Mnozí primátoři a primátorky, stejně jako starostové a starostky, se s činností Svazu měst a obcí ČR měli možnost po svém zvolení seznámit zcela poprvé. "Ve vašem kraji je skutečně hodně starostek,“ poznamenal předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek hned v úvodu nejen k celkově vysoké účasti, ale také k poměru žen v čele samosprávních celků. Potěšeně okomentoval, že dorazili i senátoři a poslanci z tohoto severočeského kraje. "Já vždy chválím víc senát, protože s námi historicky více spolupracuje. Už se mi ozvaly některé poslanecké kluby, že chtějí být také chváleny. Tak jsem jim napsal, že tomu musí odpovídat výstupy, které od nich ze sněmovny putují,“ nadhodil s trochou humoru v hlase.
Je pravda, že právě téma nových zákonů a jejich změn se prolínalo valnou částí první půlky dne. "Je to zde i dosti politicky pestré. Ve svazu pracujeme pro všechny,“ zmínila mluvčí svazu Štěpánka Filipová, která shrnula, že smysl není jen informovat o všem, co by měly obce znát, ale také právě upozorňovat na změny a záludnosti legislativy, debatovat o jejích dopadech a získávat zpět podněty pro to, aby svaz mohl za zájmy obcí lobbovat na ministerstvech a zasadit se o změny právních norem, které v praxi nefungují či dokonce škodí. "Jsme povinným připomínkovým místem české legislativy,“ podotkl šéf Jiránek, proč názor svazu má v zákonodárném procesu velkou váhu.
Z dílny zákonodárců by se neměly sypat zmetky
A že legislativních "zmetků“, jejichž podobu se někdy svazu podaří zvrátit, neleze z dílny českých zákonodárců málo, bylo zřejmé z několika citovaných příkladů. "Někdy jde skutečně o jediné slovíčko, nevhodný termín a podobně. Například nyní poslanci schválí účinnost zákona od 1. ledna, ale vydali ho ve sbírce listin až 5. února. K tomu si vemte, že zákon platí až 15. den po vydání ve sbírce,“ zmínil s tím, že cílem je prosadit, aby obce měly aspoň rok času dopředu, aby se na změny mohly připravit.
Další chuťovkou je podle Jiránka zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. "Původně se měl za vynětí z půdního fondu v případě cyklostezek platit poplatek dle druhu povrchu. To je absurdní a sněmovna to uznala. Také je podle nás nesprávné, že stát za vynětí v případě staveb silnic a dálnic neplatí, kdežto kraje a obce v případě místních komunikací ano. Týká se to i nemocnic, škol,“ zmínil dále Jiránek.
Kvůli těmto "maličkostem“ pak například v jedné obci v chráněné krajinné oblasti nemohou čerpat dotace na hřiště. "Mají tam louku, starosta chtěl zlegalizovat hřiště. Jenže za vynětí by na poplatcích musel dát 4 miliony korun. Na to řekl: To si na dotace nechám zajít chuť. A hřiště je prostě dál loukou,“ převyprávěl Jiránek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš