„Cítím se podveden, když ti, co vedou zem, diskutovat chtěj s arabským vrahem,“ zpívá mimo jiné skupina, která již vloni skončila v anketě Český slavík na čtvrtém místě. Nyní poskočila dokonce na druhé, a k tomu její zpěvák Tomáš Ortel získal třetí místo, za druhým Tomášem Klusem a vítězným Karlem Gottem. Ten na večer dorazil přímo z nemocnice, vysloužil si mnohaminutový aplaus, ale komentáře k večeru směřovaly převážně na skupinu, u které někteří požadovali, aby byla z výsledků úplně vyškrtnuta.
Reakce na dvojí „bednu“ skupiny, o kterou se údajně zajímají i české tajné služby, se začaly objevovat prakticky okamžitě. Na webu magazínu Reflex komentoval večer online redaktor Milan Tesař, který v bezprostřední reakci utrousil „tak to je síla“, ale poté s nadsázkou glosoval: „Teď už o Ortelu nikdo nemůže říct ani popel. Jaká kontroverzní, kryptonáckovská kapela, když vystupuje ve Státní opeře v prime time?“ A později ještě dodal: „Myslím, že Ortel souvisí s takovými balíky populistickými jako je Ringo Čech. Když jsou xenofobové a homofobové politici, proč ne kapely?“
POSLECHNĚTE SI TVORBU STŘÍBRNÉHO SLAVÍKA, SKUPINY ORTEL
Jeho redakční kolega Jiří X. Doležal pak poznamenal, že pokud policie měří stejným metrem, měla by se teď o slavíka Ortela zajímat ještě více, než o Martina Konvičku. „Nedávno byl osvobozen rapper Řezník s tím, že jeho záměr mlít Romy do uheráku je hrubý humor. Nato byl obviněn Konvička za mletí muslimů do masokostní moučky. A nyní vyhrává Ortel, interpret písní vyzývajících k nabodávání na vidle, otevřeně hanobící proroka Mohameda. Takže – jak se nyní zachová státní moc, aby udržela alespoň trochu dojem, že měří všem stejně?,“ zajímalo Doležala.
Stranou pochopitelně nemohl zůstat ani hudební kritik Jan Rejžek. Ten se angažované tvorbě nebrání, například vloni prohlásil za nejlepší píseň roku song o prezidentu Zemanovi nazvaný Ruský šváb. V případě Ortelu však sympatie zjevně nesdílí: „Tento národ má takového Českého slavíka, jakého si zaslouží,“ napsal nejprve.
Později dopsal ještě poznámku: „Zírám, že to nikdo z kolegů publicistů po jeho tzv. úspěchu na Slavíku nenapsal, Ortel je grafomanský ksindl, Michal David xenofobní lůzy“.
Společnou řeč s Rejžkem v této otázce (navzdory mnoha vzájemným trestním oznámením) našel bulvárník Pavel Novotný. Ten se stal jednou z nejvýraznějších postav kampaně Uprchlíci vítejte, a umělecký úspěch protistrany komentoval lapidárně: „Nacistické píči (Ortel & its fans) jsou po dnešku zralé na Velekoncert...“
Rejžkovu hodnocení „Michal David xenofobní lůzy“ dal po obeznámení s texty Ortelu za pravdu i Pavel Šafr, šéfredaktor Svobodného fóra. „Jde v zásadě o to, že se tu dostává postupně k moci vláda lůzy a to za vydatného přispění současného prezidenta, bývalého prezidenta, ministra financí, několika extrémistů, několika státních zástupců a několika kulturních pracovníků a s podporou policie a proruských médií,“ napsal na svůj Facebook. „Náckovská hudba“ je podle něj k takové společnosti odpovídající zvukovou kulisou.
Odhalení z Žít Brno: Skrytý nacistický symbol
Nejoriginálněji to však pojal Jaroslav Cerman. Aktivista hnutí Žít Brno, který se proslavil tím, že se vetřel k Jiřímu Vyvadilovi, aby mohl sabotovat jeho boj proti americkému vojenskému konvoji v ČR, předvedl fascinující šifrovací úvahu. Podle něj byl totiž úspěch Ortela součástí velkého plánu na fašizaci společnosti.
Podle tohoto plánu bylo nutné, aby v kategorii skupin a zpěváků skončil Ortel na druhém a třetím místě. Tři krát dva je totiž šest. A když se k tomu připočte dvojka, symbolizující dvě slabiky v názvu kapely, dostaneme číslo osm.
Pak vstupuje do hry fakt, že Slavíci byli předáváni v listopadu, tedy v jedenáctém měsíci v roce. Když totiž vynásobíme osmičku jedenácti, dostaneme číslo 88. Toto číslo je přitom všeobecně považováno za nacistický symbol. Vyjadřuje totiž šifrovaně písmena HH (H je v abecedě osmé), a tato zkratka je užívána jako kódové označení pozdravu „Heil Hitler“. „Náhoda? Nemyslím si,“ uzavírá aktivista Žít Brno.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
