Nedivte se uprchlíkům, že se bouří. Právníci líčí, co všechno si prý od naší policie musí vytrpět

Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé je primárně určeno těm cizincům, které chce Česká republika vyhostit poté, co zde pobývali nelegálně. „Zjednodušeně řečeno se jedná o zařízení vězeňského typu: osoby tam umístěné jsou týdny a měsíce zbavené svobody, zamykané přes noc na ubikacích, standardně jsou jim odebírány telefony a veškerá hotovost a mají omezený počet návštěv a dopisů na týden. Ještě donedávna přitom počet zajištěných cizinců standardně nepřekračoval 50 osob na celé zařízení při jeho celkové kapacitě cca 270 osob,“ uvádějí právníci, kteří podle svých slov jsou jedni z mála, kteří přicházejí s těmito cizinci do pravidelného styku, mimo policisty nebo zaměstnance ministerstva vnitra.

Nevyhovující podmínky a žádná perspektiva řešení situace

Situace v Maďarsku, Řecku, Itálii nebo Bulharsku podle Asociace pro právní otázky imigrace vede k naprosté absenci perspektivy vyřízení žádostí o azyl. Navíc prý ve zdejších zařízeních panují neúnosné hygienické a sociální podmínky. Žadatelé o azyl tak tyto státy opouštějí a migrují dále do Evropy, než bude jejich žádost o azyl vyřízena. V mnoha případech tito lidé usilují o projednání žádostí o mezinárodní ochranu v těch státech, kde mají příbuzné, například v Německu.

„Vzhledem k zákazu opustit stát, ve kterém je podána žádost o azyl, české orgány tyto osoby po zadržení plošně zajišťují v zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové a usilují o jejich návrat zpět do státu, který je podle Dublinského nařízení příslušný k projednání jejich žádosti o azyl," konstatují právníci s tím, že například Maďarsko přestává „své“ žadatele o azyl přijímat zpět, respektive nastávají v komunikaci s ním mimořádně dlouhá prodlení.

České orgány se tedy podle Asociace pro právní otázky imigrace azylovou situací takto zajištěných cizinců vůbec nezabývají a pouze čekají, až si je Maďarsko, či Itálie vezmou zpět. „Tyto státy však nejsou schopny všechny žadatele o azyl přijímat, a ti jsou tak bez jakékoliv praktického významu omezeni na osobní svobodě v Bělé-Jezové a velmi často po uplynutí maximálně dovolené doby zajištění (tj. po několika měsících) propuštěni ze zařízení ven. Zde se pak ocitají zcela bez prostředků, neboť veškerá finanční hotovost, kterou disponovali, je jim orgány České republiky zabavena. Tím se dostávají do velmi zranitelné situace a celé kolo neoprávněného pobytu na území EU začíná znovu bez toho, aby tito lidé měli jakoukoliv naději, že by jejich žádost o azyl byla řádným způsobem projednána,“ tvrdí právníci.

„Vězeňský režim" v Bělé je podle právníků Asociace zcela nevhodný pro rodiny s dětmi a lidi pocházející ze Sýrie či Afghánistánu. „Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová bylo navíc ještě donedávna kapacitně omezeno na cca 270 osob a v současné době jsou tam zajištěni lidé výrazně nad tento počet. (V zařízení je v současné chvíli více než 380 migrantů - pozn. red.) S ohledem na relativně přísný režim zařízení, společný pobyt rodin s dětmi, osob různým způsobem traumatizovaných ze země původu, osob různého zdravotního stavu, vyznání i návyků, má překročení kapacity o to citelnější následky a vede k mimořádnému zvýšení napětí,“ uvádějí právníci, kteří podle svých slov pro rostoucí frustraci zajištěných žadatelů o azyl v Bělé mají pochopení.

Omezená právní pomoc

Podle nich se také cizincům zajištěným v Bělé dostává právní pomoci jen ve velmi omezeném rozsahu. „Cizinci proto v mnohých případech ani nevědí, v jaké právní situaci se nacházejí, jaký bude jejich další osud, kam budou přemístěni a kdy a zda případně mají možnost se proti postupu českých orgánů bránit. Příslušné dokumenty, poměrně rozsáhlé a nikoli jednoduché čtení i pro česky mluvícího, sice cizinci dostávají za přítomnosti tlumočníka. Ten však může cizinci laikovi jen těžko vysvětlit jejich podstatu. I tato nejistota ohledně jejich statusu a dalšího osudu přispívá k vyhrocení atmosféry v Bělé,“ stojí dále v prohlášení.

