Úvodního slova se ujal europoslanec za Stranu svobodných občanů Jiří Payne, který uvedl, že právě Svobodní byli první politickou stranou, která otevřeně řekla, že si nepřeje, aby byla Česká republika členem Evropské unie; v souvislosti s tím uvedl, že Svobodní mají v současné době poměrně dobře rozpracované otázky tzv. „czexitu“ – tedy odchodu České republiky z Evropské unie, a vedle toho připravují návrh, jak by vypadala spolupráce v Evropě bez Evropské unie. „Spolupráci si přejeme, akorát bychom si přáli, aby byla postavena na jiných, kvalitnějších a pevnějších základech. Říkáme, že existuje alternativa k Evropské unii,“ řekl Jiří Payne.
Jako další se svým projevem vystoupil místopředseda KSČM PhDr. Josef Skála, CSc. Zmínil, že se autorita a prestiž Evropské unie u české veřejnosti dramaticky snižuje a dnes Evropské unii věří již jen asi třetina české populace. Dále poznamenal, že je třeba si položit otázky, zda je Evropská unie skutečně protiváhou mocenských tlaků odjinud, zda je Evropská unie opravdu tou, která může ochránit země, jako je Česká republika, před tlakem nadnárodního kapitálu, zda je Evropská unie stále ještě tou, kdo nám pomůže bránit sociální pól sociálně-ekonomického pnutí ve společnosti, jaká je reálná ekonomická bilance našich vztahů s Evropskou unií a nakolik nám Evropská unie skutečně pomůže, pokud bychom znovu nabyli ekonomickou suverenitu.
„Abychom neměli polokoloniální závislost na zahraničním kapitálu, znovu se postavili na své vlastní nohy a znovu se stali suverénním hráčem na světových trzích, kterým jsme bývali po desítky let,“ dodal Josef Skála. Řečník z KSČM se dále vyjádřil také k dotacím. „Všimnete si, na jaké účely jsou přednostně vydávány? Z velké části jde o pnutí dotěrných agresivních menšin, které si vynucují něco na úkor většinové společnosti. Které skutečně velké, naléhavé potřeby této země jsou financovány z evropských dotací? Začíná vás také mrazit v zádech, když si tuto otázku položíte?“ ptal se posluchačů Josef Skála.
Blaško: Nemůžu snést, aby nás někdo dehonestoval
Následně se slova ujal generálmajor v záloze Hynek Blaško, jenž řekl, že pokud Česká republika bude i nadále brána jako stát druhé kategorie, tak bychom měli v krátké budoucnosti iniciovat diskusi o tom, zda v takovéto organizaci setrvat, či nikoliv. „Nemůžu snést, aby nás někdo dehonestoval a řadil nás do sféry banánových republik způsobem, jakým si to dovoluje pan Macron a jemu podobní. Jsem naprosto šokován tím, že Česká republika nemůže naprosto nic. Česká republika může akorát stát a šoupat nohama, to je asi tak všechno. Když se podíváte na vyvážení kapitálu z České republiky, ročně odsud odteče 380 miliard. Přispíváme i na tu jejich migrační politiku a oni si na nás ještě otvírají hubu a vykládají něco o tom, že jsme druhá kategorie. Prostě, my hrát první ligu nebudem. V tomto smyslu si myslím, že jsou na místě úvahy o určitých alternativách, ale pochybuji o tom, že v roztříštěném prostředí Evropy, kde máme migrační třaskavinu, která může všechno obrátit vzhůru nohama. Můžeme si tady vykládat, co chceme, ale jestli skutečně evropské státy, které jsou postaveny na sociálních základech ekonomicky tu obrovskou migrační vlnu nezvládnou, tak je zle. Proto si myslím, že je potřeba s příčinami a s důsledky migrace konečně něco dělat. Jestliže se tak nestane, problém bude eskalovat,“ řekl Hynek Blaško.
Fotogalerie: - "Kam kráčíš Česko?"
