„Přišli jsme, abychom vyjádřili solidaritu s oběťmi útoků. Vždyť mezi nimi mohla být i naše dcera,“ říkají pro ParlamentníListy.cz Claire a Thierry, manželé z jižního předměstí Paříže. Čerstvá statistika aktuálních paralelních útoků, největší teroristické akce v Evropě, je 129 mrtvých a 349 zraněných.
Marianna obsypaná květinami
Už na Letišti Charlese de Gaulla cestující poznají, že Paříž nežije běžným životem. Příměstské vlaky odtud do centra nejezdí a člověk musí autobusem dojet na stanici Mitry Claye. Nutno dodat, že dostane vytištěný letáček, kde je vše vysvětleno.
Zatímco ulice Paříže jsou téměř vylidněné, náměstí Republiky je stále plné. Tlačí se zde tisíce. Stejnojmenný pomník, z něhož vyrůstá obrovská bronzová socha Marianny, která ztělesňuje Francouzskou republiku, je doslova obsypán květinami. „Ani jste nás nevystrašili,“ visí na něm transparent. Všude planou svíčky, někde leží fotografie obětí.
V jednom rohu náměstí řada přenosových vozů televizních stanic z celého světa, v druhém mládež zpívá, občas písně proloží hymnou Marseillaisou. Jinde zase několik lidí nabízí objetí. „Jsme svoboda“ nebo „Mé přání. Jeden svět. Jeden národ. Žádná nenávist, jen láska,“ píše se na některých letácích. „Solidarita s uprchlíky,“ je vyryto přímo na pomníku.
- TÉMA: Teror v Paříži
Panika kolem Bataclanu
Bulvár Voltaire, který vede k místu nejkrvavějších jatek aktuálních teroristických útoků, je uzavřen. Zábrany hlídají policisté se samopaly a pouští pouze místní obyvatele. Koncertní sál Bataclan je obalen šedými zástěnami. I nedaleko od něj stojí nespočet kamer. V jednu chvíli se lidé dozví, že je očekáván další útok a nastává panika. Každý utíká kudy může, někteří přímo přes záplavy květin ležící na místech, kde teroristé někoho zastřelili. Jde však o planý poplach.
Jatka v klubu Bataclan překvapila i ostřílené profesionály. Jeden z požárníků se nechal slyšet, že bylo úplně šílené, jak mladým lidem, kteří byli všichni mrtví, vyzváněly stále mobily, protože jim volali rodiče, aby se dozvěděli, jestli jsou v pořádku.
Melissa Rivet to přežila. V jedné z televizních stanic prohlásila: „Hledala jsem nějaké dveře a naštěstí nebyly daleko, tak jsem se schovala do místnosti s technikou. Ta střelba byla šílená. Ostatně v místnosti se mnou bylo víc lidí. Skrze pootevřené dveře jsme se později, když střelba utichla, dívali ven. Najednou jsme viděli lasery na kulometech, tak jsme křičeli, aby nestříleli. Byla to zásahová jednotka.“
Mše za oběti teroru
„Teroristé, jděte do prdele“ či „Jsem Bataclan!“ Další nápisy, co visí u jednoho z míst, kde někdo zemřel. Teoristé, když utíkali, tak stříleli do lidí, takže jsou ostrůvky svíček a květin rozeseté všude kolem náměstí Republiky. Stopy údajného komplice teroristů vedou do Belgie. „Islámský stát je třeba ihned zničit. Jedna pozemní akce a nic z něj nezbude. Podobné lidské zrůdy, co vraždí bezbranné děti na koncertě, si nic jiného než smrt nezaslouží. K radikálům se chováme velmi mírně,“ říká ParlamentnímListům.cz rozlobeně starší muž, který chce ale zůstat v anonymitě.
„Důležité je pokračovat v normálním životě, nenechat se zatrašit a nepodlehnout panice, což je pravý cíl teroristů. I proto jsme zde dnes zapálili svíčky a položili květiny,“ podotýká Bruno. „Mezi lidmi cítím stejnou solidaritu jako po lednových útocích na Charlie Hebdo. Uvidíme, jak dlouho vydrží,“ doplňuje jeho partner Jean-Christophe.
Před gotickou katedrálou Notre-Dame k večeru také postává několik tisíc lidí. Uvnitř se totiž koná mše za oběti útoků. Je na ní nespočet pozůstalých. Běžný člověk se dovnitř nedostane a před katedrálu musí přes hloubkovou kontrolu. V jednu chvíli se zavřou dveře kostela. Venku začne dav hučet a pískat nespokojeností. Po chvíli se však opět otevřou. Nicméně celá Paříž je v současnosti jedna velká mše za zbytečně zmařené životy.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský