Situace na východě Ukrajiny se stále zhoršuje. Co s tím?Anketa
Rozhovor se odehrál v tentýž den, kdy země skupiny G7 vyzvaly Rusko, aby přestalo „brutálně zasahovat“ na Ukrajině. Na svém summitu v Bruselu zároveň Rusku pohrozily zpřísněním sankcí. Francouzský prezident Francois Hollande však mimoto zmínil, že je třeba na Ukrajině oboustranně usilovat o zmírnění napětí.
Angela Merkelová pak k jeho slovům dodala: „Pokud nedosáhneme pokroku v otázkách, které musíme vyřešit, je zde možnost sankcí, a to i těžkých sankcí,“ cituje německou kancléřku server IDNES.cz.
Zástupci sedmi zemí se sešli po sedmnácti letech poprvé bez účasti Ruska, které bylo z jednání elitního klubu vyloučeno právě kvůli událostem na Ukrajině. V tiskovém prohlášení Moskvu vyzvali, aby uznala výsledky prezidentských voleb na Ukrajině, urychleně stáhla ze země své vojáky a uplatnila svůj vliv na ozbrojené separatisty na východě země, aby se zřekli násilí.
Ruský prezident poté absolvoval velký rozhovor, kde popřel, že by se Rusko na východní Ukrajině jakkoliv angažovalo. Na spekulace, že USA mají k dispozici důkazy o přítomnosti ruských sil na východě Ukrajiny, prezident nechápavě poznamenal, proč tedy tyto „důkazy“ nikdo neukáže. „Myslím, že si ještě všichni pamatujeme, jak americký ministr zahraničí předváděl důkazy o zbraních hromadného ničení v Iráku, když mával v Radě bezpečnosti nějakou zkumavkou s práškem na praní,“ připomněl v rozhovoru s redaktorem francouzské televize a Radio Europe 1.
Redaktor ParlamentníchListů.cz Jan Rychetský cestuje po západní Ukrajině a zasílá foto:
Fotogalerie: - Obrázky z Ukrajiny
Fotogalerie: - Češi v Malinovce
Vladimir Putin je...Anketa
Pokud jde o ukrajinskou krizi, Putin připomněl, že poté, co se v únoru ujala v Kyjevě moci nová vláda, tak jejím prvním krokem bylo omezení práv menšin na východě země. To tyto lidi pochopitelně přimělo se bránit. „Někteří lidé prostě tento režim nebudou akceptovat,“ varoval ruský prezident.
Další otázka směřovala na kritizované referendum na Krymu, které v březnu rozhodlo o připojení poloostrova k Rusku. „Nikdo nemůže těmto lidem bránit vykonávat své právo na sebeurčení, uvedené v článku 1 Charty OSN,“ zdůraznil Putin. Vyvracel rovněž zprávy, že se na Krymu hlasovalo „se zbraněmi v zádech“. Ruští vojáci na poloostrově podle něj byli zcela legálně podle dohod o zajištění provozu ruské vojenské základny. Připustil, že tito vojáci „pomohli obyvatelům Krymu uspořádat referendum“, ovšem nedá se mluvit o žádném nátlaku.
Rusko se podle něj snažilo v celé krizi o smírné řešení, ovšem tato snaha nebyla akceptována. „Usilovali jsme o výlučně diplomatické řešení s našimi partnery z Evropské unie a USA. Výsledkem bylo, že oni podpořili protiústavní převrat na Ukrajině a dnes si nemůžeme být jisti, že tato země neskončí jako součást severoatlantického vojenského bloku. V této situaci nemůžeme akceptovat, aby historicky ruské území s převážně ruským obyvatelstvem bylo začleněno do takové aliance,“ zdůraznil ruský prezident.
DRASTICKÉ VIDEO: Luhansk po útoku ukrajinské stíhačky
Druhý z novinářů se pak Putina ptal, zda chce obnovit Sovětský svaz v jeho někdejších hranicích. Putin uvedl, že Rusko chce získat pro sebe i ostatní země výhody vyplývající z ekonomické integrace. Proto s okolními zeměmi vytvořilo celní unii, a nově i Euroasijskou unii.
Další dotaz směřoval na zahraniční politiku USA a Putin uvedl, že Amerika podle něj provádí k zajištění svých zájmů tu nejtvrdší a nejagresivnější možnou politiku, a navíc tak činí už dlouhodobě. „Neexistují v podstatě žádné ruské vojenské jednotky v zahraničí, zato USA mají vojáky všude. Mají základny po celém světě a zasahují do fungování jiných zemí, které jsou třeba tisíc kilometrů od jejich hranic,“ upozornil. Proto je prý velmi ironické, že zrovna Američané upozorňují Rusko na porušování mezinárodního práva.
Zmínil v této souvislosti slova Hillary Clinton, srovnávající ruské chování s Hitlerem ve třicátých letech. „Když člověk posouvá meze až příliš daleko, není to důkaz jeho síly, ale spíše slabosti. Ale možná slabost není pro ženu tak úplně špatnou vlastností,“ rýpl si do bývalé americké ministryně zahraničí.
Putin však zároveň vyjádřil víru, že se bude dařit rozvíjet vztahy s Francií, které se podle něj vyvíjejí dobře, zejména v hospodářské spolupráci. K tomu Putin poznamenal, že v moderním světě podle něj nemá místo expanzionismus a dobývání. „Jsme přesvědčeni, že Rusko může být spojencem svých tradičních partnerů, a to i v budoucnu,“ ujistil. Putin v této souvislosti zmínil slova bývalého francouzského prezidenta Francoise Mitteranda, který hovořil o „evropské konfederaci“, jejímž členem by mělo být i Rusko.
Putin rovněž zdůraznil, že Rusko je dnes demokratickým státem a není ovládáno nějakou konkrétní osobou. „Drtivá většina ruských občanů spoléhá na své tradice, historii a tradiční hodnoty. To vidím jako základ stability ruského státu. Nijak to ale nesouvisí s osobou prezidenta. Navíc proces zavádění demokratických institucí u nás začal teprve nedávno a stále se vyvíjí,“ uvedl na dotaz o ruské vnitřní politice.
„Někteří naši oponenti říkají, že u nás jsou neakceptovatelná omezení. Ale o jaká omezení se jedná? Zakázali jsme propagaci sebevražd, drog a pedofilie. Co je na tom špatného?“ ptal se řečnicky Putin. Na dotaz po stíhání homosexuality namítl, že v Rusku tuto sexuální orientaci nikdo nestíhá. „My jsme nezavedli žádnou trestní odpovědnost, jen jsme zakázali propagaci mezi mládeží. Přitom v USA je v některých státech homosexualita přímo zakazovaná,“ zdůraznil ruský prezident.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
