Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), předseda Asociace pohřebních služeb v ČR Jaroslav Mangl, balzamovač Petr Rambousek, předsedkyně spolku Tobit Jana Vališová, ředitel Muslimské unie v Česku Mohamed Abbas, bývalý zaměstnanec pohřební služby Jan Hlaváč a Robert Huneš, prezident Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče, diskutovali u moderátorky Michaely Jílkové v pořadu Máte slovo závažné a smutné téma – situaci v českém pohřebnictví.
Zemřelý může být bohužel i zelený jako stokoruna
Ministryně Šlechtová v úvodu popsala, co všechno ji v této oblasti zvedlo ze židle. „Nikdo nic nehlídá, nikdo nic nekontroluje. A pokud se to kontroluje, tak o tom nikdo nemluví. My tady máme samosprávu – obce a kraje a já bych byla ráda, aby tady existoval dohled ze strany našeho ministerstva,“ začala ministryně zvolna. Ale co se tedy děje strašného? „Opravdu se lámou nebožtíkům kosti, aby se vešli do rakve?“ ptala se moderátorka Jílková. „Máme na to důkazy,“ řekla jasně členka vlády.
„To je urážka celé obce pohřebnictví,“ ozval se okamžitě pan Mangl. „Jestli znáte jeden jediný případ lámání kostí, tak to řekněte tady na kameru, protože my jsme museli řešit mnoho telefonátů občanů. Chci slyšet od vás, jak je to s lámáním kostí,“ apeloval pan Mangl na šéfku resortu. „To jsou tak citlivé věci, že to tady nebudu rozebírat,“ odvětila ministryně.
„Ony se dějí i jiné věci, např. pohřbívání dvou osob v jedné rakvi. Ono se také děje to, že si lidé koupí rakev za 12 tisíc, ale zesnulý je poté pohřben v papírové rakvi,“ popsala jiné případy hrůzného chování dáma a Robert Huneš, prezident Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče, přidal jinou negativní zkušenost s pohřební službou. „Byl jsem svědkem toho, že přijela pohřební služba, kde její zaměstnanci byli oblečeni hůř než zedníci. Přišli v montérkách.“
Petr Rambousek divákům doporučil, jak poznat lepší pohřební službu od horší. Ta horší vám prý poradí, abyste se nedívali na zemřelého v rakvi a uchovali si jinou vzpomínku na zesnulého. Některé pohřební služby neuchovávají těla zesnulých v chladu, ačkoli to nařizuje legislativa. „Oni vám pak dají zemřelého jako stokorunu,“ prohlásil varovně.
Jan Hlaváč přidal ještě otřesnější příklady. Při kontrole pohřební služby v Horažďovicích, kde byl zaměstnán, kontrola odhalila 21 těl na chodbách. Ta se tam rozkládala. Majiteli pravděpodobně docházely peníze.
A toto všechno chce ministryně Šlechtová změnit. Proto připravila novelu zákona o pohřebnictví. Z pohledu současné legislativy v Horažďovicích došlo toliko k přestupku, ale Šlechtová by ráda prosadila, aby napříště šlo o trestný čin. Mohla by to změnit i povinná evidence rakví, případně jejich fotografování.
Dnes se bohužel děje i to, že si rodiče našetří na pohřeb, ale ty děti si ty peníze nechají pro sebe a pohřební službě řeknou, že mamince nic nezbylo.
Vám jde o pohřebné, konstatuje předseda Asociace pohřebních služeb v ČR
Paní Vališová vnesla do tohoto smutného tématu ještě jednu rovinu. Všichni rodiče by měli mít právo pohřbít i potracené dítě. Současná legislativa umožňuje pohřbít plod, pokud již váží 500 gramů a více. Ale pokud rodiče řeknou, že toto dítě pohřbít nechtějí, to zůstává v nemocnicích. „A mnohdy končí v odpadu,“ poznamenala smutně Vališová.
„Já mám vážně dojem, že vám jde spíše o pět tisíc korun pohřebného,“ poznamenal z druhé strany Jaroslav Mangl. Tím ovšem rozčílil na nebývalou míru ministryni Šlechtovou. „Jak si můžete dovolit toto říci. Já jako žena, která si tím prošla, nemůžu uvěřit, co to tady říkáte. Už dvakrát jste tady lhal,“ rozkřičela se Šlechtová. „Prožila jsem si to sama, a proto do toho také jdu. Plody do 22. týdne končí tam, kde amputované nohy, amputované ruce, je to odpad,“ doplnila členka vlády později.
Mangl si však trval na svém a oznámil, že ministerstvo v podstatě chystá církevní převrat v pohřebnictví. „Já si myslím, že když k nám přijde takto postižená matka nebo rodiče, tak my nebo jiná pohřební služba jim ráda vyjde vstříc.“ Z publika od maminky, která si touto děsivou zkušeností prošla, zaznělo, že zásadní problém začíná už u lékařů.Ti by měli projevit více empatie.
Muslimové mají právo na své tradice, konstatoval Abbas
Ke slovu se dostal také Mohamed Abbas. Ten se podivoval nad tím, proč chce někdo v Česku zakazovat pohřby muslimů bez rakve. „Islám chápe kosti mrtvého člověka jako živého člověka. Muslimové by měli mít povolen pohřeb bez rakve, vyžaduje to muslimská tradice,“ poznamenal ředitel Muslimské unie v Česku.
Z publika se však ozval pán, který Abbasovi připomněl, že jsme v české zemi a muslimové zde žijící by měli respektovat naše zvyklosti. Z publika se ozval pán, který Abbasovi připomněl, že jsme v české zemi a muslimové zde žijící by měli respektovat naše zvyklosti. Šlechtová doplnila, že bude možné provozovat veřejné pohřebiště, na kterém lze zachovávat specifické tradice. „Teď je to tak, že muslimové a Židé se mohou pohřbívat podle svých tradic,“ oznámila ministryně s tím, že tuto možnost hodlá v novele velmi ztížit. Pokud dostanou povolení od obce a hygienické stanice, může vzniknout soukromé neveřejné pohřebiště. Nebude to ale nijak snadné takové pohřebiště zavést. Mimo jiné musí být schválen i řád takového pohřebiště.
„A v čem je to škodlivé, když někdo chce dělat něco, co dělají miliardy lidí. Zdá se mi, že je to mediálně vděčné téma, které lze využít proti muslimům,“ zlobil se Abbas.
Podle pana Huneše bychom měli za všech okolností na prvním místě vnímat důstojnost člověka i po jeho skonu. Mějme na paměti to, že je to úcta k člověku. A pokud se bavíme o tom, mrtvý plod je biologický odpad, tak to o úctě příliš nesvědčí.
Poslední slovo si vzala ministryně Šlechtová. „Mafie existuje všude,“ uzavřela téma členka vlády. Podle jejího názoru tedy i v pohřebnictví.
Psali jsme:
závislá média (1)_635951221013372108.JPG&id=111953)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