Nakonec to vedlo ke vzpouře

Celá situace v Bělé nakonec vedla k protestům cizinců umístěných v zařízení. Migranti požadovali okamžité propuštění ze zařízení, navrácení peněz a mobilních telefonů, které jim byly zabaveny po jejich umístění do zařízení, a okamžitou deportaci do Německa. Na místo dorazil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který jim oznámil, že nedostanou prozatím zpět ani mobily, ani peníze, nepustí je na svobodu a ještě na ně pošle policejní posily, a tak začali budovu uprchlického tábora demolovat. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové po odjezdu ministra asi sto uprchlíků neuposlechlo výzvy, aby se vrátili na ubytovny, a začali rozbíjet okna a ničit vybavení. Do objektu bylo proto povoláno několik družstev těžkooděnců, kteří situaci uklidnili. Podle ministra se uprchlíci zřejmě inspirovali protesty v Calais a to je motivovalo ke vzpouře. „Musejí si uvědomit, že jsou na návštěvě a musejí dodržovat a respektovat zákony České republiky,“ řekl Chovanec.

Celé prohlášení Asociace pro právní otázky imigrace k dispozici ZDE.

České orgány nedodržují zákony

Vyjádření ministerstva o nutnosti dodržovat zákony ale Asociace pro právní otázky imigrace vnímá jako nevhodná. „Považujeme tak za nevhodná a nepřiměřená vyjádření ministerstva vnitra v reakci na protesty zajištěných cizinců v tom smyslu, že je nutné dodržovat zákony. Aniž bychom chtěli požadavky spojené se vstupem na území České republiky bagatelizovat, jediné protiprávní jednání zajištěných cizinců zpravidla spočívá ve vstupu na území státu bez platného cestovního dokladu a víza,“ upozorňují právníci specializující se na problematiku imigrace.

Za mnohem závažnější pokládají skutečnost, že zákony podle nich nejsou dodržovány samotnými orgány České republiky, včetně policie a Ministerstva vnitra. „Především, Ministerstvo vnitra disponuje informacemi o obtížné situaci v Maďarské republice, která dočasně pozastavila zpětné přebírání cizinců z jiných států EU. Tím ale další zajištění těchto cizinců ztrácí svůj účel a stává se nezákonným. Kromě toho, do zařízení v Bělé jsou i nadále umisťovány celé rodiny, ačkoliv Kancelář veřejného ochránce práv i Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdily, že podmínky panující v tomto zařízení nejsou pro pobyt dětí způsobilé. Mnohé vnitrostátní soudy též poukázaly na skutečnost, že zákony spojené se zajišťováním cizinců jsou v České republice nedostatečné a skýtají velký prostor pro svévolné rozhodování policie v těchto případech. Velká část rozhodnutí o zajištění cizinců, proti kterým je podána žaloba, je z těchto důvodů také soudy rušena a cizinci bývají propouštěni na svobodu. Jak již ale bylo uvedeno, při velice omezených podmínkách poskytování právní pomoci mají cizinci jen velmi omezené možnosti, jak svá zákonem přiznaná práva efektivně hájit. Právo každého jednotlivce na soudní přezkum zákonnosti zbavení osobní svobody může realizovat jen málokterý z nich,“ pokračují ve svém prohlášení odborníci.

Podle nich je proto žádoucí, aby namísto zbytečného zajišťování osob usilujících o azyl v nevhodných podmínkách, ministerstvo umísťovalo cizince v přijímacím, resp. pobytovém zařízení s volnějším režimem a vyřizovalo jejich žádost o azyl na našem území. „Bylo by to gesto humanitární vůči těmto lidem a gesto solidární vůči Maďarsku a jiným státům EU přetíženým žadateli o azyl. Jde navíc o řešení, které připouští i samotné Dublinské nařízení, a je proto zcela v souladu s platným právním řádem. Vhodnější než represivní přístup, slova o nutnosti dodržovat zákon, úvahy o uzavření hranic a zavírání očí před reálnou situací a jejími příčinami by byl postup konstruktivní, spočívající v převzetí žádostí o azyl, jejich vyřízení, a, v případě kladně vyřízených žádostí, i v maximálním úsilí o integraci žadatelů do české společnosti. Z širšího pohledu by to pak byl i příspěvek naší zahraniční politiky k řešení situace v zemích, odkud žadatelé přicházejí,“ navrhuje Asociace pro právní otázky imigrace.

Soud: ČR nesmí zavírat běžence pro podezření z útěku

Ústecký krajský soud navíc rozhodl, že lidé, kteří v zajišťovacích táborech čekají na přesun do jiného unijního státu, by měli být propuštěni. Policie se tak nadále nemůže odvolávat na Dublinské nařízení Evropské unie. Předpis totiž vyžaduje, aby si státy EU samy určily, co představuje pojem „nebezpečí útěku“, což Česká republika neudělala.

V ČR jsou nyní dva tábory pro běžence. V pátek se otevře další zařízení ve Vyšních Lhotách s kapacitou 220 míst. Celkem tak bude v českých uprchlických táborech 1116 míst. Příští rok pak ministerstvo vnitra počítá s dalším rozšiřováním kapacit. Nově by měly vzniknout zařízení v Balkové a Drahonicích. .