Na Albertově byla naplněna skutková podstata trestného činu, přednášel europoslanec. Nato vykřikl muž z publika: Mně se Zemanův projev líbil. Předejte mě policii, tady jsem!

21. 11. 2015 10:25

REPORTÁŽ Na besedu o problematice migrační krize, kterou uspořádala KDU-ČSL v Plzni, dorazil místo ministra kultury Daniela Hermana, zaneprázdněného vládními povinnostmi, europoslanec Pavel Svoboda. Přítomen byl rovněž Jiří Lodr, ředitel Diecézní charity Plzeň. V malém divadélku v centru krajské metropole se sešlo kolem 30 lidí, zhruba polovinu tvořili příznivci, členové či funkcionáři strany.

Na Albertově byla naplněna skutková podstata trestného činu, přednášel europoslanec. Nato vykřikl muž z publika: Mně se Zemanův projev líbil. Předejte mě policii, tady jsem!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Pavel Svoboda

Jak bylo organizátory na začátku setkání upozorněno, Pavel Svoboda učí evropské právo již dvacet let na Univerzitě Karlově, má diplomatickou minulost, je bývalým předsedou legislativní rady vlády, bývalým náměstkem ministra zahraničí a v současné době nejvýše postaveným Čechem v Evropském parlamentu – řídí jeho právní výbor.

(Ne)činná EU

„Migrace a terorismus jsou hlavními tématy, ale paralelně s nimi řeší Unie kromě běžné legislativy ještě dvě další, a to je energetická unie, tedy energetická závislost na ruském plynu a ropě, a pak dalším velkým tématem je britské referendum o setrvání v EU,“ ujal se slova Svoboda.

„Slýcháme, že Unie je nečinná, pokud jde o migraci. Jako první upozornění bych chtěl zdůraznit to, že problém EU a těchto krizových situací je v tom, že ona nemá dostatečné pravomoci na to, aby mohla den ze dne zasahovat. To je způsobeno tím, že funguje na principu takzvaného sdílení svěřených pravomocí. To znamená, že má jen ty pravomoci, které jí členské státy výslovně daly. A když je nemá, nemůže konat a konají členské státy. Toto je zrovna případ azylové a migrační politiky. Po dvacet let byly jednotlivé státy v čele s Německem přesvědčeny, že tyto otázky mají být v pravomoci členských států. Když se podíváme na azylové řízení, tak máme dublinské nařízení, které říká, že ten stát, který má vyřídit azylovou žádost, je ten, kde poprvé překročí migrant vnější hranici schengenského prostoru. Další věci už závisejí na jednotlivých členských státech, takže je poněkud nespravedlivé, když se říká, že Unie nekoná. Obávám se, že někdy se to podává tak, že Unie je slabá a nezvládá danou situaci, a přitom jsou to odpovědnost a pravomoc členských států. Tato nevyváženost mezi potřebami a pravomocemi dokumentuje to, že Unie je politický trpaslík a ekonomický obr. Má velké pravomoci, pokud jde o obchodní otázky, ale když dojde na velké politické otázky, jako jsou migrace nebo zahraniční politika či společná obrana, zatím nedostala od členských států pravomoci, aby mohla bezprostředně konat,“ omlouval údajnou nečinnost EU europoslanec.

Větší pomoc než v NATO?

„Oplotit se každý ve svém členském státě nebude nejen efektivní, ale bude to i dražší, avšak hlavně to nebude účinné,“ prohlásil dále Svoboda. „Zajímavým podnětem je, že Francie poprvé aktivovala článek 42 odstavec 7 Smlouvy o EU. Článek 5 Washingtonské smlouvy, to je zase spojenecký závazek při napadení některého ze členů NATO, co se má stát. Zajímavé je srovnání intenzity tohoto závazku. Žijeme v přesvědčení, že když někdo ze členů NATO bude napaden, zvednou se armády a vyřeší ten problém. Tak tuto představu bych poněkud relativizoval. Tento článek totiž říká, že každý stát neprodleně podnikne sám a v součinnosti s ostatními takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. Kdežto ve Smlouvě o EU se říká, že v takové situaci napadenému státu poskytnou ostatní pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci. To je daleko větší závazek než ve smlouvě o NATO.“

