„Kdyby nebylo nouzové pomoci ECB, řecká bankovní krize by zřejmě nastala už dávno,“ myslí si Kohout s tím, že pokud bude ECB vstřícná, bude možné řeckou krizi zkrátit a omezit vzniklé škody.
ECB je podle Kohouta důležitá ze tří důvodů. Tím prvním je to, že může tvořit „libovolný objem peněz z ničeho“, tím druhým je to, že jako instituce je víceméně apolitická a jednak proto, že má v popisu práce pečovat o stabilitu eurozóny.
Jestli Řecko zůstane v eurozóně, bude muset osekat sociální stát
Pokud Řecko bude chtít zůstat v eurozóně, bude muset mít příští státní rozpočet přinejmenším vyrovnaný. „Řecký sociální stát bude třeba sesekat ze skandinávsky nabubřelé úrovně do hodnot, které si země může dovolit,“ píše Kohout. A vysvětluje, že není možné, aby Řecko vynakládalo na „sociálno“ v přepočtu k velikosti své ekonomiky více než Finsko, Norsko nebo Kanada. Neudržitelná situace je prý v důchodech. Na ně řecký stát vydává 16 % HDP, zatímco v Česku je to necelých deset procent. „A to většina domácích ekonomů považuje tento stav za neudržitelný!“ podotýká Kohout.
Nové drachmy už jsou možná tajně vytištěny
Přemítá také nad tím, co je vlastně cílem řecké vlády. Myslí si, že existuje jistá, byť malá pravděpodobnost, že nové drachmy jsou již tajně natištěny a čekají v přísně střežených skladech. „Možná premiér Tsipras předstoupí zítra nebo pozítří před národ a oznámí začátek nové éry prosperity a sociálních jistot se zbrusu novou krásnou měnou,“ píše Kohout poněkud ironicky s tím, že se to ale nejspíš nestane.
Závěrem dochází k tomu, že když Řecko zkrachuje, nebude následovat nic „kontinentálně důležitého“. „A když náhodou zavede novou měnu, také ne,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
