Imigrační krize – Selhání EU? Debatu s tímto názvem zorganizovali místní Svobodní v libereckém domě kultury. Zcela vpravo – a podle jeho názorů zcela oprávněně – usadili trojnásobného blogera roku Františka Matějku, po jeho levé ruce seděla islamoložka a analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Zora Hesová, religionista, vysokoškolský pedagog a liberecký zastupitel David Václavík (Starostové pro Liberecký kraj) a o něco později přišedší bývalý liberecký primátor a nyní jeho náměstek Jan Korytář (Změna).
Krize jako výzva a příležitost
Jako první se moderátor akce Radim Pochop obrátil na Davida Václavíka. Vyhledal si jeden jeho rozhovor – a není vůbec vyloučeno, že s ParlamentnímiListy.cz – kde ho zaujala jeho věta, že „Evropská unie funguje jako instituce v době klidu, pakliže se dostane do nějaké krizové situace, zdá se, že nefunguje.“ A požádal ho, aby tuto myšlenku rozvinul a dovysvětlil.
„Když si vzpomenete, s jakou euforií vstoupila Česká republika do EU, tak tady vnímám počátek potenciálních problémů. Když jsme do ní vstupovali, mysleli jsme, že Unie za nás vyřeší celou řadu problémů. Což byla trošku romantická vize, kterou značná část české veřejnosti vnímala velmi dlouho – EU nám přinese jen benefity a světlé zítřky,“ upozornil Václavík.
V souvislosti s uprchlickou krizí se podle něj nejvýrazněji ukázalo, že když EU čelí nějakému zásadnímu problému, je vidět, že ne všichni rozumíme tomu, co je evropská identita, co je Evropská unie. „Je to selhání elit. V tom, že nebyly schopny vysvětlit ostatním, jak by měla EU fungovat. A že s sebou přináší nejen určité přísliby, ale i jisté závazky. Zároveň ale situaci nechápu jako mnozí jiní, že Evropská unie selhala. Ale v původním významu řeckého slova krísis, tedy soud. Okamžik, kdy se rozhoduje co dál. Kdy se z toho můžu ponaučit, můžu si z toho vzít nějakou reflexi a učinit reformu,“ vysvětlil.
Podle něj není řešením, když řekneme, že Unie zkrachovala, a vrátíme se do stavu před. „To ani není možné a ani rozumné. Není ale ani možné, aby EU fungovala tak jako doposud. Jako jakýsi moloch. Takže paradoxně současnou situaci spojenou s migrantskou vlnou chápu jako velkou výzvu i jako velkou příležitost,“ konstatoval.
Unie musela selhat a selže i příště
Pro zvýšení napětí se pak moderátor obrátil na Matějku, podle některých názorů muže rychlých, rázných a někdy až příliš jednoduchých soudů. „Myslím si, že tak jak Evropskou unii dnes známe, je naprosto nereformovatelná. Z principu musela selhat a selže v dalších věcech, které nás čekají. Důvod je prostý. Nemůžete na jednom místě, s jedněmi pravidly, s jednou legislativou, s jedněmi předpisy pro všechny dát dohromady Řeky s Němci a Švédy a očekávat, že budou všechno vnímat shodně, stejně a potáhnou za jeden provaz. Jediným východiskem, jak znovu nastartovat růst, vidím konkurenci mezi státy – hospodářskou, sociálních i daňových systémů. Ne tedy slaďování, ale přirozenou konkurenci jednotlivých států spolupracujících mezi s sebou. To je jediná cesta, jak jsme schopni napravit chyby, které lidé v Bruselu udělali,“ uvedl.
Zora Hesová vyjádřila naopak názor, že současná krize je důkazem toho, že jen jednotlivé státy samotnou krizi nezvládnou. „Širší organizace a větší federalizace EU je možnost, jak se k těmto problémům postavit. Reakci Unie považuji za velice pomalou, komplikovanou a pasivní vůči krizi, která se ohlašovala už rok,“ vypozorovala. „Konečně teď v poslední době se rýsuje nějaké řešení,“ zadoufala.
Západní zahraničněpolitický avanturismus
David Václavík připomněl, že Česko má zkušenost s dobře zvládnutou migrační krizí. „V devadesátých letech sem přicházely desetitisíce lidí z oblasti islámské kultury – Bosňáci. Ti, kteří tu zůstali, se docela dobře integrovali. Velká část se však po skončení konfliktu vrátila domů,“ upozornil. Což by se podle něj mohlo stát u Syřanů, jakmile tam skončí válka. „Musejí se ale vytvořit podmínky, aby se měli kam vrátit,“ sdělil.
