„Prezidentova návštěva u Andreje Babiše znovu připomněla aféru farmy Čapí hnízdo, vyšetřované kvůli podezření z dotačního podvodu. Nic nemůže být okatějšího než takto průhledně naaranžovaný pokus Zemanova spojence vyvinit a zpochybnit vyšetřování. Nebylo to poprvé, kdy se protnuly jejich zájmy. Zavzpomínali u ohrady s klokany na privatizaci Unipetrolu?“ ptá se úvodem Sezemský.
Podle něj je špičkou ledovce v historii podnikání majitele Agrofertu Andreje Babiše dvojí privatizace petrochemického holdingu Unipetrolu. U obou z nich prý hrály klíčovou roli Babišovy nadstandardní vztahy s vládami sociální demokracie.
První kapitola se podle Sezemského začala psát v roce 1999. Tehdy Zemanova vláda provedla v Unipetrolu čistku a do čela šli manažeři spojení s Agrofertem. Celé tři roky poté Babišova společnost profitovala z výhodných smluv, poté bylo přikročeno k privatizaci, píše Sezemský. Ačkoliv tehdy nabídl Agrofert méně než hlavní konkurent, Rotch Energy, uspěl. Akcie Unipetrolu se propadly o 45 procent. V září 2012 poté Babiš Unipetrol pod nátlakem premiéra Vladimíra Špidly a jeho vlády vrátil.
„Druhou privatizaci Unipetrolu provázely ještě větší skandály na české a polské straně, přičemž se v ní objevili stejní hráči,“ popisuje Sezemský s tím, že i druhá privatizace je kritizována, například za omezení konkurence či za snížení transparentnosti.
„Do užšího výběru postoupily polská společnost PKN Orlen, maďarský MOL a Shell. Konečnou nabídku nakonec podal jediný PKN Orlen, který zaplatil celkem zhruba 14,7 miliardy korun. Kabinet ji v dubnu 2004 přijal a prodej byl dokončen za Grossovy vlády v roce 2005,“ popisuje Sezemský. A všímá si toho, že rozsáhlé vyšetřování na polské straně ukázalo, že nejbohatší polský magnát Jan Kulczyk se v roce 2003 sešel ve Vídni s důstojníkem ruské tajné služby Vladimirem Alganovem.
„Kulczyka začaly vyšetřovat policie a krakovská prokuratura. K aféře ‚Orlengate‘ následně vznikla vyšetřovací komise polského Sejmu, která zahájila činnost v červenci 2004. Důvodem bylo podezření, že vedení Orlenu pomáhalo polské ropné mafii k miliardovým daňovým únikům a nakupovalo za nevýhodných podmínek podniky v zahraničí. Toto vyšetřování přineslo řadu závažných odhalení,“ popisuje Sezemský. A uvádí, že bývalý člen vedení PKN Orlen Krysztof Kluzek uvedl, že vedení holdingu vědělo o tom, jakou cenu nabídnou jejich konkurenti. Informace jim měl zjistit právě Andrej Babiš, a to přes Stanislava Grosse.
Původní text ZDE.
„Tehdejší vedení PKN Orlen pak s Agrofertem uzavřelo dohodu, že pokud v české privatizaci PKN Orlen zvítězí, prodají výhodně Agrofertu pět lukrativních chemických továren patřících Unipetrolu (Agrobohemie, Aliachem, Kaučuk, Paramo a Chemopetrol),“ dodává Sezemský a cituje ze závěrů sejmu:
„Orlen, který se pokoušel o koupi českého petrochemického koncernu UNIPETROL, sliboval prodej jeho chemické části místnímu byznysmenovi Andreji Babišovi. Nabídka Orlenu byla podhodnocena o 200 milionů eur a pokuta za odstoupení od smlouvy činila 75 milionů euro. Poradci vedení polského koncernu neskrývali, že smlouva je nezbytná, aby zvítězili ve výběrovém řízení na nákup akcií Unipetrolu, vyhlášeném českou vládou. Andrej Babiš je v Praze velmi vlivný, patří do okruhu blízkých známých mj. Stanislava Grosse, šéfa vládní ČSSD.“
„Vlivy Agrofertu musely být ohromné, jestliže se mu podařilo českou vládu přesvědčit, aby odmítla nabídku o 40 procent vyšší než od PKN Orlen. Tento rozdíl (mezi nabídkami) činí gigantických 180 milionů eur. Je téměř identický jako ztráta Orlenu na prodeji chemické části Unipetrolu Agrofertu,“ píše Sezemský dále. Spekulace o korupci se však i přes vyšetřování nepodařily prokázat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
