Kontroloři přišli do národního parku kvůli zkoumání dotačních toků, ale zarazil je i způsob takovéhoto utrácení. Navíc k některým školením nenašli záznamy, kde by bylo evidováno, kdo a proč vůbec školením prošel. Na závěr celého kurzu pak absolventi nedostali ani žádný certifikát, není tedy ani možné zjistit, jaké dovednosti si účastníci kurzu osvojili.
Zákon, který říká, že příspěvkové organizace musí hospodařit šetrně a utrácet jen za to, co je nezbytně nutné, byl pro "vedení Šumavy" asi jen nepodstatným detailem. Ředitel národního parku František Krejčí se však brání tím, že zaměstnanci šumavského parku se potřebují zdokonalit v oblasti komunikace s lidmi. Proto na kurzy chodili i všichni vedoucí.
„Mívají problém v komunikaci s veřejností-třeba se starosty. Nemáme personální odbor, který by se o tohle staral, tak jsme si najali externí služby," řekl Hospodářským novinám Krejčí. Na otázku, jak vlastně školení zaměstnanců vypadalo, ale hovoří neurčitě. Prý šlo o semináře a tréninky, kde si manažeři zkoušeli situace, v nichž se mohou v práci ocitnout.
Kritiku za hospodaření si Národní park Šumava vyslechl i od samotných politiků. „Že z národního parku utíkají peníze, to říkám už dlouho," řekl Hospodářským novinám senátor Tomáš Jirsa (ODS). Ředitel Krejčí ale své kroky nadále hájí. „Kontroloři jsou v tomhle hrozně konzervativní," namítá.
60 tisíc měsíčně
Ředitel národního parku František Krejčí si školení svých lidí objednal u karlovarského psychologa Miloslava Hrubého, který nabízí vylepšování podnikatelských a manažerských dovedností. Smlouvu s ním ředitel podepsal koncem roku 2008 a hned si u něj objednal služby za 156 tisíc. Loni už to bylo 707 tisíc, tedy skoro 60 tisíc měsíčně.
Kontroloři tato zjištění shrnují slovy: „Vzhledem k tomu, že rozsah služeb od této firmy není malý, je použití těchto veřejných prostředků z hlediska hospodárnosti diskutabilní."
Dále čtetě:
ANO
NE