Podle Pavla Svobody jsou migrace a terorismus propojeny jen okrajově. Množství uprchlíků, které Evropu zaskočilo, vzbuzuje oprávněnou obavu a není na místě bagatelizovat strach, který mají občané ČR, protože dost často je podle jeho názoru reakce lidu reakcí dobrou. "Je však ale také třeba podívat se na to, zda náhodou s našimi obavami někdo nemanipuluje a neposiluje to směrem, kterým nás chce spíše uvést do zmatku, než aby nás postavil do latě a umožnil nám s chladnou hlavou řešit problémy,“ pokračoval ve svém více než půlhodinovém monologu Svoboda. „To, že se nám migrační vlna zatím vyhýbá, nám dává čas se připravit a zvážit možnosti. Důvody, proč přišli uprchlíci do Evropy, jsou nejméně čtyři. Jsou to válečný konflikt, chudoba bez perspektivy, pašeráctví a propaganda s tím spojená a pak nedostatek vody. V poslední době se členské státy EU po prvním šoku konečně probouzejí a řeší příčiny.“

Hanobení na Albertově a šaríja v Londýně

Podle europoslance Pavla Svobody je tedy zapotřebí rázného vymáhání práva. „Vůči některým menšinám jsme v rámci multikulturalismu byli shovívaví. V první řadě uplatňovat právo sami proti sobě a pak to uplatňovat na jiné. Sami na sebe, tím narážím na události 17. listopadu na Albertově, kdy po mém soudu byla naplněna skutková podstata trestného činu hanobení. Musíme se naučit tato pravidla aplikovat i na ty, kteří sem přicházejí. Právo šaría v Evropě nemá místo a budoucnost. Není možné, aby proběhla v Londýně demonstrace muslimů s transparenty Smrt nevěřícím. A u toho asistují britští policisté. To by nemělo nastat ani jednou. Nesmíme zapomínat ani na evropské kulturní hodnoty. Víme, že na Blízkém východě vztah ke kulturnímu dědictví není jako u nás, že památky nejsou památkově chráněny a občas jsou odstřelovány dynamitem.“

Nehandlovat: Ukrajina za Sýrii

„Musíme také budovat základy společné evropské obrany. Doporučoval bych rovněž nezapomenout na Ukrajinu. Je tam nyní 1,5 milionu vnitřně vysídlených osob, které musely opustit v důsledku vojenského konfliktu své domovy a potloukají se po území Ukrajiny. Kdyby tam ten konflikt měl eskalovat, přijde další migrační vlna, tentokrát z východu,“ upozornil Svoboda, a přidal se tak k názoru europoslance Jaromíra Štětiny, který v nedávné době rovněž varoval před migranty, tentokrát z východu našeho kontinentu.

Řešení syrského konfliktu nesmí být podle europoslance handlem za Ukrajinu, že se o ni přestaneme zajímat.

Krátce se pak věnoval ochraně osobních údajů. Evropská levice prý bránila rozšíření pravomocí v nakládání s osobními údaji, přestože výměna dat třeba mezi zpravodajskými službami je čím dál tím více nezbytnější. Překvapil pak přítomné informací, že italský zákon neumožňuje odebírat otisky prstů.

Mizející azylanti

Pavel Svoboda se věnoval i azylovému řízení: „Jde o to, abychom měli efektivní návratovou politiku. Zvláště Česká republika špatně vrací ty, kteří neuspěli v azylovém řízení. Podle ženevské dohody o uprchlících se musí uprchlík v první bezpečné zemi sám přihlásit úřadům, zaregistrovat se a požádat o mezinárodní ochranu. Teprve potom začne probíhat azylové řízení, na jehož konci buďto žadatel uspěje, nebo ne – a neuspěje-li, má být vrácen do země, odkud přišel. Podle statistik Frontexu je průměr úspěšnosti návratové politiky 40 procent. Tedy v průměru 60 procent neúspěšných žadatelů o azyl se někde vypaří. Česká republika je na posledním z 28 států – máme pouhých 13 procent úspěšnosti a udělujeme sedmi procentům žadatelů azyl. Takže 80 procent se někam vypaří, což je velmi neuspokojivý stav. Když jedné africké zemi nabídneme v průměru jednu nebo dvě miliardy eur jakoby odměny za to, že budou přijímat své lidi zpět, patrně to pro ně nebude dostatečně atraktivní nabídka.“

