Šestnáctiletý David Uzu, jehož otec pochází z Nigérie, se stal před několika dny terčem rasově motivovaného útoku. Když nastupoval do metra na zastávce Majdan Nezaležnosti, obklopila jej skupina dvaceti až třiceti skinheadů a začala jej urážet kvůli jeho barvě pleti. Nakonec jej také fyzicky napadli. Jak uvádí Kyiv Post, útok na Uzua není na Ukrajině zdaleka ojedinělou záležitostí. Přesto policie eviduje rasově motivovaných útoků jen nepatrné množství. Nevládní organizace však tvrdí, že situace je v reálu mnohem horší. Ostatně také Evropská komise proti rasismu a netoleranci kritizuje ukrajinskou policii za to, že násilné rasové útoky neeviduje dostatečně pečlivě.
Uzua útočníci následovali do vagonu. Během jízdy jej uráželi, ale okolo stojící spolucestující dělali jakoby nic. Dle svých slov Uzu doufal, že když vystoupí na dřívější zastávce, svých pronásledovatelů se zbaví. Bohužel asi deset z nich se rozhodlo vystoupit s ním. Na nástupišti pokračovali ve verbálních útocích a jeden z nich nakonec Uzua udeřil do tváře. Až teprve poté zasáhli další cestující postávající do té doby netečně opodál. Napadený se snažil případ ohlásit v místní policejní stanici, ale překvapivě tam žádného policistu nezastihl. Ohlásil tedy vše telefonicky poté, co se vrátil domů.
Společně se svojí matkou Galinou se následně vrátil zpět na místo činu, ale zaměstnanci metra jim sdělili, že žádná z bezpečnostních kamer incident nezachytila. Ani policisté se případu nijak zvlášť nevěnovali. Z místa odešli matka a syn notně frustrováni. „Milujeme Ukrajinu, protože to je naše země. Jsme ukrajinskými občany a něco takového je ostudou pro celou Ukrajinu, že se tu něco takového může stát,“ cituje Kyiv Post Uzuovu matku Galinu. Jurij Kamara z Afrického výboru na Ukrajině konstatuje, že policejní statistiky vztahující se k rasově motivovaným činům nemusí přesně odrážet reálnou situaci. „Hlavní problém je v tom, že je často velmi složité určit, jaké napadení spadá do kolonky násilného rasového útoku.“
Ucelenější přehled tak dle ukrajinského deníku nabízí spíš síť nevládních organizací Iniciativa rozlišnosti a mezinárodní organizace, jako je např. agentura pro uprchlíky působící v rámci OSN. Dle jejich záznamů došlo v letech 2013 a 2014 k osmnácti útokům s rasovým podtextem. V letošním roce bylo prozatím zaznamenáno na Ukrajině jedenáct rasových útoků, jejichž oběti pocházejí nejčastěji z Afriky nebo Blízkého východu. „Přesto se situace postupně zlepšuje. Například před osmi lety se podle Národní monitorovací skupiny pro práva menšin uskutečnilo 88 trestných činů s rasovým podtextem a šest z těchto obětí bylo přímo zavražděno.
Jak ovšem tvrdí Jurij Kamara, rasová diskriminace a předsudky představují pro současnou Ukrajinu stále značný problém. Je prý složité o těchto věcech otevřeně hovořit, protože vláda v Kyjevě se obává, že by toho pro své propagandistické účely využila Moskva a mohla by tak nadále pokračovat ve svém tvrzení, že na Ukrajině se šíří fašismus. „Kořeny ukrajinské xenofobie však leží v dobách Sovětského svazu. Ukrajinská společnost byla uzavřená a lidé neměli stejné možnosti jako třeba Francouzi nebo Britové, aby se mohli setkávat s odlišnými kulturami. Zároveň musím zdůraznit, že Ukrajina je země s multietnickou společností. Nikomu tady nevadí moje barva pleti či barva pleti mých dětí. Záleží především na kultuře. Ukrajina se stává etnicky různorodou zemí.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
