Původně mělo NATO chránit členské země před útokem ze strany Sovětského svazu. Od té doby se však NATO hodně proměnilo a k této proměně přispělo i přijetí Česka. „Fakt, že před 20 lety do NATO vstoupily Česká republika, Polsko a Maďarsko, NATO značně posílil. ... Spojili jsme se a teď jsme svědky posilování demokracie. Čeká republika a další nové členské země jsou pro NATO hodně důležité. Jejich příchod NATO stabilizoval a zároveň posílil demokracii v Evropě,“ poznamenal host.
Dokdy bude trvat Evropská unie?Anketa
Čeští vojáci působí v Pobaltí, kde pomáhají chránit vzdušný prostor. Kromě toho čeští vojáci cvičí irácké vojáky a své síly nasazují také v Afghánistánu, kde bohužel umřelo několik českých vojáků. Česko prý Alianci přispívá mnoha způsoby a Stoltenberg si toho podle vlastních slov velmi cení.
A co bylo a je i nadále hlavním smyslem NATO? „Tím nejdůležitějším bylo, že jsme byli schopní udržet mír,“ zdůraznil host s tím, že NATO posiluje svou obranyschopnost, tak aby ostatní aktéry odradilo od rozpoutání války proti Alianci. A to se daří. Jednoduše řečeno, podařilo se zabránit vypuknutí třetí světové války. Mezi lety 1949 až 1989 se Alianci také dařilo bránit rozšiřování komunistické tyranie, které padlo za oběť i Československo.
Dnes se musejí členové NATO postavit mezinárodnímu terorismu, přičemž operace v Iráku a v Afghánistánu ukázaly, že je více třeba dbát na výcvik místních jednotek. Prozatím nepodalo žádné rozhodnutí o odchodu z Afghánistánu. NATO je prý v Afghánistánu proto, aby se podařilo najít nějaké mírové řešení tamního konfliktu. Tálibán musí vědět, že vládu v Kábulu prostě neporazí. Hnutí si proto bude muset sednout s dalšími stranami k jednacímu stolu a jednat. „Tálibán musí pochopit, že my budeme dál podporovat Afghánce, dokud neuvidíme nějaké mírové řešení,“ uvedl Stoltenberg.
Válka v Afghánistánu trvá již více než 17 let a je třeba najít nějaké politické řešení celé situace.
Pár slov Stoltenberg pronesl i na konto operací NATO na Balkáně.
„Co se týče Balkánu, nesmíme zapomínat, že NATO pomohlo zabránit dvěma válkám na Balkáně. Nejprve válku s masakrem ve Srebrenici a poté masakr civilních obyvatel v Kosovu. Diplomatická jednání tehdy selhala. A proto jsme tam šli,“ zdůraznil Stoltenberg.
Část svého dětství prožil přímo na Balkáně, protože jeho otec býval norským diplomatem v bývalé Jugoslávii a dodnes má v tomto regionu přátele, takže rozhodnout o bombardování Bělehradu nebylo nijak snadné, ale podle Stoltenberga bylo toto rozhodnutí třeba učinit v zájmu záchrany životů obyvatel Kosova, byť je mu prý velmi líto všech lidských obětí, i obětí na srbské straně.
„Během bombardování si vybavuji, že jsem mluvil se svými přáteli v Bělehradě a v Srbsku, abych měl informace přímo z místa. Nebylo to jednoduché, ale musíme mít na paměti, že cílem operace NATO byla ochrana životů civilistů,“ uvedl.
Stoltenberg se domnívá, že se NATO dnes musí vyrovnat především s nejistotou. Nepochybně přijdou různá překvapení, na která bude třeba reagovat. A Aliance na tato překvapení připravena je. Provedla reformu velitelské struktury, je schopna jednotky rychleji přesouvat přes Atlantik a Aliance jako celek je tak schopna reagovat.
Jednu z nejistot představuje pro spojence v NATO i chování Ruska, které rozmísťuje v Evropě nové rakety s jadernými hlavicemi, u nichž existuje jen malý prostor na reakci, pokud budou odpáleny. „V Evropě nejsou žádné nové rakety spojenců, zatímco na ruské straně je stále více střel schopných nést jaderné rakety,“ řekl host s poukazem na smlouvu o likvidaci raket krátkého a středního doletu. Už administrativa Baracka Obamy důrazně upozornila Moskvu, aby tuto smlouvu začala opět dodržovat, ale nestalo se tak.
„Musíme proto apelovat na Rusko, aby se vrátilo k dodržování této smlouvy, a zkoušet to až do srpna, kdy lze tuto smlouvu zachránit. Zároveň ale nesmíme být naivní a musíme se připravit na přítomnost více ruských jaderných raket v Evropě,“ uvedl Stoltenberg s tím, že Aliance jako celek bude na takovou situaci adekvátně reagovat. Nemusí do Evropy přivést nové vlastní pozemní rakety, ale reagovat prý jistě bude.
Psali jsme:
autor: mp
