Na to, co chtějí USA, už všichni kašlou, naznačil elitní novinář New York Times

11. 2. 2016 13:41

David E. Sanger, vrchní zpravodaj deníku The New York Times, se zabýval situací v Sýrii. Rusko totiž svou efektivní podporou režimu Bašára Asada neponechává nic náhodě a Spojeným státům tak velmi omezilo manévrovací prostor. Zdá se, že politické řešení konfliktu již nebude možné, protože ve chvíli, kdy syrská armáda se svými spojenci a za pomocí ruských náletů dobude Aleppo, již nebude s kým jednat.

Na to, co chtějí USA, už všichni kašlou, naznačil elitní novinář New York Times
Foto: Markéta Kutilová
Popisek: Snímky zachycují kurdské bojovníky na hranici s Islámským státem.

USA již dávno tvrdily, že pro konflikt v Sýrii nepřichází vojenské řešení v úvahu. Pouze politická dohoda mezi prezidentem Asadem a opozičními skupinami. Jenže doba pokročila, syrská armáda v současnosti obléhá za pomoci ruských letadel poslední baštu syrské opozice, město Aleppo, a jak se zdá, o politické řešení již nebude zájem, jelikož nebude s kým jednat.

Američtí představitelé se pomalu s touto skutečností smiřují. Jeden z nich dokonce uvedl, že možná nakonec existuje vojenské řešení celého konfliktu, avšak, jak podotkl, „ne naše“, ale ruského prezidenta Vladimira Putina.

Rusům se zkrátka podařilo naprosto změnit podobu celého konfliktu, který dlouhou dobu působil, že se dostal do slepé uličky. „Najednou má pan Asad a jeho spojenci spád a rebelové podporovaní USA jsou na útěku. Pokud dojde na jednání o příměří, nastane až ve chvíli, kdy bude Asad držet větší území a mít větší kontrolu než na začátku povstání v roce 2011.“

Rusům se úspěšně podařilo zrušit zásobovací stezky, kterými CIA dodávala rebelům zbraně, což potvrdili jak bývalí, tak i současní operativci. Ministr zahraničí USA John Kerry tak nemá příliš dobrou vyjednávací pozici, jelikož v regionu chybí přímé nasazení amerických jednotek.

Jeho kolegové mají obavy, že snahy o mírové politické řešení přišly vniveč, a to podle Sangera zřejmě donutí Kerryho a Obamu projednat plán B, tedy přímý vojenský zásah proti prezidentu Asadovi. „Ale to je přesně to, čemu se Obama snažil posledních pět let vyhnout, obzvlášť s přihlédnutím k tomu, že jakákoliv vojenská kampaň by musela být vedena necelistvou skupinou opozičních lídrů, kterým sám nedůvěřuje.“

A tak USA nezbývá než si přiznat, že zkrátka nebudou moci úplně zasahovat do budoucnosti Sýrie ani do boje proti Islámskému státu.

Celý text zde

Spojené státy se mezitím dostávají pod palbu kritiky ze strany vlastních spojenců, kteří jim vyčítají nedostatečnou angažovanost v táhlém konfliktu. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který oznámil svůj konec ve funkci, přidal ke svému proslovu pár kousavých slov jak na stranu Ruska a Íránu za jejich brutální metody v Sýrii, tak i na stranu USA, které podle něj nezasáhly do konfliktu dostatečně.

Ozval se i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který rovnou USA, tedy svého spojence z NATO, obvinil, že přispěly ke krveprolití v Sýrii, jelikož neuznaly syrské Kurdy za teroristy. „Hej, Ameriko, jelikož jsi je nikdy neuznala za teroristickou skupinu, tak se celý region topí v krvi,“ provolával ve svém projevu v Ankaře.

A do toho je tu samotný problém Ruska, jehož snahy USA odmítaly jako marné „ukazování svalů“. Jenže padly na úrodnou půdu a nyní pomáhají Asadovi zpět dobývat ztracená území.

„Putin je od Stalina prvním vůdcem, který rozšířil ruské území,“ hodnotil ředitel národní zpravodajské služby James R. Clapper počínání Ruska. „Jeho intervence jasně demonstrují zlepšení ruských vojenských schopností a vysoké sebevědomí Kremlu.“

Podle některých představitelů USA však Putinova strategie probíhá na více frontách. Na jedné straně jsou vojenské operace, na straně druhé pak ministr zahraničí Sergej Lavrov domlouvá různá příměří a prodlužuje a odkládá politická řešení konfliktu, čímž umožňuje vojenským snahám nadále pokračovat.

A ačkoliv USA stále tvrdí, že Asad musí odejít, už neříká kdy ani za jakých podmínek. A je vysoce pravděpodobné, že nevyjde ani plán na opětovné sjednocení celé Sýrie, na kterém se dohodli účastníci prvních politických jednání ve Vídni. „Roztříštěný národ – část alávité, část sunnité, část Kurdové – je mnohdy projednáván, nikdy však oficiálně.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: spa

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Uprchlík nezvládl pohled na polonahá ženská těla. Rozjel se tak, že napadl i policistu

7:47 Uprchlík nezvládl pohled na polonahá ženská těla. Rozjel se tak, že napadl i policistu

Karneval v londýnské čtvrti Notting Hill se každý rok pořádá na oslavu multikulturalismu. Letos se v…