Západní spojenci a Sovětský svaz se dohodli, že armády vedené vrchním velitelem západních operací Dwightem Eisenhowerem v závěru války zpacifikují nacistické Bavorsko, zatímco Rudá armáda dobude Berlín a osvobodí Československo.
Podle docenta Víta Smetany z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd se však ukázalo, že odpor kladený Němci v Bavorsku byl podstatně menší, než se čekalo, takže Američané získali čas i na osvobozování Československa. 19. dubna 1945 vstoupili na české území a teoreticky mohli postupovat na Prahu.
Končící britský premiér Winston Churchill si to tak přál, neboť měl obavy z rozšiřujícího se vlivu Sovětského svazu ve střední Evropě, ale Američané se nakonec zastavili u Plzně. Mohli osvobodit Prahu, ale ctili dříve uzavřené dohody, které počítaly s tím, že hlavní město Československa osvobodí Rudá armáda.
V to doufali i čeští komunisté, kteří měli podle Smetany z příchodu amerických vojáků do Prahy velké obavy. Zjistil to historik Igor Lukeš z Bostonské univerzity, když se touto etapou českých dějin zabýval.
„Celé to bylo částečně komické a částečně tragické, je to taková zkratka českých dějin. Napůl fraška, napůl tragédie,“ prohlásil Lukeš pro Český rozhlas. Několik dní probíhala jednání o tom, zda Američané naše hlavní město osvobodí, ale nabídka americké pomoci byla nakonec odmítnuta.
„Všichni byli nabídkou překvapeni. Ale nikdo nebyl překvapený, nebo dokonce postrašený tak jako komunisté. A mezi nimi to byl hlavně Josef Smrkovský, který velmi rychle pochopil, že taková nabídka představovala velmi vážné nebezpečí. Komunisté totiž na rozdíl od všech ostatních velmi dobře věděli, že pokud Prahu osvobodí Rudá armáda, a ne Američané, budou z toho mít obrovskou politickou výhodu,“ podotkl Lukeš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
