Senátor Libor Michálek, který k tématu přišel jako první pohovořit do Událostí, komentářů ČT, řekl, že si myslí, že prezidentovo chování by mohlo být považováno za hulvátské, ale podle něj jde o něco víc. „Pan prezident se rozhodl zkoušet, co mu společnost dovolí,“ myslí si. Je prý pozitivní, že se nejen politici, ale i veřejnost ozývají a jeho počin odsuzují.
Právě senátor Michálek již před rokem upozornil, že není vhodné, když prezident nemá žádnou odpovědnost. To si stále myslí, neboť jiní úředníci podle něj odpovědnost cítit musí a mohou být odvoláni. U prezidenta je taková možnost jen u ústavní žaloby pro vlastizradu, což je až krajní případ chování. Michálek má pocit, že vůči prezidentovi by právo mělo být striktnější.
Předložil i konstrukci, podle které by prezident měl fungovat v běžném právním principu „kdo jmenuje, má právo odvolat“. Prezident je volen lidem, který by tak měl právo jej rovněž referendem odvolat. To by však podle něj bylo ještě nepraktičtější.
Je to případ demence prezidenta Svobody
Právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK poté vysvětlil, že u nás existuje koncept právní odpovědnosti. Při něm prezident nemůže být odvolán jen proto, že se někomu znelíbil, jako je tomu například u vlády. Koncept odvolání referendem by podle něj byl projevem této politické odpovědnosti.
Současný systém je podle něj nepraktický tím, že k ústavní žalobě na prezidenta je třeba tří pětin obou komor, což je prakticky nedosažitelné. „Přímo volený prezident, pokud není úplný politický diletant, si tu blokační menšinu alespoň v jedné komoře dokáže zajistit,“ připomněl.
Právník ale upozornil, že existuje i možnost zbavit úřadujícího prezidenta, pokud ztratí způsobilost k výkonu funkce, prezidenských pravomocí. V tom případě sice zůstane prezidentem, ale nebude moci nic dělat. „Je to institut z doby demence prezidenta Svobody,“ připomněl Kysela. Prezident podle něj může být v kómatu, nebo být nepříčetný. V tom případě poslanci posoudí, zda je ještě způsobilý rozhodovat, a pokud prezident s jejich rozhodnutím nebude souhlasit, může se obrátit na Ústavní soud.
Prezident je destruktivní
Před rozšířením možností sesadit prezidenta pak varoval komentátor Miroslav Korecký. „Nebylo by dobré tady vytahovat další klacek, který by mohl ještě více destabilizovat politický systém,“ varoval.
Jeho kolega Jindřich Šídlo upozornil, že zde se nebavíme o Miloši Zemanovi a jednom jeho rozhovoru, ale o obecném principu, který by se týkal i všech dalších prezidentů.
ZDE najdete vše k výživnému a aktuálnímu tématu Zemanových vulgárních výroků.
Sám Šídlo, který dlouhé roky propagoval přímou volbu prezidenta, se ovšem ohradil proti tomu, aby z těchto důsledků byla viněna přímá volba. „Vzpomeňme si na tu poslední volbu na Pražském hradě v roce 2008,“ varoval.
Korecký o tomtéž napsal, že to byl největší ústavní zločin od zavedení krajů. Podle něj tento institut obrátil naruby celý ústavní systém, když prezidentovi, který nemá příliš aktivních pravomocí, ale spíše pravomoci destruktivní, dal velkou legitimitu. Prezident Miloš Zeman podle něj v praxi ukázal, co to znamená. „Měli jsme tehdy více poslouchat ústavní právníky,“ myslí si.
„Miloši Zemanovi vždy vyhovovala rozdělená společnost,“ poznamenal Šídlo. Pak připomněl, že posměšný termín „pražská kavárna“ poprvé slyšel od Petra Nečase a velmi ho prý pobavilo, kde prezident hledá inspiraci. Pak připomněl, že prezident v praktické politice pohořel s Rusnokovou vládou, s SPOZ i s obstrukcemi proti Sobotkově vládě. „A on už to pochopil,“ myslí si.
Korecký poznamenal, že prezident je králem politiky, když je politická scéna roztříštěná nebo nestabilní. Nyní, když silná vláda sedí pevně v sedle, je podle něj prezident na vedlejší koleji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
