Komentátor Jaroslav Kuba se zmiňuje o aktuálním zákonu upravujícím zmírnění majetkových křivd spáchaných komunistickým režimem. Ten rovněž ukládá v případě zájmu o vydání zemědělské nemovitostí písemně vyzvat „povinnou osobu“, uvést právní důvod nároku na vydání, připojit listinné důkazy a prokázat, že byla splněna některá v zákoně uvedená skutečnost, jež vedla k majetkové křivdě.
Pokud odhlédneme, že se jedná nepřímou revizi např. pozemkové reformy, která po roce 1918 odčiňovala křivdy spáchané na českém národě po Bílé hoře, vykazuje zákon formální znaky právního předpisu, píše. Kuba zmiňuje ustanovení, kdy věc nelze vydat. To se vztahuje na věc konfiskovanou na základě dekretu o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů či zrádců národa. S tím lze podle autora souhlasit jako se „smlouvou o vypořádání“.
- SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Podle prvního odstavce je její součástí ujednání o tom, že uzavřením smlouvy jsou vypořádány veškeré nároky dotčené církve za původní majetek, který se nevydává. To zní podle Kuby logicky až do doby, kdy si spojíme s aktuální smlouvou následky, které tento případ přináší finanční náhradě. Podle zmíněného odstavce totiž církev, která neodmítne uzavřít se státem smlouvu o vypořádání, obdrží paušální finanční náhradu. V tom stejném paragrafu se zdůrazňuje, že „tento zákon upravuje zmírnění… křivd, které byly spáchány… od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990…“
Jenže ustanovení paragrafu 15 a 16 prolamují časovou hranici, navíc mezi 17 právnickými osobami by mělo dojít na vyplácení miliard za konfiskáty na základě dekretů z roku 1945.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno
