedy o našem Kiskovi – vlastně nevíme vůbec nic. „Ano, je to chemik, má za sebou nějakou vědeckou kariéru, ale neznáme žádné jeho názory. Známe jediný názor, který víme úplně na beton, ale vždy jenom pět minut ho víme na beton. Dalších pět minut už ho zase nevíme. Před dvěma lety podepsal akademickou výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti, která byla takzvaně vítačská, promigrantská a velice kriticky tepala všechny ty, kteří říkali, že tenhle typ uvolněné migrace je velmi riskantní a nebezpečný. Zařadil se tak mezi ty akademiky, kteří se proti tomu velice tvrdě postavili. Takže těch pět minut tehdy, když to podepisoval, byl přesvědčeným vítačem. Dnes nám naopak říká, že vlastně žádným vítačem není a že proti migraci také zaujímá kritické pozice. Tak já vlastně nevím ani o tomhle, co si myslí,“ přiznává Petr Žantovský.
Mgr. Helena Langšádlová
V té souvislosti je třeba zmínit, že ve výzvě se píše, že „všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení“. Ať bude tedy do Evropy mířit sebevíc migrantů, Jiří Drahoš svým podpisem stvrdil, že je ochoten jich přijmout libovolné miliony. Tento postoj ještě vystupňoval v rozhovoru z června minulého roku v rozhovoru pro iDNES.cz, kdy doslova prohlásil: „Přijmout tady nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.“ To prohlásil jen pár dní poté, co koaliční vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL rozhodla, že už Česko nepřijme jediného uprchlíka podle kvót Evropské unie. Když nyní zveřejnil inzerát se sloganem „Tato země patří občanům České republiky!“ s dovětkem, že odmítá migrační kvóty, měl by si půl roku starý rozhovor, kde s vnucenými 2600 migranty souhlasí, raději přečíst.
Volbou neznámého bychom jeli se zavázanýma očima do propasti
Petr Žantovský přiznává, že o Jiřím Drahošovi nic neví, ale ví, co si kandidát na prezidenta myslí o normálních lidech. „A to mě tedy – musím říct – trošku zaráží. Našel jsem si to vyjádření z roku 2015, které spolupodepsal, a v něm se píše, že zklamaní lidé hledají viníky za své frustrace a omylem tu frustraci připisují migrantům. Znamená to tedy, že všichni ti, co nejásali nad přívalem migrantů do Evropy, jsou frustrovaní, možná nějak mentálně narušení, postižení, nebo nějací podlidé, kteří nezaslouží příliš mnoho úcty? Pak tedy ale opravdu nevím, proč chce pan Drahoš dělat prezidenta podlidem, protože to by pak byl podprezident, kdybych šel jeho logikou. To už to trochu zlehčuji, ale chci tím říct, že se úplně ztotožňuji s názorem, který na oba kandidáty vyslovil v pondělních Událostech, komentářích pan Jakl,“ poznamenává mediální odborník.
Bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl doslova uvedl: „Mám na vybranou mezi dvěma možnostmi. Jet autem po hrbolaté, prašné cestě plné louží, která se mi zrovna ne úplně často líbí, to je jedna možnost. A druhá možnost je zavázat si oči a jet kamkoli, i když nevím, jestli tam není díra, propast, protože o té cestě nevím vůbec nic. Takže to radši pojedu po té hrbolaté cestě.“ „Pan Jakl je známý pravičák, takže mu těžko mohou vyhovovat levicové názory pana Zemana, ale je to pořád lepší než absolutní nejistota a absolutní slepota, kterou představuje volba Jiřího Drahoše. Myslím si, že tímto příměrem vyjádřil pan Jakl velice přesně základní dilema této volby,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Česká televize nepatří veřejnosti, ale osazenstvu zpravodajské budovy
Na závěr si nechal glosu k rozhodnutí Václava Moravce nemoderovat prezidentský duel. „Hodně se kolem toho mluvilo, vypisovaly se sázky na to, kdo bude moderovat, jestli Kraus, nebo Leoš Mareš. Dobře, to je estráda, lidi se baví, ale jeden pohled na tuto situaci nenabídl nikdo, a tak ho zkusím nabídnout já. Václav Moravec je, pokud vím, dlouhá léta smluvně vázán k České televizi. Proto si říkám, že vůbec není myslitelné, aby odmítl práci, která odpovídá jeho kvalifikaci. Teď neříkám, že bych se rád díval na duel moderovaný panem Moravcem, protože dlouhodobě jsem velký kritik jeho novinářských výkonů. Ale principiálně mi to připadá, jako kdyby zaměstnanci supermarketu jeho nadřízený řekl, že bude do regálu vykládat třeba mouku a on to odmítne s tím, že je specialista na skotskou whisky a že tedy půjde do regálů doplňovat skotskou whisky. Tak v tu chvíli letí,“ tuší mediální analytik.
Je přesvědčen o tom, že jde úplně o stejnou situaci. „Já si vůbec neumím vysvětlit, jak je možné, že ředitel České televize debatuje s nějakým podřízeným Moravcem o tom, zda tedy bude tak laskav a ujme se práce, kterou má dělat, nebo nebude tak laskav. Kde to jsme? Kdo tam v té televizi rozhoduje? Rozhoduje tam Rada České televize? Ne, ta rozhoduje jenom o tom, kdo v ní bude ředitelem. To je důležité. Ale jak vidno, tak tam nerozhoduje ani ředitel. Tam rozhodují nějací zaměstnanci. A přesně se naplňují slova Karla Schwarzenberga ze zimy 2000, kdy byla ta televizní stávka a on tehdy pronesl: ‚Česká televize patří těm, kteří v ní pracují.‘ A nemyslel tím samozřejmě vedení, ale myslel tím to osazenstvo zpravodajské budovy. Takže Česká televize v této logice patří panu Moravcovi,“ podotýká Petr Žantovský.
Ředitel ČT měl Moravce k moderování přinutit, nebo ho vyhodit
Odmítnutím moderovat ze strany Václava Moravce je pohoršen a vyzývá tak k občanské neposlušnosti zaměstnance jiných organizací, když se jim z jakéhokoli důvodu nechce dělat nějaká práce, tak ať se odvolají na tento precedens. „Protože když pan ředitel nepřinutil pana Moravce, pakliže byl přesvědčen, že by to Moravec měl a mohl dělat, a pan Moravec v tomto sporu zvítězil, tak v tu chvíli založil jasný precedens pro všechny zaměstnance u všech možných firem a podniků, zejména tedy státních nebo za veřejné prostředky, aby se chovali úplně stejně. Nastane tu absolutní zaměstnancokracie, která má už jediný výsledek, a to je anarchie. Pan Dvořák měl jedinečnou příležitost ukázat, že je silný ředitel, a buď Moravce vyhodit, nebo ho přimět k výkonu profese, byť blbému, ale třeba by se Moravec zmátořil, to se nedá nikdy vyloučit. Ale hovořím tu o principu. To byla docela zlomová chvilka pro pana Dvořáka,“ myslí si mediální odborník o selhání generálního ředitele České televize.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