Jinou otázkou jsou státy jako Libye, Somálsko, Eritrea. „To jsou v podstatě nefunkční státy,“ konstatoval. Je to problém, který si Západ sám způsobil. „Celá řada věcí je dána evropskou koloniální politikou. Ale také specifickým západním zahraničněpolitickým avanturismem. Je to vidět na příkladu Sýrie a Libye. Nikdo nepřipravil žádnou alternativu. Ten stát se rozpadl a my jsme k tomu rozpadu pomohli. Ale neměli jsme scénář bé. To samé se stalo v Iráku,“ domníval se. „Od začátku jsem měl problémy s americkou invazí do Iráku. Ale když už Američané do Iráku vstoupili, tak neměli odcházet. První věcí, kterou Američané udělali, bylo, že rozpustili všechny mocenské složky včetně hasičů. Když odcházeli, bylo evidentní, že je ten stát v rozkladu. Západní svět za to nese část odpovědnosti,“ myslel si.
S čímž souhlasil i Matějka. „Západ je ten, kdo nechal v poušti zlynčovat a zabít Kaddáfího. Jenom proto, že odmítl odebírat zbraně od Sarkozyho z Francie a chtěl odebírat odjinud a chtěl zaplatit za ropu, kterou Evropa odebrala. Naprosto stejný postup byl i v Iráku. Vývoz demokracie prostřednictvím bomb a neponechání přirozeného vývoje těch zemí, je největší problém, který jsme jako Západ způsobili,“ upozornil.
Asadův režim – 190 tisíc mrtvých
Poté se mluvilo o arabském jaru a syrském prezidentovi Asadovi. Islamoložka Hesová v té souvislosti popsala situaci před rokem 2011. –Země od Egypta až po Irák byly autoritářské. Nebyly schopny zajišťovat už ani základní prosperitu. Protože byly ekonomicky nefunkční. Arabské jaro vzniklo spontánně. V letech 2011–2012 se tyto státy víceméně samy zhroutily. Tam, kde byly silné armádní složky, se režimy bránily – aby zůstaly u moci – i za cenu zničení celé země. Právě v Sýrii má Bašár Asad na tom velkou zodpovědnost. Právě on začal využívat násilí proti demonstrantům,“ objasnila. „Bašár Asad pak začal bojovat proti oponentům těžkou technikou. V Sýrii bylo zničeno sedmdesát procent infrastruktury – bytů, domů. Není tam kde žít. Lidé ztrácejí naději, že se vrátí. Proto až v roce 2015, čtyři roky po začátku války, se začali vydávat dál,“ vysvětlila.
Na číslech Asadovu neblahou roli dokumentoval i Václavík. „Za tři a půl roku interního konfliktu v Sýrii zemřelo až 230 tisíc lidí. Něco kolem 190 tisíc lidí má na svědomí režim Bašára Asada. Kolem 25 tisíc Islámský stát. Zbytek nálety spojenců, Rusů či rozmíšky mezi jednotlivými frakcemi,“ poukázal na to, kdo má symbolicky řečeno v Sýrii jednoznačně nejvíce krve na rukou. Ten, s kým dělá rozhovor Česká televize...
Dvojitá morálka Západu – brutální režim naším spojencem
„V Sýrii se nyní hrají regionální hry. Na jedné straně Saúdská Arábie, na druhé Írán. Saúdská Arábie – jeden z nejbrutálnějších režimů, je náš spojenec. A my mlčíme. To je mimochodem ta dvojitá morálka Západu, na kterou jednou dojedeme. Jako velký problém naopak vnímáme Írán. Když ale oba tyto režimy srovnáte, ten íránský je nám v mnoha ohledech bližší. Ale my ho vnímáme jako zlo,“ povšiml si Václavík.
Současné debaty o migraci, o chudobě a o válkách připomíná Václavíkovi třicátá léta minulého století. „Mezi lety 1933 až 1939 uteklo z Německa – zaplaťpánbůh – kolem 150 tisíc Židů. Celá řada evropských zemí, ale i USA je vrátily zpátky. I s odůvodněním – oni nám sem přinesou divnou kulturu,“ připodobnil.
Líbí se mi, co dělá papež
Po více než hodině dorazil na debatu Jan Korytář, kterého jako náměstka pro ekonomiku zdrželo jednání finančního výboru. Dostal otázku, jak se dívá na reakci evropských institucí na migrantskou krizi. „Co se týče té rychlosti, je to obrovský problém, který se rychle řešit nedá. Tak složitý mechanismus, jako je Evropská unie, takovýto problém těžko vyřeší nějak operativně. Veřejnost to asi očekává, ale Evropská unie to není schopna splnit, i kdyby chtěla. Druhá věc je, jestli by se struktury Evropské unie neměly zefektivnit,“ konstatoval.
Krize podle něj nevznikla sama od sebe. „Možná že už jste se o tom bavili. Ale Evropa spolu s USA si to pokazily tím, že dostaly nápad, že vezmou armády a půjdou do Iráku, Libye a dalších zemí. A teď se nám to vrací. Na boj proti terorismu se nasadily obrovské peníze a po řadě let jsme kde?“ otázal se.
