„My říkáme Řekům to samé už osm měsíců. Nejdříve jsme v té debatě byli sami, ale dnes se k nám přidávají Belgie a další. Měly fungovat hotspoty, ale ony nefungují, to je prostě fakt. My si myslíme, že je načase odejít od politické pseudokorektnosti a pojmenovávat věci pravými jmény, aby se ta situace začala řešit,“ konstatoval host.
Řekové sice tvrdí, že celou situaci zvládají, ale ostatní členové EU to vidí jinak. Ze sedmnácti hotspotů je dnes v Řecku funkční jeden, a to ještě nedokonale. Ten hotspot musí fungovat jako zadržovací místo, kde budou lidé zaregistrováni a zkontrolováni. Jestliže se to neděje, EU je ochotna Řecku poskytnout materiální pomoc. Pokud o ni Řecko nepožádá a nepožádá ani o úředníky, existuje varianta, že nová hranice Schengenu vznikne v Makedonii.
Česko, Polsko a další země sice preferují dohodu s Tureckem a Řeckem, ale již existuje záložní plán. Stejně tak bude třeba hovořit se Srbskem, Bulharskem a jinými zeměmi. Česko ovšem nezůstává stát stranou, posílá peníze např. do uprchlických táborů v Libanonu, aby se tam lidem dařilo lépe a nechystali se na cestu do Evropy. Již dříve ministr konstatoval, že bude lepší, když zůstanou uprchlíci poblíž své domovské Sýrie a budou se moci vrátit rychle domů, až nastane v jejich domovině mír.
K dokreslení celé situace je však třeba také říci, že z Řecka zaznívají i hlasy, že mu bylo slíbeno například 28 lodí na ochranu mořské hranice, ale dorazilo jich jen šest.
autor: mp
