Vláda Spojených států jakékoli spojení s pátečními událostmi v Turecku okamžitě odmítla. V telefonním rozhovoru mezi americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym a jeho tureckým protějškem zaznělo, že „veřejná nařčení a prohlášení o roli Spojených států v neúspěšném pokusu o puč v Turecku jsou chybná a navíc velmi škodlivá pro naše bilaterální vztahy“.
Toto prohlášení Johna Kerryho přišlo ovšem už poté, co se turecká vláda rozhodla uzavřít svůj vzdušný prostor, čímž americké bojové letouny přišly o možnost skrze Turecko vést bojové operace v sousední Sýrii a Iráku.
V centru vzájemných sporů stojí islámský klerik Fethullah Gülen, který žije již několik let v americké Pensylvánii, odkud do světa hlásá svou filosofii, ve které mísí mystickou formu islámu a podporu demokracie, vědy, vzdělávání a mezináboženského dialogu.
Již ve svém sobotním proslovu prezident Erdogan zmínil, že Turecko nikdy neodmítlo žádost Spojených států o vydání „teroristů“. Na Washington se obrátil s tím, aby americká vláda vydala zmíněného klerika Turecku. „Jestliže jsme strategickými partnery, měli byste naší žádosti vyhovět,“ uvedl.
Turecký předseda vlády Binali Yildirim v sobotu zase prohlásil: „Jakákoli země, která ochraňuje tohoto muže, nemůže být naším partnerem. Naopak, musí být s Tureckem ve velmi vážném konfliktu. Znovu vás žádám o to, abyste neprodleně vydali toho muže v Pensylvánii Turecku.“
Zdaleka nejdále ve svých prohlášeních ovšem zašel turecký ministr práce Suleyman Soylu, který Spojené státy dokonce obvinil z toho, že se do pokusu o puč přímo zapojily. „Spojené státy stojí za pokusem o puč. Víme o tom, že několik periodik, které vychází v USA, akci připravovaly několik měsíců. Stejně dlouho již žádáme o vydání Felhullaha Gülena. Musí nám ho vydat,“ zdůraznil turecký ministr.
Přestože se sám prezident Erdogan o žádné konkrétní hrozbě nezmínil, ve stínu posledních událostí vyhlídky pokračující americko-turecké spolupráce v boji proti terorismu zůstávají otázkou. Po neúspěšném pokusu o puč hrozilo to, že letecká základna Incirlik na východě Turecka, kterou americké letectvo využívá pro své operace v Sýrii, zůstane pro Američany uzavřena do té doby, dokud Erdogan nedostane to, co chce.
Tato hrozba se nakonec ovšem nepotvrdila – před několika hodinami vyšlo z Pentagonu prohlášení o tom, že koaliční vojska obnovila svou aktivitu na turecké letecké základně.
„Po blízké spolupráci s našimi tureckými partnery se turecká vláda rozhodla znovu zpřístupnit svůj vzdušný prostor pro vojenské letouny,“ sdělil tiskový mluvčí Pentagonu Peter Cook ABC News. „Díky tomu jsme byli schopni obnovit všechny operace vedené proti Islámskému státu z vojenských základen na tureckém území,“ dodal Cook.
Letecká základna Incirlik byla krátce uzavřena z toho důvodu, že se turecká vláda domnívala, že se letouny z této základny zapojily do pokusu o převrat. Jelikož je na této základně velmi vysoký počet amerického personálu (1500), vzniklo u některých tureckých politiků podezření z toho, že se na celé akci nějakým způsobem podíleli i Američané.
V rámci vlny zatýkání, která následovala po neúspěšném pokusu o puč, bylo zatčeno i 11 vojáků ze zmíněné základny Incirlik, včetně generála Bekira Ercana Vana. Jeden policejní důstojník byl zatčen přímo na základně.
I přes obnovený přístup k turecké základně je ve Spojených státech mnoho lidí, kteří s tím, jak dopadl pokus armádních kruhů o převrat v Turecku, vůbec nejsou spokojeni.
„Páteční pokus o převrat byl poslední tureckou nadějí na zastavení islamizace vládních struktur a degradace celé turecké společnosti. Lídři západních států obratem přispěchali s tvrdými slovy odsuzujícími pučisty, což poukazuje pouze na to, že situaci v zemi příliš nerozumí. Odměnou za to jim bude toxický islámský režim na hranicích s Evropou,“ píše Ralph Peters z konzervativních Fox News.
Peters vidí situaci jinak než většina západních pozorovatelů. „Ten nechvalně proslulý pokus o převrat byl poslední nadějí turecké demokracie, ne pokus převzít vládu nad zemí. Turecko není žádná banánová republika, kde by si armádní činitelé mohli nezřízeně dělat, co chtějí, pouze s vidinou vlastního zisku,“ tvrdí.
„Již více než sto let turecké ozbrojené síly představují jakéhosi patrona sekulární ústavy. V posledních desetiletích, konkrétně v letech 1960, 1971 a 1980, země zaznamenala několik vojenských intervencí, které měly za cíl zabránit rozkladu země,“ dodal.
V pátek večer se prý znovu právě o toto některé kruhy v turecké armádě pokusily. „Někteří z armádních důstojníků se v pátek znovu pokusili zemi vysvobodit. Selhali. Západ slavil. Brzy bude ovšem truchlit,“ píše se na Fox News.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
