Mrazivá hrůza. Líp už bylo. Tohle Evropa nezažila od třicátých let. Petr Robejšek před lidmi už úplně odhodil korektnost

14. 1. 2016 14:16

REPORTÁŽ „Bez politické korektnosti“ byl titul veřejné debaty s Petrem Robejškem a Danou Bérovou z Institutu 2080, která se ve středu konala na brněnské Fakultě sociálních studií MU. Stěžejním tématem byly změny, kterými prochází současná západní společnost. Nešlo ale jen o migrační krizi, ale o celkové posuny ve vnímání ekonomiky růstu, médií a politiky jako takové.

Mrazivá hrůza. Líp už bylo. Tohle Evropa nezažila od třicátých let. Petr Robejšek před lidmi už úplně odhodil korektnost
Foto: David Daniel
Popisek: Politolog Petr Robejšek a Dana Bérová z Institutu 2080 na veřejné debatě v Brně

V úvodu Petr Robejšek nastínil svůj koncept politické nekorektnosti, kterou vnímá hlavně jako styl debaty, v níž nejsou žádná zakázaná mínění a postoje. Což jsou podle něj právě atributy současného pojetí politické korektnosti. „Jedna z premis je, že pokud chceme této nebo jakékoli jiné zemi prospět, je třeba co nejpřesněji pojmenovat, kde stojíme, a mluvit o realitě. Předmětem při popisu společnosti je to, kdo má vlastně autoritu určovat, co je realita a jak vypadá svět. To je jádro sporu o to, co je politická korektnost. Pojem korektnosti sám je pak charakterizován jako politická moc bez odpovědnosti,“ vysvětlil Petr Robejšek.

S tím podle něj souvisejí klíčové teze politické korektnosti – nárok na správnost definic a na rozhodnutí, která definice je správná, mají jen nositelé „správných názorů“. Problémem je přesvědčení, že ekonomika musí dodávat zdroje, jež jsou potřeba, aby byla politická korektnost uskutečněna. Realizovat něco umělého, jako je politická korektnost, podle Robejška vyžaduje náklady – stojí to peníze, energii a strukturální změny – a je příznačné, že politická korektnost jako moc bez odpovědnosti vyžaduje, aby ji společnost financovala.

Nekorektnost znamená svobodu pojmenovat problémy

Oproti tomu politická nekorektnost je v Robejškově definici možností svobodně hledat nejpřiléhavější pojmenování věcí bez toho, že by některá výpověď byla zakázaná. „V takové nekorektní debatě pak vzniká konkurence myšlenek a díky ní se společnosti dostávají dál. Nikdy se ale nedostanou k finální pravdě. Je důležité, abychom se chovali ve smyslu hledání pravdy politicky nekorektně, protože naše západní civilizace nyní stojí před řadou zásadních výzev. Loňský rok byl v tom smyslu významný a naše civilizace stojí před zásadními změnami hracího pole,“ uvedl Petr Robejšek.

Příkladem potvrzujícím jeho přesvědčení je, že ekonomika růstu ztrácí svůj potenciál a že už nebudeme moci vycházet z toho, že hlavní motivační moment pro lidi je, že se jim povede stále lépe a lépe. „To je jedna ze změn hracího pole, a proto je třeba popsat realitu co možná nejpřesněji,“ řekl v Brně Petr Robejšek.

Evropa jako v pohádce o císařových nových šatech

Podle Dany Bérové byl loňský rok pro Institut 2080 zajímavý v tom, že už více než před dvěma lety začali v menší skupině lidí diskutovat o problémech, které nyní řeší celá Evropa. „Už v té době jsme viděli, že vývoj je nepředvídatelnější, než by se čekalo, že evropská civilizace a její elity přestávají vidět věci reálně a že se vše děje mnohem rychleji, než si umíme představit. Loni se to vše potvrdilo. Nikdy jsme si ani v nejčernějších snech ale neuměli představit míru pokrytectví a politické korektnosti, která povede k popírání skutečnosti až do té míry, že se naplní obraz z pohádky o císařových nových šatech. Polévá mě mrazivá hrůza, když si uvědomím, že tady vidíme pobíhat spoustu nahých, o kterých tvrdíme, že jsou dobře oblečeni, a to přesně podle evropských očekávání,“ řekla Dana Bérová.

Příkladem je podle ní odtržení médií od světa, jak jej vnímají běžní lidé, absence argumentů a ideologické nálepkování. „Je to situace, v jaké se evropská civilizace neocitla od třicátých let minulého století. Míra autocenzury za normalizace byla velmi podobná tomu, co se dnes odehrává v Německu, kde se spousta lidí obává říct svůj názor – nejen proto, že budou označeni na rasisty a xenofoby, ale bojí se napadení a ztráty zaměstnání a podobně,“ řekla Dana Bérová, podle níž se nacházíme na hraně. To povede ke změnám, o kterých bychom měli umět přemýšlet.

