Řepka hned v úvodu připomněl, že v komunálních volbách můžeme volit stranu jako celek, stranu a jiné kandidáty nebo kandidáty napříč všemi politickými stranami. V pořadu také jasně zaznělo, že volič má právo zaškrtnout přesně tolik kandidátů, kolik je křesel v zastupitelstvu příslušného města. A pokud zaškrtne např. jen dva, řekněme z pětadvaceti, ostatní jeho hlasy, které mohl přidělit, propadnou.
Je to složitý systém?
Švec k tomu navíc dodal, že přidělené hlasy jsou v prvé řadě hlasy pro stranu, i když se může zdát, že jde o preferenci osobností. „Proto, aby někdo přeskočil na kandidátní listině na první místo, musí získat více než 10% hlasů oproti průměru kandidátky,“ prozradil politolog. Desetiprocentní hranice byla dřív nastavena i ve sněmovních volbách, ale postupně se snížila na pět procent. U komunálních voleb v tomto ke změnám nedošlo.
Zjednodušeně lze říci, že na menší obci je snazší tzv. vytáhnout kandidáta nahoru. V pořadu také zaznělo, že pokud volič nevyužije všechny své hlasy a ještě některé z nich rozdělí mezi více stran, svůj hlas rozmělní. Řepka k tomu poznamenal, že z pohledu úřadu nejde o nijak složitý volební systém, připomněl, že systém komunálních voleb opakovaně chválil i prezident Miloš Zeman.“Ten volební systém je složitější z pohledu toho, co všechno se děje s tím hlasem,“ kontroval Švec. Znovu poukázal na to, že voliči hlasují primárně pro stranu a sekundárně pro kandidáta, ale obecné mínění bývá opačné.
Volební systém byl podle Řepky zvolen tak, aby voliči měli co největší možnost ovlivňovat situaci ve svých městech. Na vyšší úrovni by ale stejný systém mohl oslabit politické instituce zvolením příliš velkého počtu stran.
Velká versus malá města
Expert Švec poukázal také na to, že ve větších městech se budou objevovat častěji vládní strany, zatímco v menších městech se častěji objevují nezávislí kandidáti. Přesto podle jeho názoru nebude možné od komunálních voleb odvodit, zda některá z parlamentních stran posiluje či oslabuje. „Komunální volby by celostátní politiku neměly ovlivnit,“ řekl politolog.
Pokud současně volíme do zastupitelstva města a současně do zastupitelstva městské části, oba lístky vkládáme do jedné a té samé obálky. Řepka však varoval, že v některých místech se volí i do Senátu. Hlas pro kandidáta do Senátu se umisťuje do jiné obálky, ale vhazuje se do stejné urny.
Ve vysílání padl také dotaz, kdo obdrží hlas, pokud kandidát, kterého jsme zakřížkovali, zemřel. Hlas prý připadne spolustraníkům.
Kupčení a peníze pro strany
Před kamerami Řepka rozebíral také variantu, že by někde docházelo ke kupčení s hlasy. Úředník zdůraznil, že je to trestný čin. O volební noci z pátku na sobotu jsou prý volební urny zapečetěny a střeženy, aby v tuto inkriminovanou dobu nebylo možné volby ovlivnit. A pokud jde o peníze pro politické strany, tak v případě komunálních voleb nedostanou od státu za zisk jednotlivých mandátů vůbec nic.
Cizinci jsou na tom líp než Češi
V komunálních volbách roku 2014 mohou volit také cizinci, přesněji řečeno občané EU s přechodným pobytem v Česku. Čeští občané ale mohou volit jen tam, kde mají trvalé bydliště. Současně však platí, že cizinci nemohou volit ve volbách senátních. Ty už se týkají jen českých občanů s trvalým pobytem v zemi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