„Mně je mnohem bližší politika, kterou se snaží razit papež. To jsou hodnoty, jež se tu dva tisíce let učíme. I když máme v historii období podobná Islámskému státu. Upalování čarodějnic, to byly desítky tisíc lidí. Naštěstí už tuhle etapu máme za sebou. Proto bychom k řešení problému měli přistupovat i jiným způsobem, než že tam vlétneme, srovnáme to se zemí a bude to fungovat. Myslím, že nebude. Což ovšem neznamená, že se nemáme bránit teroristům,“ sdělil Korytář.
Zora Hesová, která z přítomných jako islamoložka o islámu ví nejvíce, se podle svých slov islámu nebojí. „Bojím se islamistů a džihádistů. Průměrný muslim má ještě konzervativnější hodnoty než my – rodina a podobně. Průměrný muslim pracuje, aby zajistil rodinu. A to je jediné, co ho zajímá. Bojím se této krize, jejíž dimenzi si vůbec nedokážeme představit. Jsme několik tisíc kilometrů od zemí, které se naprosto rozpadly. Tam se rozpadla civilizace,“ vypozorovala. V Sýrii vidí jediné řešení v tom, že si sednou k jednomu stolu ti, kdo válku financují. „A není to Západ. Saúdská Arábie, Írán, Katar a Turecko jsou státy, které tam posílají miliardy dolarů,“ objasnila.
Jak si hlídáme byt dveřmi, zahradu plotem, budeme si hlídat hranice
Debata se chýlila k závěru, a tak moderátor položil dotaz, co bude podle nich za rok. „Schengen a Evropa si budou hlídat silou hranice. Včetně technických prostředků, zdí a armády. Stane se to. Je to jediná cesta, jak mít přehled o tom, kdo do Evropy chce, a nám dává příležitost posoudit u každého jednotlivého člověka, který do Evropy chce, zdali ho přijmeme,“ okomentoval bloger Matějka. „Naši parťáci z Itálie a Řecka nám s úsměvem posílali statisíce migrantů. Tohle přestane. Protože jednotlivé vlády nebudou chtít přijít o své voliče. Vrátíme se na začátek. Jak si chráníme byt doma dveřmi, zahradu plotem, budeme si chránit stát ostrahou hranic,“ doplnil.
„Doufám, že se povede zastavit nebo silně omezit tok neřízené migrace. Že za rok budou fungovat kontrolované hranice a mnohem efektivnější a rychlejší azylová řízení. Kde se bude rozhodovat, kdo získá azyl a kdo ne. Ti, kteří jsou už v Německu, podle mě k nám nepřijdou. Německo to zvládne, i když s problémy,“ domnívala se Zora Hesová.
Nehroťme situaci. Pevnost Evropa není řešení
„Nevím, kde budeme 2. prosince 2016. Protože nikdo nevěděl, co bude 2. prosince 2015. To nikdo neočekával. Mohu pouze říci, co bych si přál. Aby Evropa začala mluvit jedním hlasem, což se neděje. Abychom si sedli a s chladnými hlavami řekli, jaký přístup má své plusy a minusy. Pak je třeba dodržovat pravidla. I ve vztahu k otázce Schengenu. Myslím ale, že nic nevyřešíme, když se uzavřeme do nějaké pevnosti Evropa. Tím ten problém jen oddálíme. Je třeba si uvědomit, že součástí problému je i situace v těch zemích. A tam do toho musíme aktivně vstoupit. Když to neuděláme, co se stane? Budeme mít zeď a před ní dva miliony lidí. Za šest let těch lidí bude deset milionů a zjistíme, že je ta zeď příliš nízká. Zoufalý člověk dělá zoufalé věci,“ řekl David Václavík.
Podle Jana Korytáře je možné, že se hranice zavřou. „V krizi se to může stát. Zároveň ale věřím – a to nevím, jestli bude stačit – že to bude jen na nějaké přechodné období,“ uvedl. Byl by rád, aby se celková atmosféra zklidnila. „Krize, která je v Evropě teď, se dá tlumit, nebo hrotit. Děje se to druhé. Zbytečně naskakujeme na to hrocení a eskaluje se napětí. Byl bych rád, abychom se tomu vyhnuli. Nevím ale, jestli to dokážeme,“ zmínil náměstek libereckého primátora a předseda politického hnutí Změna.
Podle reakcí některých návštěvníků i této debaty to bude těžké. Zvláště v České republice. Z publika dokonce zaznívaly výkřiky, že by se mělo po uprchlících na hranicích střílet. Snad ale černobílé radikální vidění s prvky fanatismu a v neposlední řadě i hloupost zůstanou v menšině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
