Na letišti v pražských Kbelích přistál evakuační letoun z Kábulu s 87 pasažéry

18.08.2021 6:30

Na pražském letišti v Kbelích přistál v úterý po 22:30 druhý evakuační letoun z Kábulu. ČTK to zjistila na místě. Přivezl 87 pasažérů. Jsou mezi nimi Češi, Afghánci i dva Poláci. Evakuační speciál odletěl z Kábulu v úterý odpoledne.

Na letišti v pražských Kbelích přistál evakuační letoun z Kábulu s 87 pasažéry
Foto: AČR
Popisek: Vojenská vozidla v Afghánistánu

Na palubě byli podle ministrů obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) i velvyslanec Jiří Baloun, vojáci a místní spolupracovníci s rodinami. Letadlo mělo na cestě do Prahy mezipřistání v ázerbájdžánském Baku kvůli tankování paliva. O dalším postupu včetně možného nasazení třetího letu bude ve středu jednat krizový štáb ministerstva zahraničí, a to i na základě bezpečnostní situace na kábulském letišti. Krizový štáb bude jednat i o osudu evakuovaných Afghánců.

„Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí," uvedl ministr obrany. Českým diplomatům a vojákům poděkoval i ministr zahraničí. Z Afghánistánu tak již byli evakuováni všichni čeští zaměstnanci diplomatického zastoupení České republiky. Letadlo vezlo podle Kulhánka i malé děti. Čechů bylo podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 16 a na palubě byli i dva Poláci.

Kulhánek po přistání v tiskové zprávě poděkoval pracovníkům krizového štábu „za nebývale intenzivní" práci, poděkoval také armádě a bezpečnostním složkám v Kábulu. „Po všech náročných jednáních krizového štábu se mi ohromně ulevilo, když letadlo konečně vzlétlo," poznamenal Kulhánek. „Kvůli přítomnosti Tálibánu na letišti bylo opravdu nadmíru komplikované dostat všechny vytipované na letiště a také na palubu letadla," dodal. Podmínky v Kábulu označil za extrémně vyhrocené. Podotkl, že podle původních předpokladů měl být čas na evakuaci do konce září, v sobotu odhady mluvily o konci srpna a nakonec Tálibán obsadil Kábul v pondělí. „Nikdo na takový vývoj nebyl připraven. Krizový štáb od víkendu zasedal téměř nepřetržitě a naši vojáci odvedli neskutečnou práci, za kterou zaslouží velké uznání," dodal.

Babiš Rádiu Z také řekl, že o integraci evakuovaných Afghánců chce mluvit, až se rozhodnou, zda chtějí zůstat v ČR. Armáda uvedla, že afghánským tlumočníkům nepomáhá jenom s evakuací. „V Česku pro ně zajišťujeme ubytování, stravování, zdravotní péči a psychologickou podporu," napsala na Twitteru.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) novinářům v Brně řekl, že evakuované Afghánce čeká deset dnů karantény. „Během té doby budeme řešit jejich povolení k pobytu," uvedl. Následovat budou individuální rozhovory s evakuovanými o jejich budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, řekl. Podle Babiše je možné, že zvolí cestu za rodinami, které mají ve Francii či jinde v Evropě. Afghánci podle premiéra získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě. Kde, nechtěl stejně jako Hamáček upřesnit.

Bližší okolnosti evakuace by měly být zodpovězeny na čtvrteční tiskové konferenci, které by se měl zúčastnit i velvyslanec Baloun, Kulhánek a Babiš, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová.

V Česku už v pondělí přistál první stroj, který přivezl 46 lidí. Dohromady tak podle Hamáčka Česko poskytne pomoc zhruba stovce afghánských pomocníků české ambasády a armády včetně jejich rodinných příslušníků.

Davidová ČTK už dříve řekla, že všichni, kteří mají být evakuováni, jsou zdravotně v pořádku a nejsou zraněni.

Česká republika, stejně jako další členské země protitálibánské koalice, se z Kábulu snaží evakuovat své zaměstnance i místní spolupracovníky. Svou snahu zrychlily poté, co se Tálibán zmocnil i Kábulu.

Čeští vojáci v Afghánistánu působili od roku 2002, od té doby se jich v zemi vystřídalo 11 500, někteří z nich opakovaně. Do misí byla zapojena řada jednotek včetně zdravotníků, příslušníků pozemních jednotek i vzdušných sil nebo logistiky. Do země byly vyslány i speciální síly. Podle expertů nasazení v Afghánistánu armádě výrazně pomohlo k rozvoji a přineslo neocenitelné zkušenosti. Nasazení nepřežilo 14 českých vojáků.

Podle údajů českého Ministerstva obrany výdaje na afghánské mise v letech 2002 až 2020 činily asi 20 miliard korun. V částce jsou zahrnuty náklady na platy zhruba 8,2 miliardy korun, provozní náklady zhruba 6,14 miliardy a zbrojní akvizice za 5,56 miliardy.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Pravda o zeleném šílenství pro ĆR

Pane Fialo, díky za vaši iniciativu, tak, aby se občané dozvěděli pravdu. Jen mě mrzí, že konference proběhne v poslanecké sněmovně , tyto opravdové odborníky bychom měli slyšet v diskusi bud ve veřejnoprávní české televizi, kterou si všichni platíme, nebo v jiné komerční televizi, ale obávám se, že...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Křiví, chromí a nemocní.“ Ukrajině dochází kvalitní „maso“. A horší věci

7:47 „Křiví, chromí a nemocní.“ Ukrajině dochází kvalitní „maso“. A horší věci

„Křiví, chromí a nemocní.“ Mezi takovými vojáky si prý ukrajinští velitelé musí vybírat, když chtějí…