„Komunisté by měli být první, kdo by se měl Němcům odsunutým z ČSR omlouvat. Nechápu, proč už to dávno neudělali. Svého času totiž schválením a aktivním prováděním divokého i řádného vyhánění českých Němců porušili jednu ze svých stěžejních zásad: proletářský internacionalismus,“ píše Řezáč s tím, že po roce 1968 a v „normalizaci“ tímto pojmem mávali jako klackem nad hlavami „pravicových oportunistů“.
„Nejvíce ten, který si za tzv. buržoazní nacionalismus odseděl léta v kriminálech. A čím jiným nežli buržoazním nacionalismem, dovedeným k praxi etnického vyčišťování, byly poválečné transfery celých národnostních skupin? Byli i takoví komunisté, kteří teorii i praxi odsunu kritizovali. A co si za to vysloužili? Zase jen kriminál,“ poznamenal Řezáč.
Zároveň zkonstatoval, že komunisté tuto i jiné zásady nebrali vždy vážně. „Po vstupu svého hlavního patrona, stalinského SSSR, do války, obrátili na čtyráku a zapojili se do vlasteneckého tažení proti Německu a Němcům bez ohledu na třídní hledisko (další zásada), kterým se do oné chvíle řídili. Kdyby byla KSČ důsledná, jak to žádala později od jiných, zásadu proletářského internacionalismu ve válce a po ní dodržovala, nemohla by s odsunem podle národnostního (nacionálního) hlediska souhlasit. Jenže to by jí možná rozhodujícím způsobem ztížilo nastoupenou cestu k moci. A moc, nikoli zásady, to bylo vždy pro stalinskou KSČ to hlavní...“ podotkl.
Podle Řezáče by se tak měla KSČM nyní omluvit svým německým třídním bratrům, z nichž mnozí byli bez ohledu na zásady v lepším případě vyhnáni, v horších, doložených případech povražděni.
A především by si měli „nynější soudruzi“ podle něj dávat pozor, aby kvůli mávání nacionálním klackem do zahnívající louže okamžitého politického prospěchu neušpinili jen sami sebe.
Celý text ZDE.
Psali jsme:
 na debatě v Opavě. Foto Daniela Černá_635610597637625272.JPG&id=70090)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
