Šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček pro iDnes.cz uvedl, že podniky, které obchodují se zahraničím a musí se spoléhat na několik klíčových partnerů, činí rozličná opatření s výhledem do budoucnosti již nyní. „Pokud je krize a firma má vysoké provozní náklady, dupne na brzdu a šetří, ale pokud má splácet neúměrné dlouhodobé dluhy, pak končí,“ řekl Havlíček. Souvisí to s široce přijímaným předpokladem, že trh se v současné době nachází na maximu, nebo pouze těsně pod ním. Firmy tudíž očekávají, že v budoucnu dojde nanejvýš k mírnému růstu.
Na v pondělí zahájeném brněnském strojírenském veletrhu se ke stavu české ekonomiky vyjádřil také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „České firmy si uvědomují, že pokud nezefektivní výrobu a souvisící procesy, můžou zkrachovat či zmizet z trhu. Budoucnost průmyslu je v inovacích a digitalizaci. Umělá inteligence, virtuální a rozšířená realita či blockchain už ve firmách nalézají svá uplatnění a jejich další rozvoj může být velmi rychlý,“ varuje Hanák před zmeškáním nových trendů.
„Jsem přesvědčen, že nejenom sportovci nebo umělci jsou dobrými reprezentanty České republiky, ale tihle průmyslníci, tihle manažeři a vlastníci firem, to je ta ozdoba České republiky, která zabezpečuje životní úroveň na této straně sedících kolegů. Myslím si, že je to dobrá zpráva pro vás pro všechny, a já při své vrozené skromnosti si dovolím požádat právě tuhle stranu, která zde sedí, aby byla skromná, pokorná, pracovitá, zlepšila legislativu České republiky, zlepšila podmínky pro podnikání a pak buďme společně hrdi na to, že žijeme v prosperující, konkurenceschopné a sociálně stabilní zemi,“ pronesl Hanák směrem k vládě vedené hnutím ANO v řeči, kterou zahájil brněnský veletrh.
Pokud by však měla odstartovat nová konjunktura, nehledejme její počátky u nás. Takřka s jistotou by ji způsobil spíše propad některé velké ekonomiky, na kterou je Česká republika navázaná. Vrásky tak mnohým přidělává právě probíhající obchodní válka mezi EU a USA. Snížení tempa mezinárodního obchodu by tak mohlo mít na českou ekonomiku negativní vliv.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Český pracovní trh se aktuálně nachází v neobvyklé situaci, kdy nechybí pracovní místa, ale naopak chybí potenciální zaměstnanci. Nezaměstnanost v ČR je na 3,1 %, jde o nárůst z 2,4 % z konce minulého roku. I tak jde o velmi nízká čísla a firmy si stěžují, že nemohou sehnat nové pracovníky. „Výhoda je nyní bezpochyby na straně uchazeče o práci. Máme dokonce informace z firem, že musí snižovat nároky na přijímání zaměstnanců tak, aby vůbec byli schopni obsadit pracovní pozice. Stává se, že tam, kde dříve pracovali vysokoškoláci, již běžně pracují středoškoláci; a tam, kde požadovali maturitu, již dnes stačí vyučení,“ poukázal hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.
„Největší problém je v odvětvích, kde tu laťku není možné snižovat, tedy například u lékařů. Zatímco v jiných povoláních nejde o život, tak ve zdravotnictví snižovat nároky nelze. Stejně je tomu v odvětvích, která vyžadují specifickou kvalifikaci,“ upozornil Křeček na narůstající problém.
Nedostatek pracovníků již podle Křečka má reálný dopad na českou ekonomiku. „Můžeme si všimnout, že v české ekonomice je relativně vyšší inflace, dokonce přesáhla inflační cíl. Tempo růstu ekonomiky se zároveň dostalo pod dlouhodobý průměr od vzniku České republiky do roku 2017, kdy v průměru rostlo hospodářství o 2,6 % a nyní jsme již pod tímto číslem. Jestliže tedy rychle rostou mzdy, rychle roste i inflace a zároveň se tempo růstu ekonomiky zpomaluje, může to být dáno například tím, že nejsou dostatečné výrobní kapacity, což koresponduje právě s nedostatkem zaměstnanců a s tím, že firmy jednoduše musí některé zakázky odmítat. Mám-li to jednoduše shrnout, v české ekonomice chybí zaměstnanci a česká ekonomika tak přichází o přidanou hodnotu, kterou by jinak mohla vyprodukovat,“ soudí Křeček.
