Zatímco východní část EU včetně Česka dál tvrdě odmítá kvóty a povinné přijímání azylantů, ze západu kontinentu už vedle apelů zaznívají výhrůžky. Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová se dokonce nechala slyšet, že nesolidárním zemím z východu by měly být seškrtány dotace z Bruselu.
Země Visegrádské skupiny reagují na tlak svoláním mimořádného summitu na tento pátek do Prahy. „Na naši část Evropy teď mnozí politici ze starých členských zemí ukazují prstem a to si nemůžeme jen tak nechat líbit,“ uvedl pro MF Dnes státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. „Chceme připomenout, že Unie se už na mnoha věcech kolem migrace dohodla a ty nebyly dosud udělány,“ dodává.
Podobně nesmlouvavý postoj zastává i slovenská vláda. Podle Lidových novin je ale otázkou, zda bude Visegrádská skupina v odmítavém postoji ve věci přijímání uprchlíků jednotná. Polská premiérka Ewa Kopaczová totiž vyjádřila pochopení pro snahu Evropské komise rozdělit běžence mezi členské státy na základě stanoveného klíče. Polsko již v červenci souhlasilo s přijetím 2000 uprchlíků ze Sýrie a států severní Afriky a podle Kopaczové nyní přijde s novými návrhy, kolik dalších uprchlíků by bylo ochotno přijmout.
Frontální útok na východní státy EU se očekává na mimořádném jednání ministrů vnitra a spravedlnosti, které je na žádost Německa, Francie a Velké Británie svoláno na 14. září. Kam až může vést tak hluboká krize mezi západem a východem EU, je dle MF Dnes otázkou. „Nemyslím, že by bylo možné omezit novým členským zemím příspěvky z fondů Evropské unie,“ uvádí analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda. „Je ale možné, že by se oddělilo jádro Unie, jež by se vytvořilo kolem eura a zmenšeného schengenského prostoru. Z něho by mohly být ty země, které odmítnou solidárně sdílet uprchlíky, vyloučeny na periferii,“ přemítá Janda. „EU opravdu může Schengen díky této krizi ztratit. A to by byla velká ztráta,“ říká i vysoký bruselský diplomat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš