Naklepaný řízek Sobotka, agrofertizace republiky. Přečtěte si, za co sklidil na VŠE aplaus novinář, zběhlý z Babišových novin

12. 12. 2014 7:43

Na půdě Vysoké školy ekonomické se včera uskutečnil seminář pořádaný Institutem pro studium ekonomiky a politiky (ISEP) u příležitosti 25. výročí od pádu komunistického režimu v naší zemi. Pozvání přijali novinář Daniel Kaiser, předseda správní rady ISEP Ivo Strejček a ekonom Martin Slaný. Seminář moderoval ekonom a předseda vědecké rady ISEP Ladislav Tajovský.

Naklepaný řízek Sobotka, agrofertizace republiky. Přečtěte si, za co sklidil na VŠE aplaus novinář, zběhlý z Babišových novin
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předsedové koaličních vládních stran

Jak první hovořil Ivo Strejček, který mimo jiné až do letošního roku působil jako poslanec v Evropském parlamentu za ODS. Strejček hodnotil uplynulé čtvrtstoletí vesměs pozitivně. Dle svých slov očekával od nového režimu ekonomickou prosperitu a návrat k „západní“ příslušnosti. V současnosti však podle něj stojíme na křižovatce. „Vývoj se jaksi zauzlil. Má to hned několik negativních příčin. Za hlavní považuji křehkost volebních výsledků způsobený poměrným volebním systémem,“ prohlásil Strejček a dodal, že za posledních deset let vládlo v ČR hned osm premiérů.

To mělo podle jeho názoru za následek, že se většina vlád spoléhala na přeběhlíka a neměla sílu prosadit skutečně zásadní zákony. Strejček kritizoval i vznik krajského uspořádání, díky kterému se prý politická moc příliš „rozmělnila“. Jako třetí nepříliš pozitivní příčinu uvedl bývalý europoslanec vstup do EU, které Českou republiku připravilo o možnost samostatně se rozhodovat. „Příznivě na současnou situaci nepůsobí ani zhroucení politických stran, za které si do jisté míry mohou samy. Zbytečně si např. nechaly vnucovat téma boje proti korupce. Dostávaly se do tlaku až mu prakticky podlehly,“ poukazoval Strejček.

Strejček dále v rámci jmenování nepříznivých vliv na současnou společenskou i politickou situaci České republice obohatil slovník českého jazyka o expertní byrokracii. „Je dnes módou požadovat místo politiků ve vládě tzv. odborníky. Ale ti přece nezískali žádný mandát k tomu vést zemi. Kdo je bude kontrolovat, když ne voliči?“, tázal se směrem k publiku Strejček. Hlavním úkolem nejenom dnešních studentů, ale všech občanů ČR je podle Strejčka aktivně vstupovat do veřejné diskuze. Ať už se týká budoucího fungování EU či našeho případného vystoupení z ní. „Neříkám ,že bychom měli vystoupit, ale správný politik by i o takové variantě měl uvažovat,“ zmínil Strejček na závěr.

Poté se slova ujal ekonom a pro včerejší podvečer také moderátor Ladislav Tajovský, který rovněž přednáší na VŠE. Ten s úsměvem pochválil výše zmíněný Strejčkův novotvar „expertní byrokracie“. Na to ještě Strejček poznamenal, že měl v úmyslu ještě zmínit pojem „agrofertizace České republiky“ s odkazem na Andreje Babiše. Za tento výraz sklidil uznání i od přítomných studentů. Tajovský předal slovo komentátorovi deníku Echo 24 Danielu Kaiserovi a připomněl, že ten před několika měsíci opustil Lidové noviny z důvodu „agrofertizace" tohoto deníku.

Daniel Kaiser ve svém vystoupení hodnotil především politické strany a několik významných politiků. Za největší problém považuje rozklad tradičních stran ODS a ČSSD s tím, že u kdysi nejsilnější pravicové strany je tento trend ještě viditelnější. „Ovšem ještě hůře je na tom TOP 09, která na rozdíl od ODS nemá ani důvěryhodného vůdce. Má navíc mnohonásobně menší členskou základnu,“ poznamenal Kaiser. Za to alespoň pochválil aktivitu místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska ve vztahu k médiím a naopak kritizoval šéfa ODS Petra Fialu. „Jeho opoziční práce je málo důrazná. Dohodnout si s ním rozhovor je prakticky nemožné,“ přidal zkušenost novináře.

Za jednoznačně nejslabšího premiéra polistopadové éry považuje Kaiser Bohuslava Sobotku, byť tuto nepříznivou image premiéra a šéfa ČSSD do jisté míry vytváří Andrej Babiš a jeho deníky. Babiš prý Sobotku neustále udržuje ve stavu „naklepaného řízku“, glosoval vzájemný vztah obou politiků, za což byl odměněn potleskem. „Sobotka má navíc jednu velkou slabinu, kterou je privatizace OKD. Z tehdy průměrně bohatého Zdeňka Bakaly udělal Sobotka miliardáře. To je jedna z mála kauz, o kterých i Babišovy deníky před několika měsíci informovaly objektivně,“ je přesvědčen Kaiser.