Jako jedno z možných řešení vidí Křeček možnost zaměstnávání důchodců, kteří projeví zájem o přilepšení k penzi. Podobný návrh vyslovil na probíhajícím brněnském strojírenském veletrhu i premiér Andrej Babiš. „Možnost najít si práci i v penzi určitě není od věci a je dobře, že senioři, kteří o to budou mít zájem, budou tuto možnost mít,“ míní ekonom, jedním dechem ovšem dodává, že ani skupina seniorů nebude schopna zcela zaplnit obrovské množství chybějících pracovních pozic. Jako dlouhodobě perspektivní řešení navrhuje Křeček dovoz pracovních sil ze zahraničí formou dočasných pracovních víz. „Ve chvíli, kdy pracovní pozice v České republice zaniknou, tak ta víza nebudou prodloužena a ti lidé se budou muset vrátit zpátky domů,“ vysvětluje Křeček recept na zvládnutí nedostatku lidské síly.
S nedostatkem zájemců o volná pracovní místa souvisí i rekordní nárůst mezd. Podle dat ČSÚ činí aktuálně průměrná mzda 31 851 Kč. Meziročně jde o 8,6% nárůst a také reálná mzda vzrostla o 6,2 %. Je faktem, že většina obyvatel na průměrnou mzdu nedosáhne, nicméně výrazného zlepšení se dočkala i tzv. mediánová mzda. Polovina pracujících podle ČSÚ bere více než 27 236 Kč. Štěpán Křeček upozorňuje na pozitivní trend, kdy mediánová mzda roste rychleji než ta průměrná. Zároveň rostou mzdy žen rychleji než mzdy mužů. „To v zásadě znamená, že se zvyšuje rovnostářství ve společnosti a že se úroveň příjmů vyrovnává, tedy lidé s nižšími příjmy zažívají větší nárůst mezd než lidé s vysokými příjmy,“ doplňuje Křeček.
Může rekordní růst platů trvat i nadále? Ekonom Štěpán Křeček soudí, že ano. „Napjatá situace na trhu práce umožňuje zaměstnancům, aby si našli práci svých snů – nemusí se bát ztráty práce a mohou si při změně práce říci i o vyšší mzdu. Zároveň zaměstnavatelé musí vyšší mzdy nabízet, aby získali nově příchozí. To vede i k tlaku na růst mezd stávajících zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že situace na trhu práce bude napjatá určitě i v příštím roce, tak lze očekávat, že růst mezd bude pokračovat.“
Fotogalerie: - Zeman, fanoušci a „fanoušci“
Štěpán Křeček také poukázal na skutečnost, že momentálně se ve veřejném sektoru vyplácejí vyšší mzdy než v soukromé sféře. „Veřejný sektor tak tlačí na růst mezd v soukromém sektoru. Posledním faktorem, který tlačí na růst platů je nárůst minimální mzdy. Od té je odvozena celá řada dalších mezd.“
Kdo se vám nejvíce líbil v předvolební superdebatě lídrů?Anketa
S růstem mezd je spojen také růst důchodů. Premiér Andrej Babiš penzistům přidává rekordním tempem. Od ledna 2019 přibyde v peněžence každého seniora průměrně zhruba 900 korun, penzisté nad 85 let věku dostanou ještě další tisícikorunu. Kupní síla a životní standard seniorů by se tak měly navýšit. „Důchody jsou největší položkou výdajů státního rozpočtu. V tuto chvíli je důchodový účet vyrovnaný, a to díky zvyšování příjmů z odvodů na sociální pojištění, které pramení z rostoucích mezd a nízké nezaměstnanosti. To nám dává dodatečné příjmy na důchodový účet. Jakmile se však zhorší ekonomická situace a zvýší se nezaměstnanost, reálně hrozí propad důchodového účtu do velkého deficitu, který bude muset být zaplacen ze státní pokladny. Proto je důležité, aby v tomto období byla provedena penzijní reforma,“ nabádá Křeček k opatrnosti.
Podle Křečka, který problematiku důchodového systému vyučuje na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, je důležité nabádat dnešní ekonomicky aktivní populaci, aby se nespoléhala pouze na státní důchodový systém, a namísto toho část dnešních příjmů odkládala do komerčních spořících produktů.