Nejsou evropské děti – zachrání situaci lůna muslimských žen?

„Další velký problém, o kterém se decentně mlčí, je demografie. V EU máme 1,2 dítěte na ženu. Podle sociologů Evropa rapidně vymírá a k prosté reprodukci je zapotřebí 2,21 dítěte na ženu. Někdy je slyšet hlas, že migrace nám pomůže alespoň úbytek pracovní síly v některých oblastech vyřešit, ovšem naprostá většina odborných studií říká pravý opak. A už vůbec se nebavíme o kulturních a právních hodnotách, které tvoří podstatu a ideový základ naší západní evropské civilizace. Jinak migrační vlna bude akcelerátorem změny civilizace. V muslimských zemích jsou si toho dobře vědomi, odtamtud můžete slyšet strategii, že Evropu nelze dobít ani vojensky, ani ekonomicky, ale jen skrze lůna muslimských žen.“

Zlaté časy ruských dezinformátorů

Mediální specialistka, poradkyně europoslance Alvarová, upozornila na velmi intenzivní zápas o mozky lidí, který „… osciluje mezi dvěma hranicemi, což je bezvýhradná politická korektnost, kterou prezentují extrémně liberální kruhy, a druhá, již můžeme natvrdo pojmenovat ruská propaganda, a ta je zacílena na to k smrti vyděsit obyčejné lidi a zbavit je zdravého uvažování. Na internetu musíme velmi opatrně každou informaci zvažovat.“ K tomu se Svoboda připojil se slovy: „EU musela zřídit určitou antidezinformační jednotku, složenou z novinářů z různých členských států, jejíž cílem je napravovat dezinformace, které jsou šířeny – jde u nás o 42 různých webů.“

„Pro osoby, které prchají před válkou, je časově omezena doplňková ochrana a závisí výhradně na legislativách jednotlivých států,“ uzavřel své expozé Svoboda. „ A to už není spojeno s právem na slučování rodin. Válečný konflikt prostě jednoho dne skončí, zatímco u skutečných uprchlíků, kteří jsou pronásledováni za svůj názor, se má za to, že režimy v těch zemích jsou poměrně stabilní, takže pobyt azylanta v hostující zemi je poměrně dlouhodobou, ne-li stabilní záležitostí.“

Kdo je vlastně uprchlíkem

Prvním dotazem z pléna bylo – co s tím, že příchozí migranti nemají doklady. „To je taktika. Oni vědí, že se mají nahlásit v první bezpečné zemi, a nedělají to, protože by to azylové řízení pro ně bylo zahájeno v první bezpečné zemi, a proto se této povinnosti vyhýbají. Je otázka, když se této povinnosti vyhnou, zda je pak můžeme považovat i nadále za uprchlíky. Ženevská úmluva nepočítá s tím, že by uprchlík měl právo vybírat si zemi, ve které bude probíhat azylové řízení. Takže to můžeme vykládat i v jejich neprospěch, když nesplní tuto povinnost, stávají se ekonomickými migranty. V jejich prospěch lze říci, že jednoho dne někam dojdou a tam se pak registrují. Ale to není to, co bychom měli tolerovat.“

Nahlašte mě, zatkněte mě!

