Co považujete v době stále rychlejšího rozvoje technologií, a s tím souvisejícím obrovským nárůstem konkurence v mediálním prostředí, za stěžejní úlohu České televize a jak ji v končícím roce zvládla?
Česká televize by nehledě na měnící se podmínky měla plnit úkoly, které jí jako veřejnoprávnímu médiu ukládá za povinnost zákon o České televizi. A rok 2016 byl rokem, v jehož průběhu se podle mého názoru České televizi podařilo tyto povinnosti splnit.
Vzhledem k tomu, že na provoz veřejnoprávní televize přispíváme každý 135 korunami koncesionářského poplatku měsíčně, je ČT pod větším drobnohledem než kterékoli jiné médium. Kritika směřuje především na zpravodajství. Vnímáte ho jako objektivní, nebo byste dal za pravdu těm, co jí vyčítají preferování jednoho pohledu na svět, aktivismus redaktorů, zvaní stále stejných hostů do publicistických pořadů a podobně?
Zpravodajství České televize považuji za profesionálně zvládnuté. Ve srovnání s některými zahraničními – evropskými – veřejnoprávními televizemi a současně s přihlédnutím k podmínkám, ve kterých odvádějí členové zpravodajských redakcí ČT svou práci, k ní nemám zásadní výhrady.
Ředitel České televize Petr Dvořák nedávno varoval, že pokud nestoupnou koncesionářské poplatky, bude Česká televize muset razantně omezovat vlastní tvorbu. Když zůstaneme u druhé poloviny toho jeho vyjádření, co z vlastní tvorby ČT vás v končícím roce zaujalo?
Jako učitel dějin si cením především dramatických zpracování některých zásadních otázek a témat českých dějin. Z reakcí studentů na svých přednáškách jsem zaregistroval i jejich zájem o tyto odvysílané pořady a následně i o daná témata. Mimochodem, to považuji za výkon média veřejné služby, jaký má být.
Nechybí vám ale pestrost vlastní tvorby? Soudě podle různých diskusí a komentářů divákům vadí, že na ně z obrazovky ČT1 skoro pořád hledí Miroslav Donutil, a to nejde jen o nyní vysílaný seriál Doktor Martin. Setkáváte se s takovými ohlasy od diváků?
Ne, pestrost mi v programové nabídce šesti kanálů České televize nechybí. Seriál Doktor Martin nesleduji. Vybírám si pořady jiného typu, pravděpodobně stejně jako i jiní diváci ČT.
Když se vrátím k požadavku na zvýšení koncesionářských poplatků, co si myslíte o tom, že veřejnoprávní televize už roztáhla náruč k šesti kanálům? Mají všechny smysl? Neměla by především v případě sportu, tedy vyslovené komerce, přenechat tohle pole působnosti logicky komerčním televizím, čím by došlo k opravdu masívním úsporám?
Odkazuji se na svou předcházející odpověď. Šest současných kanálů ČT nabízí tak širokou programovou nabídku, že si v ní svůj pořad může najít téměř každý divák. A to je podle mého soudu a po zkušenostech z komunikace s řadou z nich jenom dobře. Přenosy sportovních akcí považuji v české divácké tradici za nezastupitelné. O jejich inspirativní roli zejména pro mládež nemůže být, zvlášť v dnešní době pochyb, a proto úvahy o jejich vyřazení z vysílání veřejnoprávní televize odmítám, stejně jako bych odmítl pokusy komercionalizovat touto cestou vysílání přenosů klasické hudby nebo vzdělávacích dokumentů.
Psali jsme:
Jak se podle vás ujaly mezi diváky dva nejmladší kanály ČT art a ČT :D, a plní to, co se od nich čekalo?
Podle statistik, které jsem viděl na vlastní oči, o tom, že kanály ČT art a ČT :D mají své publikum – v případě ČT art k němu díkybohu patří i nemálo mých studentů – není nejmenšího sporu.
Generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi končí 30. září příštího roku šestileté funkční období. Prý si rozmýšlí, zda se bude o tuto pozici znovu ucházet. Jaké důvody v jeho prospěch a naopak neprospěch byste za jeho působení v čele veřejnoprávní televize našel?
Vzhledem k tomu, že budu jako člen Rady ČT jedním z volitelů příštího generálního ředitele ČT v tajné volbě, čtenáři jistě pochopí, že tuto vaši otázku nechám bez odpovědi.
Předkladatelé novely zákona o ČT a ČRo navrhují zcela změnit konstrukci obsazování kontrolních rad těchto médií, do nichž by se tak nově dostali hlavně zástupci nevládních organizací. Jde o iniciativu platformy Svobodu médiím v čele s právničkou a bývalou političkou Hanou Marvanovou, jejímž cílem má být totální odpolitizování veřejnoprávních médií. Jsou tedy veřejnoprávní média – vás jako člena Rady ČT se ptám především na Českou televizi – zpolitizovaná, a kde se to především projevuje?
Za sebe jako člena Rady ČT mohu pravdivě prohlásit, že za celou dobu výkonu daného mandátu jsem nezaznamenal ani náznak jakékoli inspirace nebo dokonce návodnosti ze strany politiků. Zpolitizovaný v tomto slova smyslu tedy rozhodně nejsem a takto zpolitizovat bych se ani nenechal. Stejně tak pokud někdo mluví naopak o možném vlivu na mou osobu ze strany současného vedení ČT prostřednictvím zapůjčeného mobilního telefonu nebo výše peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce člena rady ČT, považuji to nejen za úsměvné, ale především za hloupé. Nabízený telefon jsem vrátil, mám už několik let svůj vlastní a jiný nepotřebuji – a do výše zmíněného plnění nemá nikdo z vedení ČT co mluvit, protože tu striktně stanoví zákon o ČT.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
