Jaroslav Spurný, redaktor Respektu, který byl společně s Ondřejem Kundrou podepsán pod textem, ze kterého od soboty všichni čerpají, vystoupil v úterních Událostech, komentářích ČT.
Co teď se sochou maršála Koněva?Anketa
Připomněl divákům informace, které „doplňují“ původní zjištění. „Myslím si, že nejdůležitější informace je přílet šéfa té jednotky 29155 generálmajora Averjana do Vídně a pak velmi pravděpodobná cesta, ta není stoprocentně potvrzená, do Ostravy, kde se možná sešel se dvě zmíněnými lidmi,“ líčil. Tato informace podle Spurného ukazuje, že když se té akce účastnil někdo tak důležitý, je hodně pravděpodobné, že pro ruskou stranu byla opravdu důležitá.
Pokud jde o ruské motivace, proč se do takové akce pouštělo, tak tam se Spurný nechtěl příliš pouštět do spekulací. „To bychom museli tady dlouho rozebírat způsob práce tajných služeb a speciálně této jednotky, která je utajená i v rámci GRU a má speciální úkoly,“ couval.
Psali jsme:
Redaktorka Linda Bartošová se jej pak otevřeně zeptala, co v Respektu dělají, aby se nestali součástí zpravodajských a politických her. Spurný připustil, že toto téma je na stole u prakticky každé investigativní kauzy. „Jsme si jistí,“ uzavřel na konec. Nevydali by prý nic, co nemají potvrzené, nebo alespoň pravděpodobně zapadající do řetězce indicií.
I když je prý obtížné sehnat další informace, tak další články v Respektu určitě budou. „Ale těch náznaků je tolik, že je nutné je ověřit a je to případ na delší dobu,“ vysvětloval opatrně.
CELÉ ÚTERNÍ UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE
Práce s „náznaky“ a absence přímých důkazů ovšem nemusí být na škodu, jak poslancům předtím odpoledne rázně vysvětlil Lubomír Zaorálek.
Ministr kultury a bývalý ministr zahraničí se u sněmovního pultíku nejprve vyznal ze svého přátelství s holandským místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem. A ten mu vyprávěl, co dělala jeho země v roce 2014, když nad válčící Ukrajinou bylo podobnými „matláky“ omylem sestřeleno holandské civilní letadlo.
„Když holandský ministr tehdy přestoupil před holandský parlament v této kauze, tak také neměl v ruce důkazy, průkazné důkazy toho, co se vlastně tehdy nad Ukrajinou stalo, a přesto holandský parlament k tomu zaujal naprosto jednoznačné stanovisko,“ líčil. A tato strategie prý byla úspěšná, protože Holandsko dostalo „morální zadostiučinění“, i když nikdo nebyl na základě důkazů odsouzen.
A tak bychom to podle Zaorálka měli udělat i my nyní. „Dneska potřebujeme jednotné stanovisko Sněmovny, jednotné stanovisko vlády a ústavních činitelů, to prostě můžeme požadovat i ve chvíli, kdy není dokončeno vyšetřování a nevíme, kdo všechno ještě se na tom podílel, a nemůžeme Sněmovně předložit důkazy, filmové záznamy apod.,“ požádal poslance otevřeně.
On sám prý vůbec nepochybuje, že u nás prováděla speciální ruská jednotka operaci.
Psali jsme:
A aby na poslance zatlačil ještě více, přidal: „Shodou okolností to byla stejná skupina, která v roce 2016 – omlouvám se, pokud to všichni znáte – se pokusila o vojenský násilný puč v Černé Hoře a o zabití tehdejšího premiéra Djukanoviče. Byla to stejná parta doplněná ještě jinými. Ten puč byl zaplať pánbůh neúspěšný a tam to byl skutečně státní převrat se všemi znaky útoku na ústavní systém země, protože Černá Hora má tuším jenom 600 tisíc obyvatel. Tady máme možná štěstí, řečeno cynicky,“ líčil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