Starší muž pak reagoval na slova europoslance o událostech na Albertově. Líbil se mu prý projev prezidenta Miloše Zemana, „... a to má být trestný čin? Tady mě máte, hned mě můžete nahlásit policistům!“ Svoboda na to reagoval slovy, že „... problém je vyřešen tak, že tento právní názor zastává ministr spravedlnosti a pak se to nedá vztahovat na osobu prezidenta, který je beztrestný, a i kdyby to chtěl někdo vztáhnout na pana prezidenta, je bez šancí.“

Kdo destabilizuje Evropu, ale jehož hrubé vojenské síly jest záhodno

Odpověď na otázku o úloze Ruska v Sýrii byla následující: „Rusko není jen součástí řešení, ale i součástí problému. Podporuje Asadův režim, který má na svědomí 4,5 milionu zmasakrovaných lidí, a když jej bude dále podporovat, dojde k prodlužování konfliktu, a tím přispívá k větší migraci, což destabilizuje Evropu, a to Rusku vyhovuje. Rusko nechce mít silnou EU, vyhovovalo by mu, kdyby jednotlivé státy byly oddělené a nespolupracovaly spolu,“ konstatoval Svoboda.

Rusko, které jednotlivé osobní případy ve válečném konfliktu nezajímají, například kauzy na Ukrajině, bude prý ale v Sýrii při pozemní operaci vítáno – tam jeho hrubá síla bude potřeba.

Organizovat je nutné i dobrovolníky

Další dotaz zněl: Proč na Lesbosu pomáhají hlavně dobrovolníci? Na to odpověděl ředitel plzeňské diecézní charity následovně: „Mám zkušenosti s velkými skupinami dobrovolníků, kde byli i úředníci. Dobrovolník si vezme dovolenou a může jet s námi. Podstatné je, že odjíždějí organizovaně a že jsou pojištěni. A mají přesně s sebou ty věci, které jsou třeba pro to dané území. Na migrační vlnu v 90. letech z Balkánu jsme byli poměrně připraveni, bylo tu velké množství kasáren, a to se po několika letech změnilo. Armáda přišla o mnoho těchto nemovitostí a policie nyní hledá, jak vytvořit dobrá centra pro kvalitní pomoc. Pokud je pomoc neorganizovaná, může dojít i k poškození zdraví lidí.“

Vzorem Iberský poloostrov

„Proč Unie nedává v Turecku a Africe vědět, že je plná a nechce migranty?“ Na tento dotaz odpověděl europoslanec Pavel Svoboda následovně: „Nejlepším způsobem, jak odrazovat ty, kteří chtějí zneužívat migrační vlnu, je efektivní návratová politika. Španělsko s tím má bohaté zkušenosti z roku 2008. A i nyní je relativně respektovanou zemí, kdy se migrační toky snaží Španělsku vyhýbat.

Mladá dívka poté položila poslední otázku: „Jak je možné, že když začala islámská krize, nevěnovala se tomu velká pozornost a až nyní po Paříži ano. Dalo se tomu předejít?“

„Vím, že někteří lidé věděli,“ řekl poněkud mnohoznačně a tajuplně Svoboda. „To, že se na to nereagovalo, je jejich odpovědnost. Mohou tedy za to ti, kteří věděli a byli informováni.

Křesťané se chtějí vrátit. Mládež prchá před rukováním

„Křesťané v Sýrii si velmi váží svých kořenů, oni nechtějí opustit toto území a jejich drtivá část se nachází ve vedlejších státech a chtějí se navrátit kvůli obnově země,“ doplnil Lodr. „Je známo, že mladí lidé utíkají, protože brání svůj život, obávají se, že by narukovali, a je známo, jak velmi krátce by vydrželi živí a zdraví.“

„Když evropská integrace vytrvá, mír na našem území bude existovat dál,“ prohlásil na samotný závěr setkání Pavel Svoboda.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kalousek ohromil studenty: Není pravda, že prioritami EU jsou migrační krize a bezpečnost občanů!

10:00 Kalousek ohromil studenty: Není pravda, že prioritami EU jsou migrační krize a bezpečnost občanů!

REPORTÁŽ "Nyní stojíme na křižovatce, kdy se rozhodujeme o tom, jestli tady zůstane plnohodnotná lib…