Podle Kellera se dnes politici a média raději mýlí s Fukuyamou než mají pravdu s Huntingtonem: „Je lepší mýlit se s Fukuyamovou knihou Konec dějin a poslední člověk než mít pravdu s Huntingtonovou knihou Střet civilizací.“ Profesor tvrdí , že toto heslo je kondenzovaným výrazem současné neochoty, ba přímo neschopnosti našeho civilizačního okruhu nazývat věci pravými jmény.
Ovšem Střet civilizací z Huntingtona bychom podle Kellera neměli chápat v čistě vojenském smyslu. Střet civilizací, v kterém se údajně dnes nacházíme, se prý od takových představ odlišuje minimálně třemi rysy:
- Proti sobě nestojí jako celek kompletně dva civilizační okruhy. Ne všichni muslimové jsou islamisty, ne všichni Evropané chtějí evropskou civilizaci hájit.
- Proti sobě nestojí dvě náboženství. Evropa nábožensky odzbrojila a na místo náboženství postavila zcela iracionální dogma – multikulturalismus.
- Střet civilizací se primárně neodehrává v ozbrojené rovině. I když jsou atentáty velice drastické, podrobení jedné civilizace druhou má proběhnout podle jiné logiky.
Keller se odvolává na výzkumnou zprávu francouzského Institutu Montaigne ze září 2016. Podle této zprávy přibližně 46% zúčastněných muslimů má systém víry, který jim umožňuje se přizpůsobit francouzské společnosti, tzv. tichá většina. Přibližně 25% tvoří konzervativci a pro 28% respondentů je islám prostředkem vzdoru proti francouzské společnosti. Profesor Keller k tomu dodává, že tato třetí kategorie se stále více radikalizuje a výrazně v ní převládá mladá generace, tedy ti, kdo se již narodili ve Francii, takže v tomto smyslu proti sobě zatím ještě nestojí dva kompaktní civilizační okruhy.
Andrej Babiš chce být premiérem až do roku 2025. Přejete si, aby se mu to splnilo?Anketa
Keller dále tvrdí, že islamisté, jak radikální, tak pragmatičtí, mají stejné cíle. „Nejprve důsledná reislamizace muslimských zemí, zničení zbytků laických režimů. V tomto ohledu jim neobyčejně pomohli naši spojenci rozvrácením světských diktatur v Iráku, Libyi a Sýrii. Samotným islamistům by tento první krok jejich strategie trval mnohem déle. Poté sjednocení muslimského světa včetně ztracených území (Španělsko, Sicílie, Balkán, Izrael aj.). A nakonec celosvětové podřízení nemuslimských společností islámu,“ říká profesor.
Jako další nesrovnalost vidí, že proti sobě nestojí dvě náboženství. Prorože, i když v islámském světě dochází k aktivizaci a domněnky, že dostupnost masových médiích na Blízkém Východě povede ke zesvětštění byla mylná, v Evropském myšlení za tuto dobu došlo k výraznému vývoji. „Na jedné straně potlačuje své křesťanské kořeny, na straně druhé vyvíjí dogma multikulturalismu, který sebe stylizuje do role pozitivního projektu otevřenosti směrem navenek. Ve skutečnosti je to čistě negativní doktrína, která útočí zevnitř na evropskou civilizaci,“ tvrdí profesor.
Fotogalerie: - Islámská konference
Podle Jana Kellera jsou neomarxisté zaměřeni proti celé západní společnosti a jejím institucím. „Všechno evropské považuje za projev odcizení, každou autoritu považuje za projev mocenské zvůle, každou etickou či právní normu považuje za nástroj nepřípustné kontroly, každou tradici či kořeny považuje za projev útlaku, každou formu sounáležitosti se společností považuje za zradu revoluce. Naivně předpokládá, že až společnost dokonale rozložíme, nezbude v ní nic než čistá svoboda,“ píše o neomarxismu profesor Keller a odvolává se na články Gatestone institutu.
Třetí nesrovnalost se střetem civilizací je dle profesora to, že střet se, i přes atentáty, které si vyžádaly již několik desítek obětí, neodehrává v ozbrojené rovině, protože vítězství je možné dosáhnout demokratickými mechanismy ve třech krocích.
Fotogalerie: - Francouzi u urny
V prvním z nich se muslimové stylizují do role oběti. „Čím více ústupků získávají, tím více se vydávají za pronásledované. Své vlastní obskurní požadavky vydávají za progresivní, antirasistické, antifašistické. Záměrně smíchávají otázky muslimské víry, sociální exkluze, chudoby a boje proti rasismu. V této směsi se snaží ukrýt své priority,“ popisuje první fázi Keller.
Druhý krok je pak uzákonění různých práv jako právo konat modlitby na univerzitách, na pracovištích a na veřejných prostranstvích, právo kázat islám na veřejných školách, oddělovat mužské a ženské prostory ve školách, na sportovištích, v bazénech, uznat polygamii. Zároveň se prý mají zavádět opatření trestající kritiku islámu, zavádět kvóty pro muslimy v administrativě, v médiích a prosadit právo na vytváření islámských politických stran.
Keller přináší příklad z Francie, kde islámské spolky dle jeho zdrojů bojují proti delikvenci mladých náboženskou indoktrinací. „Na jedné straně zajišťují pořádek a klid ve svých čtvrtích, zároveň s tím potlačují u mladých schopnost uvažovat vlastní hlavou a pěstují u nich naprostou oddanost imámům,“ konstatuje profesor. Imámové prý i nabízejí policii své služby při zjednávání pořádku. I sociální pracovníci prý pozorují, že jejich roli přebírá imám. „Přitom se rok od roku stupňuje agresivita klientů z tohoto prostředí vůči sociálním pracovníkům. Od běžných nadávek až po hrozby smrtí. Sociální pracovníci se snaží klienty usmířit tím, že jim vydávají dobrozdání k čerpání dávek, na které nemají nárok,“ tvrdí Keller s odkazem na knihu „Submisivní Francie“. Ve vzdělání zase rodiče odhlašují děti ze státních škol na soukromé, placené ze zahraničí.
Cílem je dle Kellera vytvořit paralelní společnost. Ovšem budovanou za peníze státu, vůči kterému nejsou členové loajální. A stát toto toleruje, protože dle profesora nechce, aby vznikaly nepokoje a vzrostla ilegální činnost.
Již zmíněná zpráva institutu Montaigne navrhuje pět kroků, jak tento stav zvrátit. Předně zamezit vlivu cizích států, které by podobné vlivy na svém území nikdy netolerovaly. Peníze přicházející z těchto zemí dle zprávy nesmí mířit ke „komunitě“, kterou si dotyčný stát pěstuje, ale ke všem muslimům. Dále, islámským lídrům narozeným ve Francii by se mělo dostat institucionální legitimizace a měli by dostat místa v organizacích, které mají mít na starost francouzský islám. Islám ve Francii by dle zprávy měl být strukturovaný, s transparentním systémem rozdělování financí, např. na platy imámů. Zpráva navrhuje např. poplatky z halal masa jako zdroj těchto financí. Na státních školách by se také začít vyučovat arabština, vzhledem k tomu, že tuto roli zatím plnily mešity a hlavně školy koránu.
Celá zpráva institutu Montaigne ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
