Nechceme uprchlíky, tak si na nás Západ ukazuje prstem. Tohle si nesmíme nechat líbit, říká už dokonce i...

01.09.2015 7:31

Zácpy na hlavních dopravních tepnách mezi Rakouskem a Maďarskem v důsledku zpřísněných hraničních kontrol či přeplněné vlaky s uprchlíky směřující do Německa svědčí dle Lidových novin o tom, že i střední Evropu naplno dostihla uprchlická krize. Postoje západu a východu EU k jejímu řešení se ale zásadně odlišují. Podle MF Dnes se blíží zásadní střet, který může otřást celou Unií.

Nechceme uprchlíky, tak si na nás Západ ukazuje prstem. Tohle si nesmíme nechat líbit, říká už dokonce i...
Foto: ČT
Popisek: Vlajky zemí Visegrádské čtyřky a EU

Zatímco východní část EU včetně Česka dál tvrdě odmítá kvóty a povinné přijímání azylantů, ze západu kontinentu už vedle apelů zaznívají výhrůžky. Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová se dokonce nechala slyšet, že nesolidárním zemím z východu by měly být seškrtány dotace z Bruselu.

Země Visegrádské skupiny reagují na tlak svoláním mimořádného summitu na tento pátek do Prahy. „Na naši část Evropy teď mnozí politici ze starých členských zemí ukazují prstem a to si nemůžeme jen tak nechat líbit,“ uvedl pro MF Dnes státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. „Chceme připomenout, že Unie se už na mnoha věcech kolem migrace dohodla a ty nebyly dosud udělány,“ dodává.

Podobně nesmlouvavý postoj zastává i slovenská vláda. Podle Lidových novin je ale otázkou, zda bude Visegrádská skupina v odmítavém postoji ve věci přijímání uprchlíků jednotná. Polská premiérka Ewa Kopaczová totiž vyjádřila pochopení pro snahu Evropské komise rozdělit běžence mezi členské státy na základě stanoveného klíče. Polsko již v červenci souhlasilo s přijetím 2000 uprchlíků ze Sýrie a států severní Afriky a podle Kopaczové nyní přijde s novými návrhy, kolik dalších uprchlíků by bylo ochotno přijmout.

Frontální útok na východní státy EU se očekává na mimořádném jednání ministrů vnitra a spravedlnosti, které je na žádost Německa, Francie a Velké Británie svoláno na 14. září. Kam až může vést tak hluboká krize mezi západem a východem EU, je dle MF Dnes otázkou. „Nemyslím, že by bylo možné omezit novým členským zemím příspěvky z fondů Evropské unie,“ uvádí analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda. „Je ale možné, že by se oddělilo jádro Unie, jež by se vytvořilo kolem eura a zmenšeného schengenského prostoru. Z něho by mohly být ty země, které odmítnou solidárně sdílet uprchlíky, vyloučeny na periferii,“ přemítá Janda. „EU opravdu může Schengen díky této krizi ztratit. A to by byla velká ztráta,“ říká i vysoký bruselský diplomat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: luš

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Blanárova schůzku se „zakázanými“ médii. Co padlo za dveřmi? Analytik zná odpověď

5:00 Blanárova schůzku se „zakázanými“ médii. Co padlo za dveřmi? Analytik zná odpověď

TÝDEN V MÉDIÍCH Petr Fiala neměl žádné kmotry v pozadí, nikdo mu zadarmo nic nedal a musel se adapto…