Hlavním problémem ČSSD je podle Kaisera nedostatek kvalitních politiků. Za výjimku považuje ministra Chovance, který je dostatečně agilní a může to prý ve straně dotáhnout daleko. Brzdí jej prý jen jeho přeběhnutí od Haška k Sobotku, k němuž je však nyní údajně loajální. „Za to v krajích je úroveň politků ČSSD opravu nízká. Navíc jsou někteří z nich namočeni v korupčních skandálech. Zejména na Ostravsku mají pověst kmotrů. Zuří tam navíc třídní válka. Bojují proti sobě ti, co mají dvě třídy základky proti těm, co zvládli vychodit první stupeň,“ glosoval s humornou nadsázkou Kaiser intelektuální úroveň ostravských sociálních demokratů.

Překvapen je Kaiser politickými kroky prezidenta Miloše Zemana, kterého vnímal jako představitele klasické politiky. „On však kupodivu nadbíhá antisystémovým silám. Snaží se vlichotit do přízně Andreje Babiše. Při volbách dokonce veřejně podpořil „zeleného“ advokáta a okázalého bojovníka proti korupci Lásku. Ten je přitom příkladem toho, kdo působí antisystémové,“ má jasno Kaiser. Na druhou stranu považuje komentátor Echo 24 za antisystémové i protesty proti prezidentovi při oslavách událostí 17. listopadu. Hodnotí je jako zbytečné znevažování prezidentské funkce.

„Mnohem větší nebezpečí než Zeman představuje šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který mimochodem ve své funkci ministra financí podává velmi slabé výkony. Zatím to maskuje profesionálním marketingem, ale to nemůže trvat navždy. Příkladem budiž jeho návrh rozpočtu, který jen dál prohlubuje bídný stav finanční, který započal už za Kalouska a Nečase,“ pustil se Kaiser do Babiše. V souvislosti s ním zmínil pojem olicharchizace. „Babiš neuvěřitelně rychlým tempem obsazuje nejvyšší posty na úřadech svými lidmi a média to vůbec neřeší,“ podivoval se Kaiser. S kolegy v redakcí se prý často přou, jak dlouho může Babiš vládnout. „Kolegyně Zlámalová je pesimistka a tvrdí, že dalších dest let. Já jsem v tomto směru mírný optimista,“ zakončil Kaiser své vystoupení.

Ekonomické zhodnocení dosavadních pětadvaceti let demokratického vývoje si vzal na starost třetí účastník semináře Martin Slaný z Národohospodářské fakulty VŠE, který rovněž vykonává funkci vedoucího sekce ekonomických studií Institutu Václava Klause. Uplynulé čtvrtstoletí hodnotí jednoznačně pozitivně. „Všichni bychom měli hájit transformační proces, jenž lze považovat za jasný úspěch. Když se podíváme na ekonomické ukazatele, tak jenom HDP vzrostlo o dvě třetiny a kupní síla se zvýšila snad o 100%,“ porovnával Slaný.

Dále Slaný srovnával průběh transformace Československa a později České republiky v porovnání s našimi sousedy. „U nás trval transformační pokles jen dva roky a činil 12%. V Maďarsku a Polsku o rok déle a pokles byl 18%. Na Ukrajině to bylo celých devět let a za tu dobu dosáhl transformační pokles až 60%. To samé platí o inflaci, která se u nás pohybovala v řádu desítek procent. Jinde to byly stovky, tisíce a na již zmíněné Ukrajině dokonce milióny procent,“ dokládal Slaný své tvrzení konkrétními čísly.

Současný vývoj české ekonomiky však už tak pozitivně nehodnotil. „Za posledních šest let byl růst ekonomiky jedním slovem nula. Přitom mezi lety 2002 až 2008 rostla ekonomika v průměru o 5, 5%. Sice svět postihla ekonomická krize, ale na to bychom se neměli vymlouvat. Slovensko v posledních šesti letech rostlo téměř o 1, 5%, Polsko dokonce o téměř tři procenta. Stojíme dle mého názoru na křižovatce, jak už tady bylo řečeno,“ zmínil Slaný a poukázal na to, že Česká republika je na tom špatně i co do produktivity práce.

Za hlavní důvod neutěšené situace považuje Slaný neustálé rostoucí státní zásahy, omezování svobody podnikání a další a další regulace. „Nejsem nijak velkým příznivcem všech různých indexů, ale přesto jeden z nich zmíním. Dle Indexu ekonomické svobody podnikání jsme v polovině 90. let byli hodnocení ukazatelem 100. Na přelomu tisíciletí to bylo už jen 80 a v loňském roce dokonce 65,“ přidal Slaný další čísla a dodal, že je třeba nastartovat hospodářský růst a přestat s populistickým bojem proti korupci. „Opravdu si nemyslím, že zrovna v ČR jsme na tom nejhůře,“ prohlásil Slaný na závěr svého vystoupení.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pro

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milá OSN, s barmskými Rohingy je to úplně jinak. Obeznámený publicista z regionu vyvrací mýty a hovoří o islamistických teroristech

20:35 Milá OSN, s barmskými Rohingy je to úplně jinak. Obeznámený publicista z regionu vyvrací mýty a hovoří o islamistických teroristech

Bangladéšský publicista Mohshin Habib na webu amerického think-tanku Gatestone Institute vysvětluje …