Server Aktuálně.cz mluvil s Petrem Pavlem o elitních „hrotových“ silách schopných výsadku do několika málo hodin kdekoliv na světě. NATO prý o nich diskutuje dlouho, ale válka na Ukrajině vše urychlila.
„Přemýšlel jsem, čím konkrétně můžeme ke vzniku sil velmi rychlé reakce přispět, a navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, že prostějovské speciály, případně chrudimské výsadkáře, by mohlo velení NATO jako naše nejlépe vycvičené a připravené jednotky v oněch ‚spearhead forces‘ akceptovat. A pan prezident to našim spojencům předložil,“ poodhaluje generál Pavel zákulisí aliančního vyjednávání.
Genrál Pavel vysvětlil pro Aktuálně.cz, co si pod pojmem „hrotové alianční síly“ máme představit. „Nepřekládejme z angličtiny vše otrocky. Já bych je česky nazval prvosledovými, nejvíce připravenými a nejrychleji nasaditelnými silami. Tohle je lidem určitě srozumitelnější,“ ochotně vysvětlil.
Vzniklo to celé spontánně
„Ten nápad vznikl spontánně bezprostředně po deklaraci záměru vytvořit efektivní reakční schopnost NATO. Teď musí proběhnout standardní plánovací proces,“ doplnil náčelník generálního štábu.
„Summit vytvořil politický rámec pro vznik těchto velmi rychle použitelných jednotek. Alianční velitelství pro operace pak tento pokyn zpracuje do životaschopného konceptu. Musí tedy vzniknout organizační struktura, musí být stanoven i způsob, jak dosáhnout zmiňované doby pohotovosti, které státy a jakými jednotkami se budou na projektu podílet, jak bude zajištěna přeprava vojáků do míst nasazení, komu a od kterého okamžiku budou tyto jednotky podřízeny, způsob jejich logistické podpory a mnoho dalších parametrů…“ nastínil odborník další nutné kroky.
Jaké jsou předpokládané mechanismy pro případné bleskové vyslání vojáků? I na to se ptal server Aktuálně.cz. „Vojáci těchto rychle vysílaných jednotek musí být kryti standardním mandátem vlády a parlamentu. Novým a zatím široce diskutovaným prvkem je, v případě té části reakční síly s nejvyšší dobou pohotovosti (48 hodin), potřeba převést na aliančního velitele zasahujících jednotek pravomoc k vydání rozhodnutí o nasazení, takzvaný Transfer of Authority,“ popsal Pavel.
Prezident to vzal jako hotovou informaci
Náčelník generálního štábu Petr Pavel vysvětlil, jak se to má s prostějovskými speciály. „601. skupina speciálních sil je už dnes vybavena a vycvičena tak, že je schopna nasazení ve velmi krátké době. A dá se to říct rovněž o chrudimském výsadkovém praporu. Také o jeho schopnostech jsem se panu prezidentovi ve Walesu zmínil. Prezident to vzal jako hotovou informaci a naložil s ní jako s českou nabídkou, kterou krátce nato spojencům přednesl,“ popsal situaci na summitu NATO Pavel.
„Obdobně se při nabídce svých vojáků zachovali i někteří další představitelé aliančních zemí, celkem asi šesti. Bez iniciativy podobné projekty realizovat nelze a já vnímám pozitivně, že se Česká republika k iniciativě přihlásila,“ říká Pavel s tím, že odezva na českou nabídku byla velmi příznivá.
České speciální síly mají hodně vysoký kredit
„Například české speciální síly mají v jejich očích hodně vysoký kredit. Ve velení NATO jsou velmi dobře zapsány,“ popsal Pavel a také vysvětlil, která kritéria budou rozhodovat při výběru specialistů.
„Bude-li ale NATO směřovat svůj ‚hrot‘ spíše k úderným výsadkovým jednotkám, pak sáhneme po chrudimských výsadkářích. Pokud se naopak přece jen rozhodne, že alianční hrot bude plnit speciální úkoly, pak nabídneme speciály i s vrtulníky - tyto stroje jsou i se svými osádkami k podobným akcím vybaveny a vycvičeny,“ odhaluje Pavel a dodává, že vše je stále v rovině plánů a úvah.
„Čtyři roty určitě nezastaví rozsáhlou invazi protivníka. Mohou ale bleskově reagovat na nenadálou krizovou situaci, pokud jde o asymetrické hrozby. A po nich by přišly na řadu větší a silnější jednotky,“ popisuje význam plánovaných jednotek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
