Český statistický úřad sice před pár dny pustil do éteru náznaky ekonomického oživení, na severu se ovšem předčasně nejásá. „Česká ekonomika neroste,“ říká prozaicky šéf mostecké hospodářské komory Rudolf Jung a zároveň člen představenstva celorepublikové komory a podnikatel v oblastech inženýringu. Souhlasí s tím, že hlavním hráčem je ministerstvo školství a že dobrým vzorem je například v Německu zažitá praxe, kdy spolupracuje podnikatelská sféra s učni. „I na tomto zdánlivě banálním případě je možné vidět, jakou katastrofální politiku vedla naše politická sféra v uplynulém období v oblasti školství. Já říkám, že spadlo do ´školnictví´, a to prakticky na všech úrovních,“ komentuje současné školství.
Ministerští pracovníci se oproti tomu domnívají, že na spolupráci škol a zaměstnavatelů při zajišťování praktického vyučování je kladen velký důraz. Navíc se příští rok předpokládá vyhlášení rozvojového programu na podporu víceoborových tříd ve středních školách, a to v oborech odborného vzdělávání. Zejména v těch, které poskytují vzdělání s výučním listem a v takzvaných jedinečných oborech. „Problematika výběru těchto oborů, které bude možné vyučovat v počtu 2 – 3 oborů v jedné třídě, a jedinečných oborů, bude předmětem jednání příslušných odborných útvarů ministerstva se zástupci všech krajů,“ doplnila Jana Holíková z ministerstva. K tomu by mělo dojít nejpozději letos v říjnu.
Pokles úrovně je podle Junga vidět už od mateřinek. „Nejdřív bylo školek moc, tak se musel systém rozbít a co hůř - budovy rozprodat. Teď je jich málo, ale zase nejsou na ty budovy peníze,“ shrnuje absurditu systému, který dovedl rodiče doslova k boji o místo ve školce, protože politici chtěli prodejem budov naplnit poloprázdné městské kasy.
Ach, ty počty?
Na základních školách jsme podle Rudolfa Junga potřeli matematiku. „Učitelům to zřejmě vyhovovalo, protože kdo něco učí, tak to musí alespoň v základech také ovládat. A teď nemáme koho poslat na technické školy,“ míří kritiku k pedagogům a pedagožkám. „Na řadě škol je mnoho výborných pedagogů, kteří matematiku učí kvalitně. Můžou se objevit i případy, kdy výuka není ideální. Ministerstvo chystá kariérní systém pedagogů, který má za úkol motivovat učitele ke zvyšování jejich kvalifikace a zkvalitňování výuky,“ reagovala na to mluvčí ministerstva Holíková.
Psali jsme:
Ministerstvo v podstatě s představitelem komory souhlasí. Právě pro proškolení pedagogů získal grant pro semináře pedagogů tým profesora Hejného, jehož metoda je považována za přínosnou. Podpora matematické gramotnosti byla zařazena i do výzev pro předkládání projektů v operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Rudolf Jung pokračuje: „V oblasti středoškolské jsme se cítili méněcenní, že je málo maturantů, tak jsme zrušili učiliště. A tak máme maturantů dost, ale nemáme zase řemeslníky a o hodnotě maturitního vysvědčení by se dalo s děkany vysokých škol také diskutovat. Aby se vysoké školy necítily odstrčené, tak jsme zavedli v nebývalém rozsahu systém bakalářů, lépe řečeno ´nosičů peněz pro školy´.“
Potrefení akademici a prezident
Úroveň absolventů magisterských oborů si zkušený komorový šéf netroufá hodnotit. „Ale když si uvědomím, kdo se může na prestižní univerzitě stát profesorem, že i prezident přes protesty možná některých potrefených akademiků ´hodí´ jmenování na ministra školství, tak nevím…,“ dumá.
Mostecká hospodářská komora věnuje školskému problému značnou pozornost. „I když z pudu sebezáchovy nás prioritně zajímají řemeslníci,“ dodává Rudolf Jung a připomíná již tradiční předávání Dobrých listů komory, zejména pro učně, a podobné aktivity. Na závěr podotýká obecný problém všech řešení, pokud závisejí na politicích: „Co se týče problému kapacity školek - kde budou ti politici, až společnost bude v dospělosti dnešních předškoláků čítat škody? V prachu zapomnění!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