Petr Robejšek ji doplnil, když řekl, že rozpor mezi názory médií a běžných lidí vychází z pojetí role, kterou média mají: Je zde podle něj rozdíl mezi „veřejným“ a „zveřejněným“ míněním, která se navzájem velmi často liší – „zveřejněné“ mínění je privilegium lidí, kteří si myslí, že jsou předurčeni k tomu, aby jejich mínění bylo zveřejňováno, i když odporuje vnímání většinové společnosti.

Robejšek také vedl bilanci událostí loňského roku a odkázal na věci, jež považuje za zásadní jako politolog. „Loni se zřetelně ukázalo, jak dominantní je Německo v Evropě, což ale není přímo kompatibilní s evropskou integrací a myšlenkou rovnosti. Na začátku loňského roku šlo o Řecko a ministr Schäuble veřejně přemýšlel, jestli Řecko vyloučí, nebo ne; ve druhé půli roku pak to byla samostatná rozhodnutí Angely Merkelové o nedodržování dublinské dohody. Z toho plyne, že tady existuje silný aktér, který dominantně určuje agendu pro EU,“ konstatoval politolog Robejšek. Druhým významným momentem loňského roku podle něj bylo to, že Rusko vstoupilo do mezinárodního prostoru jako aktér usilující o roli supervelmoci a podpořilo to svými aktivitami na Ukrajině a hlavně v Sýrii.

Růst blahobytu končí a musíme se s tím vyrovnat

V diskusi pak Petr Robejšek odpovídal na otázku, zda v budoucím konceptu, po opuštění myšlenky neustálého hospodářského růstu bude evropský lid schopen se přeorientovat na něco jiného než zisk. „To bude velký problém zejména pro elity s touto skutečností zacházet. To, že větší blahobyt už nebude, zasáhne méně mladou generaci, která už dnes například sdílí auta, byty apod. Horší to bude pro lidi ve středním a starším věku, pro něž bude ztráta hmotných statusových symbolů těžší. Problém je trochu oslaben tím, že se to nebude odehrávat ze dne na den, ale že to bude proces, se kterým se budeme vyrovnávat dlouhodobě. Bude to velmi zajímavá, i když ne lehká fáze vývoje lidstva,“ uvedl Petr Robejšek.

Debata se obrátila i k soužití muslimů s evropskou populací a k tomu, co nastane, jestli se nepovede jejich integrace. Petr Robejšek připomněl postupnou imigraci minulých desetiletí, se kterou například v Německu většinově nebyly problémy. Úspěch byl právě v tom, že se imigrace uskutečňovala postupně. „V současnosti ale plynou nepřekonatelné problémy z toho, že je imigrantů příliš mnoho, přicházejí příliš rychle a jsou na jednom místě. Nemám ani tak obavy z toho, že mezi příchozími jsou lidé s nepřátelskými úkoly, ale víc se obávám těch, kdo do Evropy přicházejí s představou, že si zlepší život. Tito lidé v první generaci nebudou úspěšní. Během jednoho roku přišlo přes milion lidí plných nadějí a iluzí, o které brzy přijdou, v tom je nebezpečí, protože pak budou snadno oslovitelní k tomu, aby vytvořili skutečnou pátou kolonu. Musíme se proto ptát, zda bylo moudré tolik lidí tak rychle přijmout,“ řekl Petr Robejšek. Dana Bérová dodala, že o existenci ghett absolutně neintegrovaných lidí se v Evropě ví už deset let, ale v rámci politické korektnosti se to nikdo neodvážil dříve pojmenovat a začít měnit.

Migranti nejsou řešením demografie 

Řeč přišla i na argument zastánců imigrace, že je imigrace nutná pro vyřešení demografických problémů. „To je trochu křečovitý argument, je jistě lepší, když si země, která má demografický schodek, příchozí vybírá. Příkladem je Velká Británie, která přijímá jen páry imigrantů. Když ale připustíme, že ekonomický růst už je u konce, není tak špatné, že populace klesá. Představa, že více lidí znamená větší trh a větší růst, možná funguje teoreticky, jenže více lidí může také v tomto případě znamenat více problémů,“ řekl Petr Robejšek.

Na otázku jednoho z posluchačů, který vyjádřil strach o budoucnost svých dětí, řekl sociolog Robejšek, že připravovat se na nejhorší je legitimní, ale je třeba dosáhnout toho, aby „to nejhorší“ nenastalo. „V Česku je vitální demokracie více než v západních společnostech v tom smyslu, že si jí lidé více váží a že jsou více slyšet i v otázkách tak existenciálních, jako je stabilita země, ve které chtějí žít. Je to nástroj k tomu, aby lidé donutili elity, aby se chovaly tak, jak chce většinová společnost,“ konstatoval Petr Robejšek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 176 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Prezident Zeman v nejlepší formě: Pouťový cirkus bývalého pornoherce. Kalousek bude běhat po Vysočině se špendlíkem. Kdo je to ten Horáček?

17:46 Prezident Zeman v nejlepší formě: Pouťový cirkus bývalého pornoherce. Kalousek bude běhat po Vysočině se špendlíkem. Kdo je to ten Horáček?

Hostem prezidentského Pressklubu Frekvence 1 byl dnes prezident Miloš Zeman. Pořad moderátora Luboše…