Dále se svým projevem vystoupila ruská orientalistka a politoložka arménského původu Karine Gevorgyan. Ve svém projevu velmi silně kritizovala Evropskou unii a zároveň uvedla to, že Rusko jde po cestě zvyšování své suverenity. Jako další příklady v souvislosti se zvyšováním národní suverenity zmínila zvolení Donalda Trumpa prezidentem a brexit a uvedla, že svět jde v současnosti tímto směrem. Ohledně imigrantů uvedla negativní zkušenost své francouzské známé, jež pracuje jako sociální pracovnice, která na otázku, kolik procent přistěhovalců z arabských zemí se integrovalo do francouzské společnosti, odpověděla, že pouhých pět. Zmínila také francouzskou, dnes převážně přistěhovaleckou čtvrť, kam podle ní už nejezdí ani policisté, hasiči, ani záchranka, a uvedla případ pětašedesátileté manželky svého přítele, která zde měla být údajně dvakrát zmlácena skupinou výrostků. Podotkla, že základem islamismu je myšlenka revanše křesťanskému světu. Karine Gevorgyan se závěrem dostala i k případu norského masového vraha Anderse Breivika, přičemž uvedla, že to, co udělal je hrůza, a nazvala to projevem kriminalizace vědomí původního evropského obyvatelstva, což je podle ní reakce na alarmující fenomén, o kterém je řeč a který je obtížné zastavit.
Směřujeme k vytvoření evropského superstátu
Jako poslední z řečníků vystoupil asistent europoslance Miroslav Jahoda, jenž řekl, že jsou dvě cesty, jak bude Evropa v budoucnu vypadat. „Pokud se půjde cestou reforem, ať už to budou reformy zásadní, nebo menší, tak si myslím, že směřujeme k tomu, co je jedním z témat této diskuse – evropský superstát. Protože když posloucháte evropské politiky a evropské lídry, tak oni vlastně všichni mluví o nutnosti nějakých reforem. A všichni říkají, že to, co je dnes, není správně. Ale jim naprosto vyhovuje, pokud se debata bude držet částečných změn a reforem. Pro ně je důležité, aby se nemluvilo o alternativě. A když se podíváme na to, co nedávno představil francouzký prezident Macron, tak je to jednotný občanský průkaz pro celou Evropskou unii. Prezident Macron také cíleně ignoruje brexit a mluví o tom, že brexit nemusíme brát zas tak vážně, protože my Evropskou unii zreformujeme, uděláme lepší a Velká Británie se k nám bude chtít vrátit. Francouzský prezident mluvil o tom, že je třeba vybudovat společnou evropskou armádu, a to nejen na obranu, ale i pro intervenční boje. Takže Evropská unie bude zasahovat ve válečných konfliktech, možná je bude i sama vyvolávat a samozřejmě to všechno bude v rámci těch reforem. Francouzský prezident k tomu potřebuje i ostatní. Potřebuje k tomu hlavně Německo. Sám řekl, že chce souhlas Angely Merkelové, která také mluví o reformách a říká, že je to dnes špatně a musíme něco změnit. Takže pokud se budeme bavit o tom, jak Evropskou unii změnit, myslím si, že pokaždé nakonec skončíme u toho superstátu. Jedině pokud začneme hledat úplnou alternativu, tak poté máme šanci, že se začne diskutovat seriózně, jak by evropská spolupráce mohla vypadat, bez řečí o extremismu, rasismu a nacionalismu. A že by mohla být založena třeba na mezivládních smlouvách. Každý by se dobrovolně mohl připojit k tomu, k čemu by sám chtěl, a nikoliv k tomu, co někdo přikáže z Bruselu,“ řekl Jahoda.
Organizátor debaty Žarko Jovanovič si v úvodu svého příspěvku nezapomněl rýpnout do Jakuba Jandy z think thanku Evropské hodnoty, přičemž podotkl, že podobní lidé po minulé debatě na internetu spekulovali, že se jednalo o setkání agentů Kremlu, a tudíž každý účastník debaty od něj závěrem obdrží jeden panák tuzemáku a jeden panák vodky a bude si moct sám vybrat, čím je. Přičemž, ti, co si vezmou panák tuzemáku, to jsou čeští vlastenci, a ti, co si vezmou panák vodky, to jsou agenti Kremlu. Za zmínku stojí, že každý z přítomných k tomu navíc obdržel dvě balení moravského másla. Společným přípitkem všech zúčastněných na suverénní Českou republiku také více než dvouhodinová pondělní debata v klubu ČSVTS na Novotného lávce skončila.
Celá debata byla rozdělena do několika tematických okruhů, které se zabývaly následujícími otázkami: Superstát Evropa? Vymaže EU Česko z mapy Evropy? Prospěje nám více nebo méně integrace? Evropské dotace spása pro Česko? Regulace EU; více, nebo méně EU v našem každodenním životě? EU jako nezbytná nutnost bez reálné alternativy?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vít Hassan
