Co je největší hrozba pro naši bezpečnost?Anketa
Americký deník Washington Post považuje návrh člena ruské komunistické strany za bizarní, ale zároveň upozorňuje, že je třeba jej brát vážně. Předseda Státní dumy Sergej Naryškin již totiž apeloval na zahraničním výboru, aby se tímto návrhem vážně zabýval. „Naryškin je totiž spojencem prezidenta Vladimira Putina a je nepravděpodobné, že by se k takovému kroku odvážil bez Putinova souhlasu,“ píše redaktor deníku Adam Taylor. Ivanov argumentoval tím, že proces sjednocení Německa v roce 1990 nebyl dostatečně demokratický, protože tehdy na rozdíl od loňského referenda na Krymu neproběhlo referendum.
„Ivanov se ani netají, že jeho návrh je třeba vnímat jako odvetu za nesouhlas Západu s anexí Krymu. Komunistický zákonodárce zmínil, že tímto krokem konkrétně reagoval na vyjádření Anne Breasseurové z Parlamentního výboru Rady Evropy. Anexi Krymu však vedle mnoha západních politiků již poněkolikáté odsoudila i německá kancléřka Angela Merkelová. Naposledy na setkání v Davosu minulý týden prohlásila, že zábor Krymu je flagrantním narušením mírového soužití v Evropě a územní celistvosti Ukrajiny,“ konstatuje Taylor.
celý text v angličtině najdete ZDE
Podle amerického novináře je obtížné srovnávat situaci na Krymu a v Německu před 25 lety, i kdyby šlo ze strany Ivanova jen o nevážně míněnou provokaci. „K opětovnému sjednocení Německa přispělo Maďarsko tím, že odstranilo hraniční plot a umožnilo tisícům občanů NDR utéci na Západ. Po mohutných protestech v NDR vláda později uspořádala první svobodné volby, po kterých došlo k vytvoření vlády, jež podepsala dohodu o sjednocení. Zatímco anexe Krymu byla doprovázena násilím a přítomností „malých zelených mužíčků“, kteří neměli vojenské insignie a byli na poloostrov vyslány Ruskem,“ píše Taylor.
Deutsche Welle dále cituje Nikolaje Ivanova, podle kterého se Západ dopouští v hodnocení události na Krymu velkého pokrytectví a který rovněž kritizoval zejména postoj německé kancléřky Merkelové. Deutsche Welle připomíná, že referendum na Krymu proběhlo loni v březnu a 97 % voličů hlasovalo pro připojení k Rusku. „Ke sjednocení Německa došlo na základě jednání představitelů NDR a SRN s jejich protějšky ze Sovětského svazu a Spojených států. Oficiálně tato smlouva vstoupila v platnost 3. října 1990,“ píše se v německém médiu.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Na návrh komunistického zákonodárce Ivanova již stačil zareagovat bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov, který považuje srovnání událostí v Německu a na Krymu za nesmyslné. „Nemůžete srovnávat situaci před 25 lety se současností. K čemu by tenkrát bylo referendum, když stály tisíce Němců na hranici a provolávaly hesla, že jsou jeden národ? To také nikdo nepopíral a nikoho to tehdy ani nenapadlo. Stejně tak nikoho nenapadlo, že by snad bylo nutné o opětovném sjednocení Německa pořádat referendum,“ vyjádřil se Gorbačov pro tiskovou agenturu Interfax.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
