„Musím také říct, že jsem si – a můžete mě za to kritizovat, že až tak pozdě - na svém osobním případu uvědomil, jak je jedinec proti státní mašinérii skoro bezbranný a jak tahá za dramaticky kratší konec,“ povzdychl si Nečas.
Sám často používá termín Česká prokurátorská republika, ČPR. Jsou to totiž podle něj právě prokurátoři, kteří rozhodují, kdo v této zemi bude vládnout. Zastupitelé, kteří skutečně prošli volbami a mají mandát od občanů, se podle ně dnes bojí rozhodovat o veřejných zakázkách, že za ně budou jednou popotahováni před soudem.
„Teď naposledy případ Tatra – politické rozhodnutí, podle mého hlubokého přesvědčení správné, a přesto skončilo kriminalizací. Snaha dostat na západní trhy letoun L-159, která stojí za tzv. kauzou CASA a kriminalizací paní doktorky Parkanové. Pokus kriminalizovat Tomáše Julínka za rozhodování o letecké záchranné službě. Kriminalizace městské rady v Praze v čele s bývalým primátorem Svobodou,“ vyjmenovával bývalý premiér.
Domnívá se, že při budování ČPR už došlo i k druhé fázi, která spočívá v zastrašování advokátů. Není podle jeho slov náhodná vyšší vlna pokusů o kriminalizaci advokátů, prohlídek advokátních kanceláří, kde si opatřují důkazy o klientech, jestliže v roce 2012 bylo takových případů 12, loni už 25 a letos do konce března jich bylo prý už 15.
Masivní nárůst vypouštění odposlechů
Nečas předpovídá, že další na řadě budou soudci. „Jsem přesvědčen, že přijde snaha udělat exemplární případy z několika soudců, kteří nebudou rozhodovat podle návrhů příslušného prokurátora, nebo, nedejbože, nedají povolení k odposlechu, k domovní prohlídce nebo vazbě,“ myslí si. A nakonec prý začnou rozhodovat o ekonomice, a to masovým používáním trestní odpovědnosti právnických osob.
Fenoménem doby jsou podle něj též úniky z vyšetřování. Připouští, že cílené úniky z vyšetřování probíhaly už dříve, ale stojí si za svým, že jeho vláda je ve velkém potlačovala. „V letech 2011 a 2012 výrazně poklesly úniky z policejních spisů, také proto, že jsem trval na tom, aby Generální inspekce bezpečnostních sborů konala. Když například unikly fotky doktora Ratha z vazby, tvrdě jsem trval na tom, že ten únik musí být vyšetřen,“ připomněl někdejší šéf ODS.
Česká média fatálně selhávají
Nyní ale přichází masivní nárůst vypouštění odposlechů, přesně tak, jak prý očekával. „Policejní prezidium nedělá nic, nevím, že by něco dělalo vedení státních zastupitelství nebo inspekce. A vyskytnou se dokonce vysocí politici, kteří dokáží říct takovou zhovadilost, že je dobře, když ty odposlechy unikají,“ poznamenal a odkázal na výroky ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
Současné dění mu prý trochu připomíná Druhou republiku po Mnichovské konferenci. Paralela mezi druhou republikou a dnešní společností spočívá podle Nečase třeba v tom, jak tehdy řada lidí, kteří spoluvytvářeli první republiku, ji najednou začali hanobit. „Já dnes pozoruji selhání významné části českých novinářů, to je přece svým způsobem podobné dění od podzimu 38. A tím myslím primárně novináře z vydavatelství Mafra, České televize a podobně. Ti lidé poslední rok fatálně selhávají, oni se v podstatě stali součástí politické agendy. O některých věcech píší, o některých vědomě nepíší,“ zkritizoval média.
Obyčejní lidé, třeba z okruhu jeho známých, se prý ale chovají čestněji. „Musím říct, že jednoznačně převažují dobré zkušenosti, tak v poměru 9:1. Někdy i od lidí, u kterých bych to nečekal,“ uvedl. Nedávno měl prý v posilovně konflikt s jedním mužem, který napadal jeho ženu Janu, ale to bylo zcela výjimečné.
Psali jsme:
autor: nem
