Dlouhé roky si prý myslel, že česká politika se rozhoduje v Praze, ale po nástupu Miloše Zemana zjistil, že je to jinak. „V Praze se nerozhoduje vůbec nic. Sedí tady sice politici, ale masa lidí žije mimo tento pražský konglomerát. Pražané mohou být konzervativní nebo liberální, jak chtějí, ale když v moravské hospodě řeknou, že Miloš vykládá nejlepší vtipy, tak vykládá nejlepší vtipy,“ vysvětluje. Sám prý psal o Zemanovi kriticky, ale pak si uvědomil, že jej kritizoval z „pražské perspektivy“. Teď zjišťuje, že mu část reality chyběla a snaží se ji dohánět.
Připouští, že povědomí Němců o české zemi je obecně zoufalé – s výjimkou článků o Karlu Gottovi. Ale nejsme na tom prý o nic hůře než ostatní malé sousední země. Například slovenské volby německé redaktory nezajímaly vůbec. Nezapomene prý, jak mu jeden významný redaktor do telefonu tvrdil: „Praha? To už je přece Balkán, ne?“
Na druhou stranu ale v poslední době žasne, jak je v českých médiích prezentováno Německo. Zejména o Angele Merkelové se prý často píše zcela překrouceně. „Když například v rozhovoru pro ARD říká: ‚Řecko se utápí v uprchlících, to není moje Evropa‘, tak tím míní, že to je něco, s čím se nehodlá smířit, že to neodpovídá jejím představám, hodnotám, které zastupuje. Tady pak čtu komentář, ve kterém se píše, že to taky její Evropa není, ještě aby byla! Neboli okamžitě se to převede na domnělý nárok kancléřky vést Evropu, že si Merkel myslí, že je samovládkyní, že ona rozhoduje,“ uvádí. A má obavy, že k těmto dezinterpretacím dochází zcela záměrně.
Sám má velký problém s Milošem Zemanem, kterého vidí spíše na novinové stránce kuriozit. „Měl jsem radost, když Zeman vyvěsil na Hradě vlajku Evropské unie. To bylo ale všechno, co zatím rozumného udělal. Jsem do jisté míry otřesen, jakým způsobem se vyjadřuje, jakým způsobem se chová,“ říká. Ovšem podobné trendy vidí i v dalších zemích Visegrádské skupiny. Zejména v Polsku, částečně i v Maďarsku. A nejpříšernější je podle něj slovenský premiér Fico.
V Německu podle něj podpora kancléřky Merkelové zůstává, a proto se musí smát českým komentářům, které ji již pohřbívají.
Schmidt nabídl i zajímavé srovnání České republiky se zeměmi bývalé NDR, kde jsou v současnosti největší problémy. A německý novinář si myslí, že u nás jsme transformaci zvládli mnohem lépe nežli u sousedů. Ti prý měli dlouhou dobu pocit, že se o ně postarají „staré“ německé země a nemusí se tak moc snažit.
„Mnoho let jsem pendloval mezi Prahou a například Drážďanami... v těch prvních letech po roce 1989. A viděl jsem, jak tady v Česku lidé rychle pochopili, že žádní ‚západní Češi‘ nepřijdou, peníze od velkého brášky nebudou. Takže co Češi udělali? Vzpomněli si, jak to tady vypadalo mezi válkami, vytáhli Homo Economicus a začali něco dělat. Pracovat v sobotu, v neděli bylo úplně normální. Pokud by se objevil nějaký odborář s tím, že je víkend, že se nesmí pracovat, tak by ho poslali někam,“ vzpomíná. V bývalé NDR se prý místo toho raději volalo na spolkového kancléře Kohla: „Helmute, dej nám banány.“ Výsledkem prý byla rozmazlenost, kdy si mysleli, že mohou „žít jako za Kohla, ale pracovat jako za Honeckera“. A když přišlo zklamání, využili toho pravicoví populisté. Právě v tom lze prý hledat hlavní příčinu úspěchu Alternativy pro Německo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