Ukazují některé makroekonomické údaje na nebezpečí vzniku nové hospodářské krize? „Bezpochyby ano. U minulých krizí si můžeme všimnout toho, že začínají růstem inflace, což je doprovázeno růstem úrokových sazeb a růstem cen komodit. Pokud se nyní podíváme do celé řady velkých světových ekonomik, tak v nich k této kombinaci dochází. Kromě toho narůstá například cena ropy nebo elektřiny. Je to jakési varování před tím, že se blížíme do vrcholné fáze ekonomického cyklu. Je normální, že po této vrcholné fázi přichází ekonomický propad,“ předpovídá Křeček a usuzuje, že by k problémům mohlo dojít již okolo roku 2020.
Případné těžkosti výrazně zasáhnou i Českou republiku, zejména proto, že je navázána na velké evropské i světové ekonomiky. „Když o naše zboží nebude v zahraničí zájem, ztratíme část svého vývozu, a naše ekonomika se tím pádem taktéž dostane do krize,“ vysvětluje Křeček. K problémům může podle ekonoma výrazně přispět i aktuálně probíhající obchodní válka mezi EU a USA. Jakékoliv takovéto hazardování je pro naši ekonomiku podle Křečka velmi nebezpečné.
Fotogalerie: - Veselice bez nacionalismu
Premiér Andrej Babiš a předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák plánují vyjíždět na zahraniční cesty, kde chtějí shánět zakázky pro české podniky. Jako jednu z plánovaných destinací zmínil Babiš Maroko. Jde o efektivní způsob, jak pomoci české ekonomice? Ekonom Štěpán Křeček se domnívá, že jde o správnou cestu. Nesmí však jít o jediný způsob, kterým se bude vláda snažit pomáhat ekonomice. Přístup na nové zahraniční trhy je podle Křečka důležitý, neboť momentálně je Česko enormně závislé na evropském trhu. Jako perspektivní vidí Křeček trhy severní Afriky, Asie a Jižní Ameriky. „Pokud tomu společné cesty premiéra a předsedy Svazu průmyslu a dopravy mohou, tak ať cestují. Čím více, tím lépe,“ dodává ekonom.
Státní rozpočet nejspíše skončí s menším než plánovaným deficitem. „Státní rozpočet se letos vyvíjí podobně jako vloni. Je pravděpodobné, že i letos rozpočet nakonec dopadne lépe a mohli bychom se pohybovat okolo vyrovnaného rozpočtu, což je velmi dobrá zpráva,“ hodnotí Křeček aktuální vývoj. Plánovaný schodek ve výši 50 miliard tak možná bude nahrazen příznivějším číslem.
Andreji Babišovi je opozicí často vytýkáno nedostatečné investování. „Přestože hrozí, že navyšováním investičních výdajů bude docházet k deficitům, tak bychom to měli plánovat, klidně i deficitně. Na základě investic se bude zvyšovat tempo české ekonomiky a z tohoto vyššího růstu je pak možné zpětně doplatit tyto deficitní rozpočty,“ soudí Křeček a podotýká, že je klíčové, jak kvalitní ony investice budou. „Investice za každou cenu, jen aby se čerpaly evropské fondy, kdy se realizují projekty, které nejsou dlouhodobě přínosné, nemají smysl. Klíčové jsou například investice do páteřní sítě dálničních a železničních komunikací,“ dává Křeček příklady vhodných státních investic.
Podle Křečka není nutné za každou cenu bojovat o přebytkové rozpočty. „Daleko lepší je modernizovat Českou republiku a připravit ji pro 21. století, aby mohla uspět a patřila mezi nejvyspělejší země na světě. Jestliže k tomu povedou drobné deficity, tak je to cesta, kterou bychom se měli vydat. V mnoha ohledech nyní zaostáváme za tím, co se dnes děje například v Asii, nebo v Americe,“ vysvětluje Křeček.
Současný stav české ekonomiky ale hodnotí kladně. „Zažíváme mimořádně příznivé ekonomické období, lidé mají konečně vyšší příjmy a mohou tak realizovat část spotřeby, kterou si dříve nemohli dovolit. Na druhou stranu je zde velký problém v otázce bydlení, kdy si lidé mnohdy nemohou pořídit vlastní nemovitost, jsou zde i další problémy, zejména co se týče zdražování. Naše ekonomika by si rovněž zasloužila trochu silnější korunu, což by zlepšilo postavení Čechů, kteří cestují do zahraničí,“ uzavírá Štěpán Křeček, podle kterého se dnes přibližujeme životnímu standardu v zemích západní Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
